Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Claire - 2. Kapitola - Nové

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Claire - 2. Kapitola - NovéTak je tu druhá kapitolka. Bella už se pomalu smiřuje se stěhováním. Jak se to ještě vyvine s Mikem? Nový domov nakonec zase není tak hrozný, jak čekala. Ale možná změní názor po prvním dni ve škole, který bude v příští kapitole. :-) Snad se bude líbit.
LeahCleerwoter

07.05.2010 (20:30) • LeahCleerwoter • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 868×

Kapitola 2. - Nové

Probudila jsem se brzy ráno. Vůbec se mi nechtělo do školy. Přemýšlela jsem o tom, že už bych nešla, vždyť by bylo jedno, kdybych šla o den víc nebo míň. Ale chtěla jsem se rozloučit s přáteli. Neochotně jsem se zvedla z postele, popadla toaletní taštičku a šla do koupelny.

„Buď v klidu. Nenechám ho přiblížit se k tobě na pět metrů.“ Jen jsem přikývla.

„Jo.“

Většinu hodin jsem měla s Jacobem společnou. Společné jsme neměli asi jen dvě nebo tři hodiny. Celý den chodil všude se mnou, divila jsem se, že se mnou nejde i na záchod. Ale byla jsem ráda, že si mě tak hlídal. Docela jsem se bála. Mika jsem za celý den viděla asi jen třikrát a vždy z hodně velké dálky. Jen po mě hodil zvláštní pohled, který jsem na tu dálku nerozpoznala, ale určitě to byla zlost.

Když jsme se vrátili domů, Renée a Charlie už balili. Přidali jsme se k nim. Kolem sedmé večer zazvonil zvonek. Byla jsem zrovna v hale.

„Jdu tam!“ Za dveřmi stál Mike.

„Co tu chceš?“ Měla jsem hned zkaženou náladu.

„Prosím tě Bello, můžu s tebou na chvíli mluvit?“ Zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla. Vyšla jsem ven, ale nechala jsem přivřené dveře. Tázavě jsem pozvedla jedno obočí.

„Bello… já se ti chci hrozně moc omluvit. Nevím, co to do mě včera vjelo. Byl jsem… opilý, prostě… prosím tě odpusť mi to.“ Nechápala jsem sama sebe, ale věřila jsem mu. Díval se na mě smutnýma očima a já měla co dělat abych mu dokázala říct, to co jsme měla v plánu.

Povzdechla jsem si.

„Myslím,“ řekla jsem, „že by nebylo dobré to teď dávat znovu dohromady. Miku, miluju tě, ani nevíš jak moc, ale zítra ráno odjíždím. Bude to tak lepší. Ty si alespoň najdeš dívku, která s tebou bude moct být každý den, ne jen psát každý den SMS, nebo e-mail. Neber si to špatně. I tak budeme ve spojení, jestli budeš chtít…“ Nenechal mě domluvit.

„Ne. Ne, to si vážně myslíš, že když odjedeš, tak se prostě jednoduše zamiluju do někoho jiného? Bello, to… to prostě nejde. Nedokážu si prostě představit, že bych měl… že bych měl držet za ruku někoho jiného než tebe, že bych objímal někoho jiného než tebe, že bych… líbal někoho jiného než tebe. Bello, já tě miluju víc než cokoli jiného na světě…“ Povzdechla jsem si.

„Miku, tohle mi nedělej.“ Bolelo mě to, že mu teď hrozně ubližuju. Věřila jsem mu v tom, co mi řekl.

„Bello…“ Nevydržela jsem to, udělala jsem dva kroky k němu a políbila ho. Ten polibek byl plný bolesti, smutku a vášně dohromady. Omotala jsem mu ruce kolem krku a přitiskla se k němu blíž. Nechtěla jsem si ani představit, že bych se od něj měla teď vzdálit na několik centimetrů. Natož pak zítra na spousty kilometrů. Zamotala jsem mu ruce do blonďatých, hebkých vlasů. Nechtěla jsem ho nikdy pustit. Hladil mě po zádech a tiskl si mě k sobě vší silou. Po několika minutách jsem se od něj odtáhla. Pořád mě pevně držel a nejspíš mě nemínil pustit. Pohladila jsem ho po tváři.

„Sbohem.“ Poraženě spustil ruce. Pomalu jsem odcházela k domu. Když jsem se ještě u dveří otočila, pořád tam stál a smutně mě sledoval. Mávla jsem na něj a zavřela za sebou dveře. Po tvářích mi tiše stékaly slzy. Už nikdy ho neuvidím…

Uslyšela jsem hlasité prásknutí dveřmi.

Ráno jsem se probudila o hodinu dřív, než bylo potřeba. Popadla jsem toaletní taštičku, prošla jsem mezi bednami jako bludištěm a šla do koupelny. Když jsem byla hotová, nacpala jsem taštičku, do poslední otevřené krabice a zalepila ji. Sešla jsem do kuchyně a nalila si pomerančový džus.

„Ahoj,“ pozdravil mě Jacob, který přišel pět minut po mně.

„Co to mělo včera znamenat?“

„Co mělo znamenat co?“

„To s Mikem!“ odpověděl nakvašeně.

„Rozešla jsem se s ním.“

„To už přece udělal on, ne?“ reagoval prudce.

„Já mu odpustila.“

„Všiml jsem si.“

„Prosím tě, Jaku, co to s tebou je? Je to snad moje věc ne?“ vyjela jsem.

„Jasně, že je to tvoje věc. Jen mi přijde, že nemá cenu tě chránit.“

„Jaku…“

„Bello, nezlob se na mě, že jsem takový. Já jen nechci, aby se ti něco stalo,“ řekl a objal mě.

„Jo, já vím.“

Seděli jsme v kuchyni a povídali si, dokud nepřišli rodiče.

V deset jsme už seděli v letadle. Celou dobu jsem se dívala z malého okénka ven.

„Bello, netvař se tak hrozně. Změna je život,“ usmál se na mě Jake.

„Hmm.“

O několik minut později jsem nejspíš usnula. Vzbudil mě Jacob se zprávou, že za deset minut přistáváme v Seattlu. Potom jsme jeli autem do Forks. Zastavili jsme před hnědo-bílým domem. Vystoupila jsem a prohlížela si nový domov. K mému údivu se mi líbil. Renée hned běžela nadšeně odemknout. Za dveřmi byla velká předsíň. Naproti byly schody, vedle nich kuchyně, a naproti kuchyni obývací pokoj. Nahoře byly tři pokoje a koupelna.

„Tak tenhle je můj!“ výskl Jake a vrhnul se do pokoje hned vedle schodů. Byl největší a nejhezčí. Dokonce měl balkón.

„Tak na to hezky rychle zapomeň. Tady bude určitě máma s tátou!“ Popadla jsem ho za tričko a táhla ho ven.

„Ne, Bello. Ten je tvůj,“ usmála se Renée, která právě přišla nahoru.

„A tady bude Jake. Já a Charlie budeme hezky naproti vám.“

„Cože?!“ vyhrkli jsme s Jacobem současně.

„Mami! To není fér, proč bude mít Bella ten nejlepší pokoj?!“ protestoval Jake. Zlomyslně jsem se usmála, ale nevím, jestli to viděl.

„Díky, mami,“ políbila jsem ji na tvář. Zatímco jsem sbíhala dolů po schodech, slyšela jsem Renée jak sykla na Jakea něco jako:

„Ona si to zaslouží, na rozdíl od tebe,“ Později jsem ještě objevila malou koupelnu dole pod schody.  Také jsem zjistila, že z balkónu mám výhled na les a naši zahradu.

Večer už jsme měli většinu věcí vybalených. Druhý den odpoledne, ještě přijel stěhovací vůz s ostatními věcmi. V pondělí už jsme se měli hlásit do školy. Jediný kdo tu teď měl auto, byla Renée a tak nás do školy odvezla.

„Pa. A ve čtyři vás vyzvednu!“ houkla na nás, než odjela. Střední škola ve Forks byla hodně, hodně malá. Chodilo sem několik stovek studentů a to je proti Pheonixu opravdu rapidní rozdíl. Tam jich chodilo několik tisíc.

Prosím o komentáře! :-)

 

shrnutí

 

Autor: LeahCleerwoter (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Claire - 2. Kapitola - Nové:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře