V tomto díle dojde na první "krmení" a další zajímavé věci... Díl bych chtěla věnovat všem, kteří mi komentovali ten minulej. Snad se bude líbit i tento. A nezapomeňte komentovat, protože pak vím, že to vůbec někdo čte:-) Vaše Ejdriana.
10.01.2010 (09:15) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1122×
Do místnosti vkráčela upírka, která vypadala jako něco mezi modelkou a kurvou. Kdybych měla říct, co z toho převažovalo, tak bych řekla, že nejspíš to druhé. Usmívala se potěšeným výrazem a když procházela kolem Demetriho, tak se po něm mlsně podívala, ale on jaksi její pohled neopětoval, protože pořád civěl na mě. Ona následovala jeho pohled a už jí na ksychtíku netrůnil ten spokojený výraz, tentokrát jsem ho měla já. Zářivě jsem se na ni usmála a ona si mě jen znechuceně změřila.
Došla ke staříkovi a podala mu ruku. Ten se první zachechtal a něco ji pošeptal, potom se otočil na zbytek osazenstva.
,,Tady Heidy nám přinesla víc než velkou hostinu. Drazí přátelé nestyďte se a dejte se do nich. Ovšem rád bych, aby si jako první vybrala tady Isabella.“
Zdálo se mi, že jsem zaslechla pár nesouhlasů a odpovědí typů, že mají žízeň, ale nakonec všichni přikývli.
Stejně bych byla raději, kdyby šel někdo dřív než já, vždyť ani nevím co mám dělat sakra. To si ten dědek zase něco vymyslel. No super. Může se upír ztrapnit při jezení nebo pití nebo co to vlastně je? No myslím, že mě to dělat problémy nebude, tak nějak si myslím, že na trapný věci a chvíle budu expert, nebo byla jsem? Kdo se v tom má kruci vyznat...
Heidi se vrátila ke dveřím, které se začínaly otevírat a dovnitř se vetřela nádherná vůně a s ní plno lidí.
,,Drahá Isabell, máš tu čest být první.“
,,Hmm, to díky teda.“ Hodila jsem po něm úšklebek při kterém se Alec zasmál, jenže nejspíš toho hned litoval, protože po něm hodil Aro takovej pohled, před kterým bych se přikrčila nejspíš i já.
Prohlížela jsem si přicházející a větřila. Sama nevím co jsem čekala, ale dolehla ke mně neuvěřitelná vůně a já se v tu chvíli přestala ovládat a vyletěla jsem jako střela tím směrem. Narazila jsem do toho křehkého tělíčka, které sebou švihlo o zeď a jen to zakřupalo. Nejspíš měl dotyčný rychlou smrt a já se nebudu muset dívat na jeho zmučený nebo vylekaný obličej.
Došla jsem k mrtvému tělu, zohnula se k němu a jednou rukou si přitáhla krk a přisála se k němu. V tu chvíli ke mě doléhaly zděšené výkřiky dalších a dalších lidí, kteří se stávali svačinkou bandě upírů.
Dosála jsem poslední kapku krve, znechuceně pohodila tělo zpět na zem a otočila se k odchodu. Poslouchat jak tady mlaskají se mi fakt nechce.
Proč mám takovej pocit, že tenhle život jsem si dobrovolně nevybrala, nebo ano? Jak to mám vědět, když ani nevím kdo jsem byla a hlavně kdo jsem vůbec teď, tomu staříkovi se beztak nedá věřit. Už jen ten jeho obličej je mi protivnej. Vypadá jak kdyby byl posedlej. No svým způsobem taky je že.
,,Isabello, kam si myslíš, že jdeš.“ Ozval se za mnou jeho hlas. Já o vlku a on mě sleduje. Jestli ho budu mít za zadkem pořád, tak to potěš.
,,Jdu se projít ven.“
,,To nemůžeš!“ vyjekl vysokým hlasem, až jsem nadskočila.
,,Chceš, abych dostala infarkt? Proč bych nemohla? To jsem tady zavřená jako vězeň nebo co?“
,,To určitě ne, ale je venku slunečno.“
,,Aha, to by mě asi spálilo co?“ při téhle větě vybuchli všichni přítomní hlasitým smíchem a přesto to znělo jako cinkání zvonečků. Kurva, celá ta upíří věc je pošahanost sama o sobě. To jsem nemohla být spíš někde u nějakých normálních upírů? Proč zrovna tady?!
,,No tak nesmějte se, ona to ještě přeci neví.“Bránil mě Demetri. Vděčně jsem se na něj usmála a viděla co s ním můj úsměv dělá. Zasekl se v půlce pohybu a pusu dokořán otevřenou. Aby mu tam nevletěla moucha.
,,Co nevím?“
,,Na slunci neshoříš, jen se budeš třpytit, ale protože naše rasa musí zůstat v tajnosti, tak se nesmíš takhle ukázat před lidmi. Nesmíš udělat na veřejnosti nic co by nás prozradilo. Porušíš- li pravidla, tak tě čeká smrt.“
,,Aha a jaká smrt? Probodnutí kůlem?“ viděla jsem jak všichni kolem zadržují další vlnu smíchu. Jim se to směje, když všechno ví.
,,To ne drahoušku, kůl by ti nic neudělal, ani by tě neškrábl, spíš by se o tebe zlomil. Tvé tělo je něco jako nejtvrdší diamant na světě. Smrt by nestala tak, že bychom tě roztrhali na kousky a ty spálily, jediná možnost.“
Hlasitě jsem polkla, protože už jen ta představa byla dost děsivá a odporná.
,,No myslím, že mám dost jasnou představu.“
,,Tomu věřím. Takže tě prosím když bude slunečno, což je tady hodně, tak se zdržuj pouze po hradě. Určitě si tady zábavu najdeš.“ Usmál se stařík. Jo chlape tak tomu věř že najdu a jakou. Sjížděla jsem Demetriho pohledem, který z toho byl celý paf. No myslím, že nebude tak těžký ho dostat.
,,Jistě, díky.“
Pořád jsem se dívala na Demetriho a prstem jsem mu naznačila, aby šel za mnou… a on poslušně jako beránek vyšel. Jenže ten bláznivej dědek mu položil ruku na rameno a tím ho zastavil.
,,Na slovíčko Demetri.“
No musím říct, že se nedíval zrovna přívětivě nebo přátelsky, byl to takový ten káravý pohled, který vrhá otec na své dítě. Zato ten můj pohled teď musel metat blesky. On mi musí překazit moji zábavu. Vždyť sám řekl, že se mám zabavit, tak co mu teď vadí.
Třeba bych se mohla zabavit nějakou pomstou nebo něčím, co by ho vytočilo ještě víc doběla než je teď. Co třeba kdybych mu na hradě zřídila striptýzovém klub. Myslím, že to by ho přímo zabilo. Bych mu ukázala, že jde upíra zabýt i jinak než roztrháním. Ta představa se mi líbila víc než by měla a na tváři jsem měla tentokrát posedlý výraz já.
Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cizí život 2:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!