další dilek! memám moc času! takže jen prosím o KOMENTY!
16.11.2009 (20:15) • MyLS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2793×
„Je to moje schopnost. Můžu ovládat živly, komunikovat se sestrami pomocí myšlenek a to, s tím prstem v televizi není až taková lež.“ Vyhrkla jsem rychle.
„Wow, to je něco! Oproti tomuhle, že já vidím jsoucnost, Jasper ovlivňuje emoce a Edward čte myšlenky je úplná prkotina.“ Žasla.
„Cože?Edward?Myšlenky?“ A sakra, může nám číst myšlenky.
„Ano, můj bratr Edward čte myšlenky, zítra ho poznáš, ale klid, nevíme proč, ale vaše myšlenky neslyší, jen někdy, je to jako kdybyste chtěly aby něco slyšel a naopak. Ale tebe, tebe neslyší vůbec, zatím jsme ale nepřišly na to, proč to tak je.“ UFF…tak ted’ se mi vážně ulevilo – sice toho Edwarda ještě neznám, ale fakt nechci, aby se mi někdo rýpal v hlavě.
S Alice se mi dobře povídalo, ale s ní taky všechno ubíhalo strašně rychle. Než jsem se nadála, stály jsme před domem. Rozloučily jsme se a já jít, ale Alice mě zastavila.
„Ještě mi dlužíš ty nákupy!“ křikla. Tak z tohohle se podle toho, jak o Alice vyprávěl Carlisle nevykroutím. Co mi asi zbývá než tam jít že?
„Jo! Já to věděla! Tak ahoj!“ Než jsem se stačila vzpamatovat, byla pryč.
Šla jsem domů a pořád měla pocit, že mi něco chybí.
Ach ne, Emmet má Keysie.
Okamžitě jsem běžela do obýváku, kde se Naomi dívala na televizi.
„Kde je to číslo, které nám dal Carlisle?“ ptala jsem se hystericky.
„Je u telefonu, proč? Co se stalo?“
„To nic, jen Emmet má Keysie, ale mělo by to být v pohodě. Doufám.“
Běžela jsem k telefonu, vyťukala číslo a čekala.
Tůt…tůt….tůt….zdálo se to jako věčnost, ale nakonec to někdo zdvihnul.
„Halo? Cullenovi.“ Ozval se nějaký mě malinko známý hlas, ale za nic jsem si nemohlo vzpomenout, komu en hlas patří.
„Ehm…potřebovala bych mluvit s Emmetem, nebo Alice. Řekněte, že volá Blla.“ Čekala jsem, až se něco ozve, ale bylo ticho, samé ticho, prostě nic.
„Halo?“ odvážila jsem se znovu ozvat a neubránila jsem se uchichtnutí, nevím proč, ale připadalo mi to směšné. A měla jsem pocit, že ten, kdo je na druhé straně telefonu má otevřenou pusu dokořán.
„A-ano, jistě. Emmet tady není, ale je tady Alice.“ Řekl a já slyšela, jako se rozvířil vzduch, když Alice uslyšela její jméno a běžela k telefonu.
„Ahoj Bello.“
„Ahoj, jen jsem se chtěla zeptat, jestli je Keysie v pořádku. Emmet s ní hned zmizel a..“
„Oh, jistě, promiň, je s ní na zahradě, hned ti j přivezu.“ Odpověděla.
„“Ne, to je v pořádku, přijdu si pro ni.“ Řekla jsem, položila telefon, ukázala na sebe prstem a hned jsem se objevila před velmi pěkným domem, který zřejmě patří Cullenům.
„Už jsem tady.“ Řekla jsem normálním hlasem, protože jsem věděla, že mě všichni uslyší.. Alice se hned objevila u mě.
„Jak jsi se sem-„ Zarazila jsem ji a zvedla ukazováček. Pochopila.
„Tak? Kde je? Musím domů, než si ostatní všimnou, že jsem pryč.“
„Pojď.“ Alice mě vedla kolem domu a přišly jsem na světlenou terasu, ke které patřila středně velká zahrada., kde si Emmet hrál s Keysie.
„Emme?“ Zavolala Alice.
Jakmile mě Emmet spatřil, stoupnul si, svěsil ramena, nasadil zmučený výraz a zavolala: „Mamíííí! Ony mi berou pejsánka.“ Tomu jsem se musela smát. Takový obr a volá maminku.
Zachvěli se ve dveřích objevila žena s rezavě-hnědými vlasy a menší postavou. Esme.
„Ach, ty bude jistě Bella.“ Řekla a podávala mi ruku.
„Ano, moc mě těší.“
„Říkej mi Esme.“ Řekla a otočila se na Emma. „Emmete, dej Belle to štěně, nebo ti zakážu medvědy.“ Pohrozila a Emm se lekl – medvědi, to byla asi jeho slabina – Keysie mi hned vrátil a všichni jsme se rozloučily – ale ještě před tím jsem musela vzdorovat Alice, protože mi chtěla ukázat svůj šatník. To bych taky nemusela přežít.
Autor: MyLS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Charmed witches - 10.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!