Dneska jedou poprvé do nové školy. Jak se jim tam bude líbit? A poznají už Bellu?
05.01.2013 (08:30) • MellanyVolturi • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 903×
2. kapitola - Dívka ze školy
pohled Mellany
Dneska jedeme poprvé do nové školy. Ty pohledy, co po nás házejí, mi strašně vadí. Ostatním sice taky, jenže oni mají svou drahou polovičku, takže je tolik lidí nezve. Jenže u mě ví, že s nikým nechodím, a tak mi nedají pokoj pěkně dlouhou dobu.Stejně tak Edwardovi a Jeremymu. Oblékla jsem si oblečení, které jsem si večer připravila - černé třičtvrťáky, modré tričko a černé bolerko. Na nohy jsem si dala černé baleríny a vzala jsem si svou tašku přes rameno od Converse - černou. Sešla jsem dolů, a pak jsme se vydali do garáže a já si sedla do svého Lamborghini Estoque. Vzala jsem autem ještě Alici a Jaspera. Na parkovišti jsem zaparkovala hned na kraji a ostatní vedle mě. Auto měl dneska ještě Edward a Rosalie.
Vystoupili jsme z aut a všichni na nás zírali, neschopni slova.
„To bude zase legrace, že Mell!" zachechtal se Emmet. Tím si od Rose vysloužil káravý pohled. Zavrčela jsem na něj a vydala se ke škole se zbytkem rodiny v patách. Zašli jsme si do kanceláře a vyzvedli si přihlášky a rozvrhy. První hodinu jsem měla italštinu - můj volitelný jazyk -, společně s Rose. Vydaly jsme se ke třídě a tiše si povídaly. Pohledů, které po nás ostatní házeli, jsme si nevšímaly - už jsme si za ty roky zvykly. Vešly jsme do třídy přesně se zvoněním, nechaly učitele podepsat papíry a sedly jsme si dozadu, kde byla volná lavice.
Měla jsem pak ještě trigonometrii, biologii a dvouhodinovku tělocviku - biologii s Emmetem, jinak sama. Když jsem se dostala do jídelny a vzala si „rekvizity", tak jsem si šla sednout ke svým sourozencům. Viděla jsem Edwardův smutný obličej, Bella tu zřejmě nebyla. Chvíli jsem se nimrala v jídle, potom už mě to přestalo bavit, a tak jsem odnesla jídlo a za doprovodu Alice a Jeremyho jsem se vydala na hodinu dějepisu. Sedla jsem si s Alicí do poslední lavice a Jeremy před nás. Když přišel učitel a podepsal nám papíry, tak začal vykládat a já Alici napsala lísteček.
Alice, jak to, že tu není Bella? Já myslela, že podle tvých vizí má chodit do téhle školy?
Podala jsem jí ho a ona ho v rychlosti přečetla. Pak se taky dala do psaní a lístek přišoupla zpět ke mě.
Já nevím, ale pořád ji vidím ve svých vizích, tak možná přijde později.
Chtěla bych, aby přišla, protože je mi Edwarda líto. Myslím, že by nemusela být jako všechny ty blbky okolo, co jim jde jen o jedno.
Tak to doufám, jinak bude Edík hodně smutnej. :(
A tím jsme skončily naši konverzaci. Ještě, že to byla naše poslední hodina - teda jen moje, Alice a Jeremyho. Ostatní se ještě musí učit. Vzala jsem je svým autem a pak jsem zaplula do svého pokoje, který byl sladěn do černo-zeleno-bílé barvy. Byla v něm velká měkká postel, která mi samozřejmě nesloužila na spaní, ale jen na přemýšlení. Měla jsem tu taky velkou televizi a hi-fi věž. Počítač tu samozřejmě taky nechyběl. Byl to prostě moderní pokoj.
Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Pak jsem se rozhodla, že si zajdu na lov. Vyskočila jsem oknem a šla si ulovit nějaké zvíře - nejlíp pumu. Měla jsem štěstí, že jsem hned jednu zachytila ve vzduchu, tak jsem ji hned začala lovit. Potom ještě pár srnek a vydala jsem se domů. Doma už byli všichni kromě Carlislea, ale ten tu má být do čtvrt hodiny.
Sedla jsem si na gauč vedle Emmeta a Jaspera, kteří sledovali baseballový zápas, který právě dávali v televizi. Moje propočty se nemýlily - Carlisle za patnáct minut od mého příchodu dorazil.
„Tak jak bylo ve škole?" zaptal se nás.
,,Skvělý!" řekl Emmet
„Ušlo to!" odpověděla Rosalie.
„Normálka!" řekla jsem já. Ostatní se s odpovědí nezatěžovali. Carlisle pokrčil rameny, nejspíš věděl, že toho z nás moc nedostane.
Po chvíli mě už zápas přestal bavit, tak jsem šla nahoru do svého pokoje, který byl pro mě ráj na zemi. Vzala jsem si knížku a dala se do čtení. Poslední dobou jsem měla ráda horory, když se tam vyskytovali upíři - tím líp. Ti autoři většinou totiž vymýšleli moc legrační upíry. Když si myslí, že jsme takoví - tím líp pro nás. Vypnula jsem mozkové závity a nechala se unášet slovy na stránkách knihy...
Ahoj, doufám, že se vám další díl líbí, a pokud máte nějaké připomínky, tak si je ráda vyslechnu! :D
MellanyVolturi
« Předchozí díl
Autor: MellanyVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cullenová nebo Volturiová? - 2. kapitola:
díky moc :D ráda bych teď víc psala, ale mám hodně školy, tak nic nestíham...
Podle mně bys měla psát dál ! Přece jen je to tvoje první povídka
Moc pěkné, super že jsi přidala další kapitolku.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!