Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cullenová bez násilí? Zapomeň! 3

10.12.2009 (22:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7647×

Místo odpovědi se mi kolem pasu omotaly jeho mužné ruce a já zase měla co dělat, abych se na něj nevrhla. Snažila jsem se z jeho sevření vyprostit, ale když mi přejel svými rty přes krk, snahu jsem vzdala. „Co si zpříjemnit zbytek odpoledne a večer?“ pošeptal mi a zuby zavadil o můj ušní lalůček. Mým tělem projela vlna vzrušení a otřásla jsem se. Moc dobře věděl, jak na mě.

„Měl by sis zvykat, že mě nebudeš mít každou chvíli jen pro sebe. Za pár dní už budu vdaná a budeš mít smůlu. Taky si se mě ale mohl alespoň trochu zastat, ne?“ začala jsem do něj rýpat.

„No jo, ale vezmi si, že až budeš vdaná, bude to větší zábava,“ obrátil to v žert.

„Možná pro tebe, protože až se budu rozvádět, tak mě Aro nejspíš sežere,“ povzdychla jsem si.

„Tebe ne,“ zašeptal a rychle mě přitisknul na zeď.

Ani jsem nestačila postřehnout částečky vzduchu. Které se kolem rozvířili a Caius se zmocnil mých pootevřených rtů. Tímhle mě dokonale odzbrojil a já byla se vším svolná.

Chytla jsem ho za ruku a táhla na druhý konec pevnosti do jednoho z mých pokojů. Docvaklo mu, že vyhrál a celou cestu mě líbal a dráždil, až jsem si myslela, že skončíme v pokoji cizím.

Dveře jsme rozrazili tak silně, že jsem se divila, že to vůbec vydrželi. Už cestou k posteli jsme ze sebe přímo strhali oblečení a než jsme na ní dopadli, Caius mě strhnul pod sebe a uvěznil mě svým božským tělem.

Zase jsem spojila naše rty v polibku a jen co se dotkly naše jazyky, spojili se i naše těla. Slastně jsem zavzdychala a mohla začít divoká jízda, kterou nikdo jen tak nezažil.

Nehty jsem mu zarývala do zad a jediná výhoda upíra bylo v tom, že jsem mu nemohla ublížit. „Bello,“ zavzdychal a dodělala své dílo.

Prohnula jsem se jako luk, ale jedno číslo mi rozhodně nestačilo. Přetočila jsem se na něj tak zuřivě až dřevěná, masivní postel zapraskala, ale vydržela.

Mezitím, co jsem divoce přirážela, stihla jsem se ještě věnovat jeho bradavkám a rtům. On se nezapomněl věnovat mě a o to byl můj orgasmus procítěnější.

Ještě stále v milostné křeči jsem se svalila vedle něj a oba jsme se pokoušeli zklidnit dech. Caiusovi neposedné ručičky si však zase začaly prohlížet mé tělo a bylo po zklidňování. Rozjeli jsme třetí kolo a rozhodně o něco hlasitější. „To se Aro zase nevyspí,“ pomyslela jsem si a málem vyprskla smíchy, jenže můj mozek zaměstnávala mnohem hezčí činnost.

Ještě mě čekalo pár přírazů, abych zase vystoupala na vrchol. Oba jsme zrychlili a tentokrát jsem vykřikla, abych dala všem ostatním najevo, že existence není jen nuda, ale i zábava.

Když jsme konečně dodělali to, co jeho ručičky začaly, skončili jsme oddechujíc vedle sebe. Tohle byla jedna z nocí, kdy mi ukázal, co v něm všechno je. „Ještě pár cvičení a bude to dokonalé,“ neodolatelně se na mě usmál.

„Díky,“ zašklebila jsem se. „To abych si někoho našla, co?“

„Obětuju se.“

„Napíšu si tě do seznamu,“ kývla jsem a zvedla se.

„Kam jdeš,“ natáhl po mě ruku.

„Osprchovat se,“

„Můžu se přidat?“ nadzvedl obočí. Zvážněla jsem a dělala, že přemýšlím.

„Ty můžeš vždycky,“ kývla jsem, když se začal mračit.

Rychlostí blesku vyskočil z postele a za ruku mě táhl přímo do koupelny. Pustil sprchu a přirazil mě na zeď. Kapky vody dopadaly na naše kamenná těla a smáčely nám vlasy.

Caius mě za zadeček zvednul tak, aby se nemusel ohýbat a vášnivě začal jazykem dorážet na mé rty. Nenechala jsem se dvakrát pobízet a jazyk jsem zapojila taky. Pánví jsem se třela o jeho místečko a bylo vidět, že už to dlouho nevydrží.

Hrdelně zavrčel a jedním plynulým pohybem jsme zase byli jedno tělo. Přirážel tak zběsile, že jsem cítila, jak pode mnou téměř praská zeď. „Zeď,“ zašeptala jsem mu do ucha a slastně vzdychla.

Asi pochopil, co tím myslím a vylezl ze sprchového koutu. Myslela jsem, že půjde do ložnice, ale on zůstal v koupelně, jen mě opřel o jinou zeď. „Aaaa,“ vzdychla jsem, když mě znovu přivedl k vrcholu.

S posledním odezníváním orgasmu jsem z něj seskočila a s posledním polibkem šla zpátky do ložnice pro oblečení.

Ale protože byla Caius při svlékání trochu divočejší, z mého oblečení toho moc nezbylo. Otevřela jsem skříň a bezradně si před ní stoupla. Byla skoro prázdná, až na pár strašných modelů z minulého století, které jsem ještě nevyhodila.

S povzdechem jsem jí zase zavřela a šla si vzít z koupelny ručník. Jako na potvoru tam nebyl žádný velký, ale jen takový, aby zakryl vážně jen to nejnutnější.

Jenže jestli jsem si na sebe nechtěla vzít ty příšernosti, nic jiného mi nezbylo. Proč si tu oblečení nenechávám a dávám do toho druhého pokoje blíž Arově pracovně? Nadávala jsem si v duchu a upravovala ručník tak, aby bylo vidět co nejméně, kdybych náhodou někoho potkala.

Po dlouhém boji se mi to téměř povedlo, tak jsem se vrátila zpátky do ložnice. Caius už byl oblečený, ale viděla jsem v jeho očích, že je schopný si to oblečení zase sundat. ,,Jsem zvědavá, kdo to bude u Ara žehlit, jestli mě čapne,“ nadzvedla jsem obočí.

„To já taky,“ pokrčil rameny a usmíval se.

„Možná si to někdy zopakujeme,“ zašeptala jsem mu do ucha a lehce se rty otřela o jeho tvář. Zhluboka jsem se nadechla a co nejrychleji vypálila z pokoje.

Se všemi napnutými smysly jsem se řítila chodbami pro oblečení. Bohužel jsem asi nevnímala dostatečně, protože když jsem se v rychlosti formule 1 vyřítila ze zatáčky, do někoho jsem prudce narazila a svalila jsem se na zem.

Vyděšenýma očima jsem jela po postavě nahoru a mohla jsem si oddychnout, protože to byl jen Felix. „Ahoj,“ pozdravila jsem s úsměvem a vyskočila na nohy. Radši jsem zkontrolovala ručník, jestli zakrývá to, co má a pak jsem se na něj znovu podívala. „Neviděl jsi mě tu,“ hodila jsem po něm prosebný pohled a rychle se zdejchla.

S nesmírnou radostí, že to byl jen Felix, jsem zapadla do pokoje a s úsměvem se opřela o dveře. „No konečně,“ ozvalo se z rohu, tak jsem rychle otevřela oči.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Cullenová bez násilí? Zapomeň! 3: