Edward trucuje v Riu, Bella se pokouší zabít. Zbylí členové Cullenovic klanu, v přípravě ke stěhování z Forks, plavou ve vlastních strastech. Výjimkou nejsou ani Esmé, Alice a Jasper. Enjoy. :)
31.10.2015 (15:00) • MyHeartBeatsForDorne • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1774×
Prolog
Tma, to je pro upíra relativní pojem. Může ji chápat jako veličinu, jež udává míru smrtelníkova strachu z nedostatku osvětlení, jako jev omezující smrtelníka v normálním pohybu či jako poměr procenta svítivosti pouličního osvětlení a maximální rychlosti, které je upír při lovu schopen docílit. Když se tma objeví, smrtelníci začínají panikařit. Upíra však rozhodit nedokáže, právě naopak. Za tmy si nesmrtelní povětšinou přestávají připadat jako vrazi nevinných lidí a začínají nabývat mylného dojmu, že jsou samozvanými hlídači nočního pořádku beroucí životy těch, kteří ve skutečnosti v nočních hodinách nemají venku co dělat. Tma je zkrátka pro alibistické upíry relevantním důkazem neviny v soudním procesu upír versus upírovo svědomí. Neboť většina upírů-alibistů při takovémto stání často předkládá argument:
„Může si za to sám, za tmy neměl venku co dělat.“
Alice Cullenová, kupříkladu, by o tmě mohla vyprávět své. Nebyla sice alibistickým příkladem upíra a lidskou krev pila jen na samém začátku své upíří kariéry. Tma ji však již odmalička doháněla k pocitům úzkosti, jichž se, žel bohu, nedokázala zbavit ani po přeměně. Nejhorší ze všeho pro Alici byly chvíle, kdy se jí ve tmě začínaly zjevovat obrazy z budoucnosti. Pak byla nucena zatnout zuby a tiše trpět přívaly své moci, kterou za normálních okolností (tedy za světla) zbožňovala.
K Alicinu nehoráznému štěstí se však zanedlouho otevřely dveře do zimní zahrady a v nich se objevila útlá postava upírčina manžela, nejlepšího přítele a vysloužilého konfederačního vojáka v jedné osobě. Jasper Hale při pohledu na svou ženu tiše zaklel, zaujímaje obvyklou pozici po jejím boku. Okamžitě sevřel Alicinu neméně chladnou dlaň ve své, zatímco trpělivě čekal, dokud její vize neskončí.
Jakmile se tak stalo a Alice procitla z chvilkového transu, několikrát zamrkala, než s trhnutím hlavy pohlédla na svého manžela. Jasper její nejistotě nepřikládal nijak velkou důležitost, jelikož Alici vplutí do reality bezprostředně po skončení vize vždy trvalo přinejmenším několik sekund. Co jej však znepokojovalo daleko více, byl ustaraný pohled jejích zlatavých očí.
„Co jsi viděla, Alice?“ otázal se se zájmem v hlase poté, co mu upírka křečovitě opětovala sevření ruky.
„Já… nejsem si jistá,“ ozvala se tmavovláska pochybovačně. „Šlo o Rose. Stála u kuchyňského pultu a mluvila s člověkem, kterého jsem jaktěživ neviděla. Zdálo se, že mu něco vyčítá – netuším, co to mohlo být. Pak se ale objevila Esme, která, jen co zaznamenala jeho pach, prostě a jednoduše ztratila kontrolu. Rose ji naštěstí včas zastavila, ale podstatné je, že ho Esme napadla, Jazzi. Esme! Naše Esme se na toho kluka prostě vrhla, věřil bys tomu?“
Věřil. Z Aliciných úst už za svůj sto dvaačtyřicet let dlouhý život slyšel spoustu sebeneuvěřitelnějších předpovědí a všechny do jedné se vyplnily. Že by Esme měla ztratit kontrolu, se mu zdálo být vcelku dobrou satisfakcí za její zklamané pohledy, jimiž ho paní domu častovala ještě týden poté, co se – pár dní zpátky – neudržel, vrhnuvše se na Bellu, respektive její pořezaný prst.
„Je možné, že nás čeká další zajímavá návštěva,“ pokusil se zlehčit situaci vysílaje směrem k tmavovlásce vlnu klidu, neboť její rozsáhlé obavy dále nešlo ignorovat. „Nedělej si starosti, lásko, bude v pořádku. Nikdy jsem nepotkal upíra zpola tak dobrosrdečného a odolného vůči pachu lidské krve, jako je Esme.“
„Ano, ale co když… Co když bude mít přítomnost toho člověka nějaký hlubší význam? Měla bych ji varovat. Nevíme, co by se –“
„Alice.“ Jasper se v mžiku přesunul do pozice před svou ženu. Oběma rukama ji chytnul za ramena, čímž si vydobyl její plnou pozornost. „Esme zařizuje nový dům v Juneau. Tváří se u toho, že podporuje Edwardovo trucování, ale ve skutečnosti jí dává zabrat srovnávání se se ztrátou nedávno nabyté dcery. Mimo to, že není vhodná doba děsit ji další katastrofou, nevíme přesně, co tvá vize znamená.“
Upírka se kousla do spodního rtu, na což přemýšlivě přimhouřila oči. Po chvíli uvažování se však uvolnila a sotva patrně přikývla. „Dobře, prozatím si to nechám pro sebe. Ale až se situace uklidní, řeknu jí to.“
Jasper ji obdařil drobným, leč uklidňujícím úsměvem. Alicina následující slova mu však jediný projev spokojenosti vymazala z tváře. „Jak je Belle? Cítila se dnes ve škole lépe?“
Upír se zamračil, vědom skutečnosti, že nebylo třeba cokoli dodávat. Výraz ve tváří jeho ženy tak – v reakci na jeho grimasu – klesnul z úrovně beznadějný na úroveň ještě o něco horší než beznadějný. Když ovšem Jasper odtrhnul pohled od detailu Aliciných překrásných duhovek a zaměřil se na její oči jako na celek, konečně zaznamenal přítomnost tmavnoucích, soustředných podlitin, formujících se na její bledé pokožce spodních i horních víček. Vztáhnul tedy ruce k její tváři a palci něžně obkroužil linie jejích očí.
„Kdy jsi naposledy lovila?“
Tentokrát se zamračila žena. „Před pár dny.“
„Nebyly to náhodou týdny?“ Skepticky pozdvihnul jedno obočí. „Alice, je evidentní, že potřebuješ krev. Musíš vyrazit na lov.“
„Ne,“ opáčila tmavovláska. „S tím, co se děje, nemám na jídlo ani pomyšlení, Jaspere!“
„Fajn,“ zamumlal naprosto klidným hlasem, jako by byl s manželčiným vzdorováním předem smířený. „Když nemůže Mohamed za kořistí, musí kořist za Mohamedem.“
Alice se nejprve zatvářila krapet nechápavě; jakmile jí však došly všechny zřejmé skutečnosti manželova konstatování, rozšířily se jí zorničky a ona se už už nadechovala k protestu. Jenže než stihla vměstnat své myšlenky do souvislých vět, Jasper už byl venku, razivše si cestu hustým, borovicovým porostem.
Alici tak nezbylo nic jiného, než si rezignovaně povzdechnout a vyčkat manželova návratu.
Velké díky za korekturu patří Myfate.
Mí drazí čtenáři!
Přicházím k vám s novou povídkou. Myšlenku jsem měla v hlavě již delší dobu, zbývalo jen najít si trochu času na její převedení do písemné podoby. Nuže, jakpak se vám líbí začátek?
Nebojte, první kapitola bude brzy. Setkáme se v ní s hlavní postavou povídky – mladým, nadějným, talentovaným mužem –, s jeho rodinou a s vcelku zásadním nevyhnutelným životním rozhodnutím.
Víc prozrazovat nemůžu! Počkejte si. :)
Následující díl »
Autor: MyHeartBeatsForDorne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Cyber Soul: Prolog:
Ach... BOŽE! Nenacházím slov... I když se toho v tomto díle o ději moc nedozvídáme, nejraději bych tě objala, dala ti pusu a darovala ti metál. Naprosto nedovedu pochopit, jak si můžeš takhle hrát se slovy! Když jsem to četla, doslova jsem se tetelila na židli absolutní rozkoší. Slova, která se nepoužívají až tak často, přechodníky, střídání délky vět... Jsem v ráji! Jen tak dál!
Páni, tenhle příběh mě vážně zaujal, a co teprve Alice a Jasper! Jdu na další kapitolu!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!