Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cit? To slovo neznám 1. kapitola

Alice

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Cit? To slovo neznám 1. kapitolaJe to takový úvod k mé nové povídce. Tato povídka je o tom jak se z Belly stala krvelačná upírka. Ale víc Vám neprozradím :D. Doufám, že se Vám povídka bude líbit a chtěla bych Vás poprosit, aby jste zanechali komentář nebo aspoň smajlíka, abych věděla jestli mám pokračovat. Vaše NessCullen :D

09.02.2010 (15:00) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3540×

Asi bych se vám nejdříve měla představit, aby jste věděli kdo nebo spíše co jsem. Jmenuji se Isabella Volturi. Jsem upírka již přes sedmdesát let. A dohromady mi je 88 let.  Asi jste pochopili, že mě přeměnili, když mi bylo 18. Toho dne, kdy jsem se probrala po tří denních bolestech, které nešli k ničemu přirovnat jsem začala znovu žít, ale také jsem přestala cítit pocity. Bylo to a je to takové jakoby Vám někdo vyřezal srdce a vy jste do toho dne necítili žádný cit. Žádnou bolest, radost, smutek, lítost a ani lásku. A postupem času jste úplně zapomněli, co ty slova vůbec znamenají.

Pamatuji si přesně ten den, kdy Victorie svými ostrými zuby prokousla moji kůži a začala doušky ochutnávat moji krev. Modlila jsem se, že konečně zemřu a  nebudu muset žít s tou dírou v mém hrudníku, kterou způsobil on svým odchodem.  On Edward Anthony Masen Cullen. Také upír. Když jsem byla ještě ubohý lidský a křehký člověk, tak jsme se do něho bezvýhradně a neodolatelně zamilovala. Ale pak jednou v lese po oslavě mých osmnáctých narozeninyn, kde jediná kapička mé krve rozpoutala hotovu zkázu, mi řekl pravdu ohledně jeho citů, které ke mně on chová. Řekl mi že jsem pro něho byla jenom pobavení, protože ho už unavovalo to, jak si každý člen z jeho rodiny užívá. Pak mi naposledy řekl sbohem  a odešel. Odešel  pryč  z lesa, z Forks a hlavně z mého života. Ještě před tím nž odešel mi řekl, že to bude jako kdyby on nikdy  neexistoval. Ano. Snažil se, aby to bylo jako kdyby nikdy on a jeho rodina neexistovala. Vzal mi všechny věci, které měly nějakou spojitost s jménem Cullenovi, ale jedna věc mi po něm stejně zůstala. Zůstala mi bolest v mém srdci. Bolest, která mě postupně ničila a dělala ze mě chodící trosku. Bylo to nejhorší období v mém životě. Nic jsme tenkrát okolo sebe nevnímala. Nevnímala jsem okolí. Nevnímala jsem tu  hrstku lidí, kteří se o mě ještě zajímali. Prostě mě nic nezajímalo a dokázala jsem cítit jen tu bolest v mém srdci. Jen díky ní jsem věděla, že opravdu existoval i přes to, co mi řekl jsem ho stejně pořád tolik milovala, i když jsem věděla, že on mě  nemiluje.

Věděla jsem, že už nemá žádný smysl, abych byla na tomto ubohém světě. Na světě, kde už pro mě není místo. A tak jsem se jednoho dne rozhodla, že opustím tento nudný svět. Rozhodla jsem  se že odejdu z tohoto světa, a pro odchod jsem  si vybrala moji a Edwardovu louku.

Po dlouhých hodinách jsem konečně našla naši loutku. Byla úplně stejně krásná jako tenkrát. Ale něco tady chybělo. Chyběl tady on. On můj anděl.  Usadila jsem se mezi fialové luční květy a naposledy jsem se rozhlédla po okolí, než jsem z kapsy vytáhla žiletku a přiložila jsem si ji k mému levému  zápěstí. Zrovna jsem se chystala říznout, když jsem mezi stromy uviděla sněhově bílou postavu, která se třpytila jako Edward na slunci.

„Edwarde,“ zašeptala jsem a myslela jsem, že se ke mně vrátil, ale pletla jsem se. Nebyl to on, ale bylo to něco lepšího, protože to byla moje smrt. Byla to Victorie. Nikdy bych neřekla, že ji tak ráda uvidím jako dnes. Věděla jsem proč přišla. Věděla jsem to moc dobře. Věděla jsem, že ona mi určitě pomůže opustit tento svět, jen proto aby se pomstila za svého Jamese.

Netrvalo to dlouho a svými ostrými zuby prokousla moji kůži a začala si vychutnávat moji krev. Cítila jsme jak pomalu, ale jistě umírám, ale pak se cosi změnilo. Victorie  se ode mě odtrhla a já jsem cítila jak její jed prostopuje každým kouskem mého těla.  Udělala něco horšího. Místo toho, aby mě zabila, tak mě přeměnila, abych mohla navždy trpět jako ona bude trpět celou svoji věčnost.

Byla to příšerná bolest. Mnohokrát jsem slyšela, jak to při proměně vypadá, ale netušila jsem jak moc velká je to bolest dokud jsem ji sama nezažila. Když jsem se konečně po tří denní bolesti probrala, tak okolo mě byli rozestaveni vlci. Dobře jsem věděla, kdo ti vlci jsou. Věděla jsem, že mezi nimi je i Jacob, ale i tak mě pod podmínkou smrti, vyhnali z Forks a už nikdy jsme se nesměla sem vrátit. Vlastně tím do světla vypustili krvelačnou zrůdu. Protože jako novorozená jsem neznala pravidla. Byla jsem žíznivá, a proto jsem každého člověka, který mi vešel do cesty bez jediného zaváhání zabila a vypila jsem z něho každou kapičku jeho krve.

Zanechávala jsem za sebou velikou spoušť. Nikdo mi tenkrát nevysvětlil upíří pravidla. Nevěděla jsem, že mě za toto můžou Volturioví zabít. Nevěděla jsem, že mě můžou najít a odvést do Volterry  před samotného Ara Volturiho a on, aby rozhodl o mém osudu. V ten den, kdy jsem tam před ním stála jsem měla zemřít, ale díky mému daru v podobě štítu o kterém jsem nevěděla jsem přežila a postupem času jsem se dostala až sem. Do velení gardy. Ostatní se mě začali bát, protože jsem každou svoji volnou chvíli trávila v tělocvičně a zdokonalovala jsem svoje bojové umění, abych mohla každého upíra, který mi přijde do cesty zabít. Ale moji hlavní motivací mi byla a je Victorie.  Chtěla jsem, aby trpěla, tak jako já jsem musela trpět.

Aro mě často posílal do bitev proti ostatním upírům a já jsem měla aspoň postaráno o zábavu a teď mě měl čekat další úkol. Úkol, který mi má změnit můj život zcela naruby. Ten úkol je, abych…

shrnutí >> následující

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cit? To slovo neznám 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře