Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Corners of my mind-Část 2.

19.06.2009 (10:27) • Terushka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1469×

Hodinu na to jsem za dveřmi slyšela další dva hlasy. Mužský a ženský. Oba tak krásné jako ty předchozí. Sice nevím co jsou zač,ale zjistím to! Hned na to vešla do pokoje elegantním krokem půvabná blondýnka. Ano také s bledou pletí a zlatými oči. Existuje vůbec ještě někdo normální?

,,Pokud jsi mi nepřišla říct ,co se tady děje,můžeš zase odejít.Na další bledé,zlatooké návštěvy nemám náladu!''vyprskla jsem na ni.Zarazila se a zírala na mě.Bylo vidět že je překvapená mým chováním.Zvedla jsem obočí a lhostejně jsem na ni podívala.Zmizel jí úsměv z rtů.Přitáhla si židli a sedla si k posteli.,,Ne Renesmee.Přišla jsem ti říct jistý příběh.''promluvila dokonalým hlasem.,,Chceš znát celý příběh?''Kladla důraz na slovo „celý".Kývla jsem.Dívka se pohodlně usadila a začala.,,Fajn.Řeknu ti tedy celý příběh o jisté Belle.Já jsem Rosalie Haleová."Dál nepokračovala.

,,Hezký jméno.Co dál!"komandovala jsem ji.

,,Buď trpělivá Nessie!''okřikla mě.Obrátila jsem oči v sloup.„Jednou se jedna dívka,Isabella Swanová přestěhovala ke svému otci Charliemu do městečka Forks."znělo to jako když mi vypráví pohádku. „Ve škole potkala jisté děti,Jaspera a Rosalie Haleovou a Alice,Emmetta a Edwarda Cullena.Byli to adoptované děti Carlislea a Esme Cullenové.Bella se zamilovala do Edwarda.A ten do ní také.Postupně Bella přišla na to ,že Edward je upír."pokrčila jsem obočí a tázavě jsem se na ni podívala.Vážně to znělo jako by mi vypravovala obsah nějaké knihy a ne příběh ze života. „Edward to nepopíral a protože Bellu miluje,rozhodl se jí představit jeho rodině.Také upírům.Bella se jich nebála,protože jsou jiní než normální upíři.Říkali si vegetariáni."zasmála se nad tím výrazem. „To protože přežíváme jen z krve zvířat.Nikdy by nezaútočili na člověka."Nějak se jí tam pletly osoby. „Přeskočíme pár nedůležitých věcí ano?"usmála se na mě.Pokrčila jsem rameny. „Edward si Bellu vzal.Na líbánkách Bella otěhotněla.Měla příšerné těhotenství a také hodně krátké.Jelikož Bella otěhotněla jako člověk,potomek je napůl upír a napůl člověk.Bella by umřela při porodu,ale to Edward nedovolil a přeměnil ji v upíra.Narodila se krásná holčička,o kterou jsem s radostí pečovala.Byla to moje neteř,ale byly jsme jako nejlepší kamarádky.Ta holčička se jmenuje Renesmee a stále žije."usmála se na mě. „Otiskl se do ní Bellin nejlepší přítel,vlkodlak Jacob.Všichni spolu žili šťastně až do té doby,než naše drahá Renesmee měla nehodu.Pohádala se s rodinou a utekla z domu.Všichni ji hledali a našel ji až Jasper polomrtvou na silnici.Do teď se přesně neví,co se vlastně stalo."Rosalie se zadívala do „nikam" a vzpomínala.Také jsem nad tím příběh popřemýšlela.Z mých myšlenek mě vytrhlo zatleskání jak Rosalie prudce vstala.,,Takže!"pronesla a opřela se o kraj postele. „Pochopila jsi to?"ujišťovala se.Stále ponořena v myšlenkách jsem kývla.Do pokoje vtrhlo devět dalších lidí.Jeden z nich se od ostatních znatelně lišil.Byl krásný,jako všichni ostatní,ale jiným způsobem.Byl vyšší a měl na rozdíl od ostatních velmi tmavou pleť .Byl bez trička a měl velmi vypracované tělo.Vyzařovalo z něj teplo,a voněl jinak než ostatní.Vlasy měl tmavě hnědé skoro černé.V jeho nádherných hnědých očích měl lásku a zároveň bolest.Byl nádherný.Hned jsem si zamilovala jeho báječný úsměv.Nespustila jsem z něho oči,ale všimla jsem i dalších tří „lidí".Jeden vysoký,statný tmavovlasý chlapec s kšiltovkou,blonďatý kluk co se držel u Alice.Měl divný výraz.A poslední byla krásná mladá žena s bronzovými vlasy.Bella měla v náručí krásnou asi tak tříletou holčičku.Měla hnědé vlásky a oči ve stejné barvě.Pleť měla znatelně tmavší než ostatní,ale zároveň světlejší než ten svalnatec bez trička.Všichni se rozestoupili kolem postele.

,,Renesmee Carlie Cullenová Blacková,dovol abych ti představila tvou rodinu!"Rozvrhla kolem sebe Rosalie rukama.Nějaké dlouhé jméno ne?Pořád jsem nemohla odtrhnout oči od toho nádherného mladíka.Avšak zaujala mě i ta podivná holčička v náručí Belly.Dívala se na mě,...ehm,....,nenacházela jsem pro ten pohled ten správný výraz.Najednou ke mně holčička natáhla ručičky a otočila se na Bellu.,,Babi,to je máma?"zeptala se a nespouštěla ze mě oči.Babi?Máma?Proboha!Bella jí neodpověděla a tak se holčička otočila na toho nádherného chlapce.„Je to máma,tati?"Vykulila jsem oči a čekala co odpoví,i když jsem si byla na devadesát devět procent jistá že řekne „ano".

„Ano broučku,to je máma"řekl chlapec nádherným sametovým hlasem a vzal si holčičku do své náruče.Oba se na mě následně podívali báječným pohledem.

„Kdo jsi?"řekla opatrně k chlapci.

„Jacob Black,tvůj manžel a otec naší dcerky"Vykulila jsem na něj oči jak jen to šlo.

„Mamiiiiiiiiiii"natahovala se po mě holčička.Byla tak nádherná.Nemohla jsem jí odolat.Natáhla jsem se pro ni a Jacob mi ji ochotně přenechal. „Jak se jmenuješ,princezno?"začala jsem a posadila jsi holčičku na klín. „Robin"

„Krásné jméno"zašeptala jsem.

„Mami?Co ti bylo?"

„Já nevím broučku"

„Teta Alice říkala,že spinkáš a že už se neprobudíš"Všichni na Alice vrhly vražedné pohledy.

„Vážně.A já se probudila."Chvilku jsem se zadívala do neznáma.Stále jsem nemohla uvěřit že moje rodina se skládá z upírů a vlkodlaků a že jsem vdaná a mám dceru. „Ještě nějaká překvapení pro dnešek?"otočila jsem se na Rosalie.

„No.Něco by tu bylo"Začala.Netrpělivě jsem čekala. „Rodina má několik jistých darů.Edward čte myšlenky a je nejrychlejší.Emmett je nejsilnější.Alice vidí budoucnost.Já jsem nadaná pro techniku.Jasper ovládá emoce.Bella má štít a dokáže se dokonale ovládat.Ty ukazuješ své myšlenky dotykem a Robin dokáže oživit to co je mrtvé."Zírala jsem na ni jako na blázna.Proboha tolik věcí?

„Mám pár otázek.Jak to všechno funguje?"řekla jsem vyděšeně.Emmett propukl v smích.Pár ostatních se přidalo.

„Edward dokáže na určitou vzdálenost přečíst každou myšlenku.Až na Bellu.Má štít.Když má štít nefunguje na ní žádný psychický dar.Dokáže štít zvětšit ale i nadzvednout.Alicini vize nejsou vždy jasné.Vidí jen to co se člověk nebo upír rozhodne udělat.Vlky nevidí.A tebe velmi špatně protože jsi s vlky propojena.Jasper v tobě dokáže vyvolat pocit klidu i když to tak není.A ty?Dotkni se Bobininy tváře."poručila mi.Udělala jsem tak.Nic se nedělo.

„No mami!"řekla Robin a červená jako rajče ruku sundala.V tu ránu jsem si to uvědomila.Ona viděla to na co myslím.Edward se začal uchichtávat.Taky jsem zrudla.

„Co viděla?"ptala se vtipně Rose.

„Ale,myslela na Jacoba!"odpověděl jí Edward.Jacob se na mě radostně podíval.Zrudla jsem ještě více.Začal se smát. „V dobrým nebo zlým?" ptal se se smíchem.Ale tušila jsem,že věděl do detailů na co jsem myslela.

„Hádej!"Emmett se smíchy válel po zemi.

„No dobře no!Tak vtipný to zas není!"pronesla jsem a divila se jak můj hlas zněl.

„JE!"zařval Emmett ze země.

„A jak funguje tvůj dar zlatíčko?"odvedla jsem téma a ptala se Robin.Holčička se usmála a natáhla se po zvadlé růži na nočním stolku.S ochotou jsem jí růži podala.Robin ztuhla a svůj pohled upěla na zvadlou růži.Po chvíli soustředění po růži přejela prstem od stonku ke květu a růže se pod jejím dotykem probouzela k životu.Když skončila růže byla zase nádherně barevná a plná života.

„Prosím"podala mi růži s úsměvem.

„Páni.Děkuji!"růži jsem si vzala a pohladila dceru po vlasech.Následně dcera zívla a zavřela očka.Rosalie se po ní natáhla ale zakroutila jsem hlavou a udělala prosebný pohled.Rose se usmála a přikývla.Holčičku jsem položila vedle sebe na postel.Něžně jsem ji přikryla a políbila na čelo.

„Taky půjdu"zašeptala jsem a opatrně se natáhla vedle holčičky.Všichni ale zůstali stát na svých místech a dívali se na nás. „Vy ne?"zeptala jsem se tiše.

„My nespíme"odpověděla mi Alice.

„Ani ty?"otočila jsem na Jaka.

„Já jo!"řekl s úsměvem.V tom si ale všichni přítomni vzpomněli na mou myšlenku a Emmett dostal další záchvat smíchu.

„Pšššššštttttttt!"pštili ho všichni.Okamžitě ztichnul a po špičkách se běžel vysmát pryč.

„Dobrou noc!"řekla mi Rosalie s úsměvem a odešla.Slyšela jsem několik ozvěn a všichni tiše odešli.Jen Jacob zůstal. „Nessie?"řekl velmi tiše a posadil se na kraj postele.Svraštila jsem obočí a zírala na něj. „To je tvoje přezdívka,vymyslel jsem ji už dávno"vysvětloval.Kývla jsem v souhlasu.

„Hezky se vyspěte holky"pohladil mě i Robin po tváři. „Miluju vás!"usmál se na mě a políbil Robin na čelo. „Přála bych si abych ti mohla říct to samé." Zašeptala jsem zklamaně.

„Neboj vzpomeneš si.Já ti věřím"znovu mě pohladil a tentokrát k tomu přidal polibek na čelo.Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.Dlouhými tichými kroky odešel ke dveřím.Poslal nám vzdušný polibek a otevřel dveře.

„Jaku?"zašeptala jsem rychle.Ihned se otočil. „Zůstaň tu s námi."škemrala jsem.Nemusela jsem ho přemlouvat dlouho.Dveře zase zavřel a přišel k nám.Lehl si na volný kraj postele a přehodil přes nás ruku.Byla strašně horká.Nepotřebovali jsme ani peřinu v jeho objetí.Cítila jsem se divně.I když to byl můj manžel ,připadalo mi to jako bych ležela v posteli s někým úplně cizím.Nenechala jsem na sobě nervozitu znát a protože to byl příjemný pocit zavřela jsem oči a snila o tom že si vzpomenu a budu žít báječný život s touto zvláštní rodinou.

Autor: Terushka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Corners of my mind-Část 2.: