Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cullenovic mazlíček 5. kapitola

Billy


Kira se začíná u Blacků zabydlovat, stále jí však nejdou z hlavy Cullenovi a především to co jí o nich Billy vypráví. (pohled Kiry)

Kapitola 5.

 

Zbytek dne jsem zkoumala dům. Našla jsem i pár kousků oblečení, které mi padlo. Čili, že ze mě hned nespadlo.

Večer mě Jacob popadl za paži se slovy: "Tak jdem."

Billy mu do hlavy moc slušného vychování asi nenatlouk. Možná to brzy napravím. Napadlo mě naštvaně, ale nechala jsem se táhnout dále. Pro tentokrát.

Nešli jsme daleko. Jen na menší mýtinu kde už čekali čtyři další kluci. Postavou vypadali podobně jako Jacob.

Zvědavě na mě zírali.

"Tak tohle škvrně že je měnič?" rozchechtal se jeden z nich.

Jacob to raději nekomentoval a dal se do představování:

"Valerie, to je Quil, Embry, Sam a Paul."vždy jen ke jmenovanému kývnul hlavou ať vím o kterého jde.

"Jacobe, nechci urážet tvůj intelekt, ale tenhle špunt a navíc holka žádnej měnič být nemůže." okomentoval mě Sam.

"Někdo používá svaly a někdo zas mozek." zpražila jsem ho.

"Tak se ukaž." houkl na mě Paul. Vyskočil a na zem přede mě už dopadl jako obrovský vlk. Velikostí by mohl konkurovat bez obav i koni.

Roztomile jsem se na něj usmála. "Tak pojď."

Paul se nejprve zarazil, nechtěl však vypadat jako srab, tak se na mě vrhl. Chtěl mě jen praštit aby kus poodlétla.

Svalila jsem se na záda abych se mu vyhla a zároveň ho odkopla oběma nohama za sebe. Trochu jsem mu tím kopem narušila jeho skok. Teď si to mířil přímo na strom, kde se o vteřinu později také rozplácl. Strom to nevydržel, ale Paul ano. Měl jen trochu vytřeštěný výraz.

„Páru má teda pořádnou“ okomentoval to Quil.

Dál už nikdo nic nenamítal.

"Tak to vypadá, že s námi asi chvilku pobudeš." utrousil pobaveně Jacob.

Zazubila jsem se na něj.

 


 

Další den jsem se vzbudila do slunečného dne. Rozhlídla jsem se po svém novém pokoji. Původně to byl spíš kutloch na odkládání krámů. S Jacobem jsme to tu vyklidili aby se sem vlezla postel a bylo kam dát pár mých věcí. Volného místa tu bylo opravdu málo, ale měla jsem tu soukromí. Lepší jak spát na gauči v obýváku.

Když jsem sešla dolů, byl už Jacob ve škole. Billy seděl na verandě a něco vyřezával ze dřeva.

"Billy?" jen zvedl hlavu a podíval se na mě.

"Řekneš mi něco o těch upírech? Moc se mi nechce věřit tomu co mi včera říkal Jacob."

Opět sklonil hlavu a mlčel. Teprve po chvíli promluvil.

"Objevili se tu tak před 70 nebo 80 lety. Naši předkové je chtěli vyhnat. Tvrdili však, že jsou jiní, že nevraždí lidi, ale živí se pouze krví zvířat. Ten co je vedl Carlisle mluvil velmi rozumně a mí předkové mu věřili. Přesto však je nechtěli v blízkosti svých domovů. Uzavřeli tedy smlouvu, že nesmí na naše území a mi o nich lidem nic neřekneme."

Vyprávěl to jako starou báji. Seděla jsem vedle něj ani nedutala.

"Je to tak půl roku co se vrátili. Je jich více. Dodržují však dohodu, tak nemáme důvod protestovat. Snaží se chovat jako lidé, aby nikdo nezjistil kdo jsou. Carlisle dokonce pracuje jako doktor ve zdejší nemocnici. Jeho družka Esme dělá prý do architektury nebo tak něco. Ostatní jsou velmi mladí takže chodí do školy ve Forks."

"Oni vážně pijí jen zvířecí krev a dokáží se pohybovat mezi lidmi aniž by je zabili?" nechtěla jsem věřit.

"Zatím to tak vypadá." přisvědčil mi.

"Proč se vracejí sem?"

Usmál se na mě až se mu kolem oči nadělali vrásky. "Dny jako dnešní tu nejsou moc časné. Většinou bývá zamračeno nebo prší. Jakmile zasvítí slunce nemůžou se lidem ukazovat, protože ..."

"protože se jejich kůže na slunci třpytí." dopověděla jsem za něj.

"Ti mladší se jmenují jak?"

"Moc se s nimi nebavíme," mrkla na mě. "Chodím ale na ryby se zdejším šerifem, tak jsem dost dobře informovanej. Jelikož jsou Cullenovi příliš mladí na vlastní děti, vydávají je za adoptivní. Rosalie Haleová je vážně krasavice někteří chlapy šli do kolen když ji viděli." uchechtl se.

"Společně s Jasperem si hrají na sourozence, protože jsou si trochu podobní. Ona chodí s Emmettem co vypadá jako by skály mohl lámat a ten druhý s Alicí. Takový malí střapatý skřítek. Poslední je Edward, má bronzové vlasy a asi to bude tak trochu knihomol."

Jak mluvil pomalu jsem si k jednotlivým jménům přiřazovala tváře. Byla jsem zvědavá co se tam asi seběhlo po mém úprku. Konečně jsem taky věděl proč byl dům najednou prázdný. Carlisle byl v práci a ostatní ve škole.

Čekala jsem od upírů různé věci, ale tohle tedy vážně ne.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cullenovic mazlíček 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!