V minulém díle jsme opustili Bellu v nepříjemné situaci. Jak z toho vybruslí? A jak bude pokračovat? Dva trapasy za den nebo to není ještě konec? Hezké čtení přeje Ali.
26.03.2012 (10:30) • alanisealicecullen • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 2093×
Bella:
Jakmile profesor dořekl větu, celá třída se svíjela smíchy. Já jsem se rychle od Edwarda odklonila a přemýšlela jsem o dobrém úkrytu. Jediná možnost byla moje lavice, a tak jsem zajela co možná nejníže.
No, Bello, aspoň jsi zase normálně uvažující osoba. Možná.
Edward se tvářil kamenně, jako by se ho to ani netýkalo. Nesmál se mi ani se nechoval jako totální debil. Po zbytek hodiny jsem radši zírala na stěnu a ten trapas pomalu utichl. Když nás profesor propustil, vystřelila jsem jako raketa ke dveřím a prudce otevřela. Najednou jsem se srazila s Edwardem. Už jsem si myslela, že mě čeká bližší prozkoumání podlahy, ale Edward měl pohotovější reflexy a už mě držel kolem pasu a manévroval se mnou na kraj, aby mě lidi za mnou neušlapali. Pořád jsem z toho byla mimo. Zhluboka jsem dýchala a uklidňovala se. Pomalu jsem si rozpomněla, co tam dělal. Těsně předtím, než jsme dostali povolení k odchodu, tak se Edward ptal na to, jestli může jít na wc.
„Promiň,“ omluvil se mi.
„Za co? Právě jsi mi zabránil upadnout na zem a být ušlapaná. A navíc. To já jsem z těch dveří vyletěla jak raketa.“
„To sice ano, ale já mluvil o tom trapasu na hodině. Muselo to být trapný.“ Stále víc jsem si uvědomovala, že mě drží okolo pasu. Možná měl obličej samou jizvu, ale stále měl tu auru, která ho činila mužnějším než většinu kluků s hezkým obličejem. A jako bonus byl milý. Čím častěji jsem ho potkávala, tak se mi líbila jeho vnitřní krása.
„To nebylo tebou, to bylo trapný samo o sobě.“
„Nic ti není?“ Najednou se zdál vyděšený.
„Nic mi není. Jen jsem se bouchla trošku do čela.“
„Musíme do nemocnice,“ řekl, a než jsem se nadála, už mě měl v náručí a mířil k východu.
„Proč? Nemusíme, bylo to jen ťuknutí.“
„Ale musíme.“ Byl tak rozhodný, že jsem se už nehádala.
„V tom případě by sis měl vzít své věci.“
Hned, jak mu to došlo, potichu zaklel a otočil se zpátky k učebně. Když jsme byli v učebně, posadil mě na lavici a zatímco si v rychlosti balil věci, očkem po mně koukal, jestli jsem mu nezkolabovala. Samozřejmě to dělal tajně. Bylo to roztomilé gesto.
I po pěti minutách přesvědčování trval na tom, že mě ponese. Po chvíli chůze v jeho náručí jsem začala uvažovat, proč jsem se bránila. Být v jeho náruči byl opojný pocit. Pocit absolutního štěstí a dojmu, že ta náruč je přímo pro mě. Chodba byla pomalu setmělá, což v mém těle vyvolalo příjemné chvění. Na parkovišti jsem se pořád rozhlížela kolem. Snažila jsem se dívat nenápadně, ale on to věděl. Chtěla jsem, aby ta cesta měla nejmíň sto kilometrů, ale vše jednou končí. Můj konec nastal, když mě posadil do sedačky. Edward mi pečlivě zapnul pás a já byla najednou strašně smutná, že už nejsem tak blízko něj, až jsem chtěla plakat. Edward nastartoval a já dostala malou útěchu, protože auto bylo nasáklé jeho vůní.
„Promiň, já vím, že nechtělas, aby nás někdo viděl na tom parkovišti, ale já ti nechci ublížit ještě víc,“ prohlásil zlomeně. Chtěla jsem mu říct, že jsem toužila, aby nás někdo viděl, ale nenašla jsem k tomu odvahu. Pak už bylo jen ticho. Uvědomovala jsem si, že mi hrozí pohroma. Edward se začal dostávat k mému srdci. Tam, kde před ním nikdo nebyl. Věděla jsem o tom místě. Už pár let jsem z toho místa cítila samotu, kterou nevyléčili rodiče ani přátelé a já měla strach, že jediný lék bude Edward. A pokud zklame, bude to horší, než být měsíc na poušti bez vody. A proto se tomu chci ubránit. A jestli se mi to nepodaří, tak se postavím vedle něj, avšak musí o to stát.
„Už jsme tady.“
« Předchozí díl
Autor: alanisealicecullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cizinec 3. kapitola:
Páni, krásná povídka
Moc se mi líbí tvoje téma, Edward jako outceider a zavrhovaný a ne krásný a oblíbený, všemi chtěný. Moc se mi líbí, jak ho Bella opravdu poznává, ne jen to co si lidi o něm myslí kůli jeho vzhledu.
Jediné co mě mrzí jsou krátké kapitolky vždy se do toho rozečtu a najednou je konec. No ale když není múza, nebo čas ... chápu.
Krása... Mimochodem padej na fejs, ať tu Protézu můžem napsat aspoň takhle... :)
Páni, krásné. Těším se na pokráčko . Hlavně si pospěš .
Páni, super kapitola. Keďže bol ako neriadená strela, len preto, že sa Bella buchla o neho, tak mám pocit, že človek asi nebude. A preto mám dve nové teórie.
:D
krásne a smutne zaroveň
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!