Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ďáblova snoubenka - 3. Turistka ve Voltteře

jimmykimmel_01


Ďáblova snoubenka - 3. Turistka ve VoltteřeBella si z Volturiů udělá legraci a pak dotáhne Ara ke Cullenům na zahradu se slovy, že ve Voltteře nebyli moc přátelští...

 

TURISTKA VE VOLTTEŘE
(Bella)

 

 

To snad ani nemyslí vážně. On mi řekne, že pro něj nejsem dost dobrá a že mě nemiluje. A pak, když se zase vidíme, mi bude říkat, co smím a co ne? Řvát na mě teda nebude, ne po tom co mi udělal. Bolí mě to, jakoby se to stalo včera. Proč já káča musela vyskočit zrovna na jejich zahradu? Aha, jo už vím. Protože žádné další upíry neznám. To bude tím. A vyskočit takhle u Charlieho nebo René? To by nedopadlo dobře…
Jen nechápu, proč mu tak záleží na tom, co se mnou bude. Alice určitě viděla, jak umírám. Vždyť jsem o tom přemýšlela snad týden. A pak mě v lese náhodou zabije medvěd. No věřili byste tomu? Jdu spáchat sebevraždu k útesům a po cestě mě roztrhá medvěd. Aspoň mi ušetřil práci, nejsem si jistá, jestli bych na ty útesy trefila.
Ztracená ve víru svých myšlenek jsem procházela nějakou chodbou, na jejímž konci za pultem stála nějaká žena. Vždyť je to člověk. Asi svačinka, no. Ale musím uznat, že to tu mají vážně hezké.
„Můžu pro vás něco udělat?“ zeptala se mile ta žena. Divně si mě měřila. Asi proto, že jsem teď vypadala jako člověk. Trošku jsem zmírnila mé dokonalé rysy na obyčejné, nechala si zmizet růžky, nahodila srdce a oblékla jsem se jako turistka. Á, teď mám nápad. Trochu si s tou vznešenou upíří rodinkou pohraju. Vygumovala jsem ženě mozek a poslala jí myšlenku, že mě tu nikdy neviděla. Začichala jsem se a vydala se po pachu upírů. Procházela jsem nějakými chodbami, až jsem narazila na obrovské, zdobené dveře. Cítila jsem za nimi aspoň třicet upírů. Fajn, bude sranda. Přičarovala jsem si do ruky nějakou mapu a otevřela dveře.
„Wow, je to tu hezčí než na fotkách. Super, dokonce tu mají nějaké figuríny,“ užasle jsem přejela pohledem obrovský sál a následně partu upírů, kteří na mě zírali, neschopni slova.
„Ale nikde tu nemají toalety, sakra ani plánek mi ta žena v recepci nedala,“ mumlala jsem si tiše pod vousy a věděla, že mě slyší.
„Co tu děláš?“ vyjel na mě ten prostředním trůnu. Podle Carlislových myšlenek to musel být Aro.
„Ó, to nejsou figuríny?“ podivila jsem se sama sobě. To už jsem to nevydržela a vybuchla smíchy.
„Co je tu k smíchu?“ řekl znuděně ten na levém trůně. Marcus.
„Tak já vám řeknu, co tu dělám, přišla jsem si pro prsten upíří vůle,“ řekla jsem jakoby nic.
„Ty znáš naše tajemství?“ zeptal se Aro.
„Jasně, jste parta upírků, co si hrají na královskou rodinu a vymýšlí si zákony,“ mávla jsem rukou. Všichni na mě vyjeveně zírali.
„Ehm a co když ti ten prsten nedáme, ale zabijeme tě?“ zeptal se pohrdavě Aro a všichni upíři se rozesmáli.
„Noo,“ zapřemýšlela jsem. „Vás tři zabít nemůžu, to by mě můj nastávající nepochválil, ale o gardě myslím nikdy nemluvil. Takže bych ti rozprášila gardu, pak bych tě mučila, a kdyby nic z toho nepomohlo, tak bych si to prostě přečetla v tvé hlavě,“ skončila jsem svůj monolog.
„Tak jsme se pobavili a teď zabít,“ rozkázal ledabyle Aro. Najednou se na mě vrhli všichni přítomní upíři. Musela jsem se tomu zasmát. Rozhodila jsem svůj ohnivý štít a všechny tak odmrštila do rohů sálu. Zasmála jsem se Arově nechápajícímu úsměvu a přeměnila se zpět do své podoby s růžky.
„Tak vidím, že po dobrém to asi nepůjde, co? Bohužel se tu necítím pohodlně, takže co kdybychom se trochu vzdálili od ostatních, co říkáš Aro?“ zeptala jsem se ho sladce. Jen na mě vyjeveně zíral. Použila jsem svoji moc a posunula ho i s trůnem ke mně. Pak jsem otevřela portál, chytla ho za ruku a vtáhla portálem na zahradu Cullenů. Bránil se, ale proti mé síle neměl šanci. Ve Voltteře jsem všem vymazala mozek a vnukla jim, že Aro odjel na dovolenou do lázní. Musela jsem se té představě zasmát, jinak to nešlo. Ale to už jsme oba stáli před sedmi zděšenými tvářemi Cullenů. Jen jsem se omluvně usmála.
„Omlouvám se, ale potřebuju z něj dostat nějaké informace a ve Voltteře nepanovala zrovna přátelská a vřelá nálada...“ oznámila jsem jim mile a šibalsky se usmála.

 


     



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ďáblova snoubenka - 3. Turistka ve Voltteře:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!