Chtěla bych se Vám především omluvit, že ta sedmá kapitola tak dlouho trvala, ale neměla jsem na psaní čas a múza mě opustila a já nechtěla tuhle povídku pokazit. A navíc profesoři ve škole se trochu zbláznili. :D V této kapitole se Petra zastane Setha a dojde k názoru, že všichni Cullenovi jsou předpojatí vůči vlkodlakům. Petra se konečně dozvídá, co jí Carlisle tajil. Víc se dočtete uvnitř. A také bych se chtěla omluvit, že tahle kapitola je kratší než předešlé. Nezlobte se na mne. ;) Příjemné čtení přeje vaše PetraCullen. ;)
10.10.2011 (13:00) • PetraCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 22× • zobrazeno 3156×
Pohlédla jsem na něj zkoumavým pohledem, zda se zlobí. Ale on se tvářil neutrálně. Nemohla jsem odhadnout, jak zareaguje. Nemohla jsem si být ničím jistá.
„Seth mi právě zachránil život před upírem, který mě chtěl napadnout," odpověděla jsem s klidem, jako kdybych se bavila o něčem normálním.
Carlisle zblednul ještě víc, než to u upíra bylo možné.
„Prosím?" Pořád nemohl věřit tomu, co slyšel.
„Vím, že ty a tvá rodina jste zaujatí proti vlkodlakům, ale mě nemůžete zatahovat do svých sporů. Nejsem na ničí straně." Jestli se Carlisle tvářil šokovaně, tak teď vypadal vážně zaskočeně.
„Petro, my tě nezatahujeme do našich sporů, ale jestli se takto cítíš, tak se omlouvám," promluvil Carlisle.
„Vlkodlaci jsou nebezpeční, nedokáží se ovládat.“ Tohle se nedalo dál poslouchat, i když jsem vlky vždy neměla ráda, teď jsem je začínala trochu chápat.
Cullenovi byli proti nim zaujatí, k jinému závěru jsem nemohla dojít.
„A za to sedm upírů je naprosto bezpečných," odsekla jsem sarkasticky.
„Petro!" Zněl trochu nazlobeně.
„Chci vidět Setha," řekla jsem a pohlédla jsem na něj.
Stejně jsem věděla, že mi to nedovolí.
„Tohle nepůjde," odpověděl mi stroze.
„Proč ne?" chtěla jsem vědět ten důvod.
„Je to mladý vlkodlak neumí se ovládat," mluvil dál Carlisle, jako kdyby si mé otázky nevšímal.
„Nech toho. Nemusíš Setha urážet, nic ti neudělal." Naštvaně jsem se na Carlislea dívala.
„Petro, okamžitě toho nechej," varoval mě a zaraženě se na mě díval, co to do mě vjelo.
„Nenechám," provokovala jsem ho dál.
Varovně zavrčel. „Okamžitě toho necháš, nemíním se s tebou o tomhle bavit."
„Tak mi alespoň řekni, co mi tajíš," zuřila jsem. „Nebo půjdu za Rileyem."
Chytil mě za ruku a prosebně na mě zahlížel.
„Pokusil se tě zabít a ty chceš jít za ním?" Zdál se být udivený.
„S nasazením vlastního života tam půjdu, když ty mi nic nemíníš říkat..." Naštvaně jsem na něj zahlížela.
„Petro, nemůžu ti to říct.“ Podíval se na mě.
„Proč ne? Vždyť jsi mi něco chtěl dnes ráno říct a teď odmítáš?!" Byla jsem zmatená. „Nebo se bojíš mojí reakce, že uteču?"
Nervózně se zasmál.
„Nebojím se, že bys utíkala, ale nevím, zda ti to mohu říct," zavrtěl hlavou.
„Musím to vědět, když jde o mě," snažila jsem se ho přesvědčit.
Přála jsem si, aby mi to řekl a já to mohla vědět, o co těch pár dní šlo. Carlisle na mě pohlédnul nevyzpytatelným pohledem a odhadoval mojí reakci.
„Petro..." odmlčel se. „Měla bys vědět, že jsi jistou hrozbou pro Volturiovy a oni po tobě půjdou a Alice to uvidí, protože oni něco tuší."
Pečlivě sledoval můj výraz, jak na tohle zareaguju. V obličeji se mi muselo vystřídat několik výrazů, protože Carlisle se na mě po pár minutách začal dívat úzkostlivým pohledem. Připadalo mi to tak nepravděpodobné, ale přesto jsem tušila, že se objeví Volturiovi. Tak nějak jsem to tušila už od samého začátku. Začala jsem věřit.
„Já..." vzhlédla jsem udiveně. „Jsem pro ně hrozba?!"
Byla jsem ještě udivenější než před tím. Vždyť jsem byla jenom obyčejný člověk. Nebyla jsem nic oproti nim.
„Veliká hrozba pro ně jsi," usmál se Carlisle. „Ovšem tvé schopnosti by se projevily až bys byla proměněná."
Nechápala jsem jeho triumfální úsměv a pak mi začalo docházet několik dalších věcí. Proměněná. To slovo mi znělo nějak povědomě a pak jsem se znovu naštvala.
„Nejsem zbraň, na to zapomeň," vyjela jsem po něm. „Nenechám se proměnit."
Carlisle se zasmál a tím mě dokonale odrovnal. Zasmála jsem se také.
„Jak tě to mohlo napadnout?" zavrtěl hlavou a pobaveně se usmíval.
„Já nevím, pokaždé mě napadá blbost," znovu jsem se zasmála.
„Vždyť jsem člověk, nejsem pro ně hrozbou," podívala jsem se na něj.
Zamyšleně na mě pohlédnul.
„Byla bys pro ně hrozbou, kdybys byla proměněná," podíval se na mě pohledem, že tohle nepřipadá v úvahu, aby mě zase nerozzuřil.
„Víš, že nechci být upír," přísně jsem na něj pohlédla a on přikývnul.
„Ale pro nás to znamená, že tě budeme muset víc chránit před ostatními upíry," zvážněl a už se neusmíval.
„Proč?" Už jsem věděla, že jsem byla hrozbou pro Volturiovy, ale že bych byla i hrozbou pro ostatní upíry?!
„Protože každý si tě bude chtít přidat do svého klanu, protože ty budeš mít výjimečné schopnosti," pokračoval v našem předchozím rozhovoru.
Zamyšleně jsem na něj pohlédla a přikývla jsem. Ani trochu se mi to nelíbilo, že po mně půjdou všichni upíři, kteří kdy byli.
„Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se ještě napůl mimo.
„Šli na lov a vyklidili prostor, abych ti to mohl vysvětlit." Znovu se usmál tím jeho úsměvem.
Měla jsem nutkání se na něj také usmát, ale moc jsem nemohla se na něj usmívat. On měl Esmé, kterou miloval, a tak jsem se zmohla jenom na pousmání.
„Čím je Riley pro mě nebezpečný, nejenom tím, že loví lidi?" zeptala jsem se.
„Je sběratel talentů, něco jako Aro," povzdechnul si Carlisle.
Přikývla jsem a zamyšleně jsem se podívala nad strop nad sebou. Dneska toho bylo na mě trochu dost.
„Nechám tě odpočinout. Kdyby něco, víš, kde mě najdeš," odešel do své pracovny.
Natáhla jsem se na pohovku a pustila jsem si televizi. Dívala jsem se na svůj oblíbený program MTV a navíc, když Emmett nebyl doma, mohla jsem se dívat v klidu na co jsem chtěla já. Dívala jsem se dlouho do noci, až jsem začala usínat...
Moc mě mrzí, že jsem tuhle kapitolu napsala až po měsíci, ale měla jsem k tomu své osobní důvody.
Pokud budete chtít další kapitolu, co nejdřív tak prosím vás komentujte. ;) A doufám, že se k této povídce budete vracet. :)
A dále bych se vás chtěla zeptat na váš názor a chci, aby jste hlasovali. Příští kapitolu bych měla psát z jiného pohledu a nabízí se pohled: Carlislea, Edwarda, Rileyho a Setha.
Autor: PetraCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Chůva na hlídání?! Ani omylem! Cullenovi!!! 7. kapitola:
Zase moc krásná kapitola Chtělo by to pohled Carlislea
Juj, Petro! Neřekla jsi mi, že se ti taky líbí Seth
uuuuuuuuuuužasné
Pozhodně pohled Setha..Jinak super povídka a ráda se k ní vracím...
No tak teď tě nepotěším:DD Hned jak tě uvidím budu tě buzerovat ať rychle napíšeš další Ale jinak je to super
Super další díl z pohledu Carlisle
Ahoj, mrzí mě, že ti musím napsat tehle koment, ale prostě mi to nedá. Já nemám moc ráda povídky, ve kterých je hlavní hrdina autor.. všechny kapitoly jsem přečetla najednou před chvilkou a moc velký dojem to na mě neudělalo.. upřímně.. tvůj styl psaní se mi moc nelíbí.. Je to takový krkolomný a jako od malého dítěte.. Promiň, ale tohle je můj názor.
Hej Edwardov pohľad, ale aj Sethov a Rileyho! A čo má Petra zo Sethom?
Rýchlo napíš ďalšiu kapitolu Táto bola perfektná a vôbec nevadí, že tak krátka. Úžasná kapitola
Asi Carlisle, ten se mi zdá nejvíce zapojen do děje, ale samozřejmě nevím o co go, takže... Podle mě tam Edward hraje jen takovou okrajovou roli. Nic extra významného.
Úžasná kapitola... ten pohled... hm... Edward!
Omlouvám se, dlouhý komentář napíšu k další kapitole... Slibuji!
teda to je něco
Já se zblázním z toho kombinování anglických a amerických jsem a jmen českých! Zní to opravdu hrozně!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Kapitolka byla napsána pěkně, ale v něčem musím souhlasit s IMLV. No, Carlisleovo chování mě také trošku zaráželo, jevil se najednou úplně jinak, něž v minulých kapitolách. Ale jinak se mi kapitola líbila. Brala bych Edwardův pohled.
Moc se mi to teda nelíbí :/// Je to příliš unáhlené a uspěchané. A navíc... prostě je to divný. a prvé xcarlisle se chová divně a za druhé Carlisle neměla jak to zjistit, protože Denaliovi tam nebyli. Taky nebylo popsáno, co má Petra za dar, takže sorry, ale ne... Tohle neberu. Jinak... příští kapču si přečtu a brala bych setův a Rileyho pohled.
Ja by som chcela EDWARDOV pohľad. Prosto chcem vedieť, ako on Petru berie, čo všetko si o nej myslí. Navyše by to bola aj výhoda pre Teba, keďže číta myšlienky. Snáď chápeš. Mohla by si tam nasypať aj myšlienky iných osôb, napríklad Carlislea, Esme atď.
Ale tak to je na Tebe.
Kapitola bola skvelá!
SUPER!!!!!!!!!!!!!!!!!!RYCHLE PROSÍM DALŠÍ!!!!!!
Skvela kapitolka, ja bych brala pohled Rileyho a Setha a konkretne co si mysli o Petře.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!