Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Charmed witches - 4.kapitola


Charmed witches - 4.kapitolaAhoj, tak je tady další dílek! Zítra asi nic nebude, pak bych chtěla něco přidat ve středu a pak v pátek. Ale nezvykejte si, že to budu porad pridavat tak casto! PROSÍM KOMENTY!

EDWARD:

(Edwarda snad popisovat nemusím ne? Vypadá jako vždy a má i stejnou schopnost. Stejně, jako nebudu popisovat ostatní členy Cullenovic rodiny – všichni vypadají tak jako vždycky a mají i schopnosti jako vždycky, kdyby se náhodou něco změnilo, tak to napíšu)

 

 

„Edwarde, jde se do školy.“ Volala na mě Alice.

 

Zvedl jsem se od knížky, v rychlosti se převlékl a šel dolů, kde už všichni netrpělivě postávali.

 

„No konečně, jsem už myslel, že tady vystojím důlek.“ Rýpnul si Emmet, ale to neměl dělat, protože já jsem si musel taky rýpnout. Sjel jsem ho od hlavy dolů pohledem a zastavil se úplně dole, na místě, kde stál a ona tam opravdu byla malá prohlubenina.

 

„Emme?“

 

„Hm…?“ Díval se na mě nechápavě. To už jsem to nevydržel, začal se smát a ukázal na to místo, kde stál a byla tam prohlubenina.

To už to nevydržel nikdo a všichni se začaly smát, teda….až na Emmeta.

 

„Emme? Koupíš a uděláš mi novou podlahu.“ Zavolala Esme ze zahrady.

 

„Hm…, tak ti teda pěkně děkuji Edwarde.“ Tvářil se uraženě.

 

„Není zač.“ odpověděl jsem.

 

„Tak dost, já už chci do školy.“ Utnula to Alice.

 

A tak jsme vyjeli. Alice měla divné myšlenky – pořád si zpívala, nebo myslela na to, jestli má dobrý účes. Ale radši jsem se jí ani neptal, co se děje.

 

Přijeli jsme na parkoviště a zaparkoval jsem vedle Rosalina BMW.

Všichni jsme vystoupili z aut a protože ještě nezačala škola, měli jsme ještě čas (kterého máme až moc), a tak jsme jen postávali u aut.

Alice pořád mluvila o tom, jak si všichni vyjedeme na nákupy a o tom, jak přemluví Carlisla, který její nákupy z jeho mrtvého srdce nesnáší.

Když už byli skoro všichni na parkovišti  a  sem tam přijížděli už jen opozdilci, asi po dvou minutách sem vjela 2 auta, které jsem tady ještě nikdy neviděl.

‚Nějací opozdilci s novými auty‘ pomyslel jsem si a dál se o to nezajímal, ani jsem se neotáčel abych zjistil, kdo to je. Nezajímá mě to.

Jenže pak všechno okolo utichlo a já jsem ‚slyšel‘ myšlenky, někoho, koho ‚slyším‘ poprvé.

 

‚Chudák, už tak to má dost těžké – i s námi -, nesmíme jí teď přidělávat starosti, ten problém nějak zvládneme sami.

Měla by si někoho najít, jenže ona nechce.

Doufám, že ji potěší alespoň můj dárek.‘

Tohle byli ty nejupřímnější a nejčistší myšlenky, které jsem kdy slyšel – teda kromě Esme.

To už jsem se musel otočit, abych zjistil majitele těch myšlenek.

Když jsem se otočil, kolem nás právě procházelo 5 mimořádně krásných dívek.

Jestli někdo tvrdil, že my jsme krásní, tak tohle jsou andělé.

Všechny jsem je přejel pohledem a zastavil se na té poslední. V tu chvíli se mi zastavil celý svět. Ta bohyně byla překrásní, jednoduše až nepopsatelně krásná, měla ladnou chůzi a její překrásné vlasy ji poletovaly kolem obličeje a moc krásně voněla.

Můj zrak se zastavil na jejím obličeji – byl velmi smutný, jako by ji někdo mučil.

Měl jsem chuť jít za ní, utěšovat ji a zabít každého, kdo by se na ni jen křivě podíval.

To asi na ni myslela ta dívka.

 

‚Ááááá!!! To je ona! A podívejme se – jak se na ni Edward dívá. Naše nová sestřička.‘ Alice křičela, ne přímo ječela v myšlenkách.

 

Podíval jsem se na ni nechápavým pohledem, ona si v tu chvíli uvědomila, na co myslela a hned si zase začala zpívat.

Chtěl jsem se jí zeptat, co to mělo znamenat, jenže zazvonilo, tak jsem se vydal na 1. hodinu – francouzštinu.

Sednul jsem si na své obvyklé místo a čekal na příchod učitele, který přišel půl minuty po mě. Sotva dosednul na židli, někdo zaklepal.

„Dále.“ Odpověděl a do třídy vstoupila ONA a ještě jedna dívka z toho parkoviště – pravděpodobně jsou všechny sestry.

„Dobrý den, omlouvám se, zdrželi jsme se v kanceláři.“ Řekla plynule francouzsky, bez přízvuku. /Bonjaur, je ‚mexcuse de mon retard, nous zvone été au bureau/ (pozn. moje francouzština je hrozná! Dělám ji teprve chvíli, takže mě za to prosím omluvte.)

„Oh, jistě. V pořádku. Třído, přivítejte nové studentky.“ Řekla.

„Vy se posaďte ke Stensnovi a vy si sedněte tady.“

Řekl té blondýně a JÍ ukázal na volnou lavici přede mnou.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Charmed witches - 4.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!