Alicin sluch je lepší, než její služky očekávaly, a ke všemu se objevuje něco, co Alice považuje za halucinaci...
25.05.2013 (16:30) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2265×
„Taky máte pocit, Ruth, že je madam poslední dobou zvláštní?“ ptala se tichým hlasem jedna služebná druhé.
„Nejen to, milá Barbaro, jako by se její chování zcela změnilo! Od té noci, kdy naposled navštívila tu schůzi, či to, kam vždy chodila, je více než podivná!“ přitakávala jí druhá dáma.
„Cožpak se může člověk tak rychle změnit?“ zajímala se mladičká Barbara.
„Nemám zdání, avšak viděla jste to na vlastní oči. A také jste to slyšela... Paní je jako z jiného světa,“ zachmuřila se druhá služebná.
Znenadání se ozvala prudká rána a ze schodů sešla madam Alice se zamračeným výrazem. Dvě dívky, které se ještě před pár minutami nevyjadřovaly o své paní příliš lichotivě, zkoprněly. Podívaly se jedna na druhou a potom zpět do ohnivých očí své paní.
„Tak, dámy, vidím, že jste se evidentně dobře bavily... Na účet vlastní paní!“ zvýšila znenadání hlas.
„Já... My... Madam, je nám moc líto...“ omlouvala se neobratně Ruth a pokorně sklonila pohled. Nechápaly, jak je mohla slyšet...
„Tak líto...“ zašklebila se stroze Mary Alice. „Kdo vám dává práci, vy děvky nevděčné? Kdo vám dává pět liber ročně za vaši bídnou práci a impertinentní chování? Kdo? Já, jen já, vy ubožačky! Ani královy služky nejsou tak hýčkány, jako vy, a přesto si dovolíte svou paní tak pošpinit?“ zuřila Alice, až se zdálo, jako by se samotný dům otřásal strachem v základech.
„My nechtěly, madam... Přísaháme!“ vypískla druhá služka.
„Pche! Kliďte se mi z očí, vy... Ať už vás nikdy nevidím!“ oháněla se kolem sebe ohnivými slovy a mračila se na celý svět. Nedokázala pochopit, jak někdo mohl být tak nepatřičný a tohle si k ní dovolit.
Plna vlastního vzteku odkráčela do svých ložnic, a aby dala jasně najevo své rozpoložení, nechala dveře hlasitě bouchnout. Než však mohla pokračovat v chůzi, zachvátila ji náhlá závrať a ona se musela přidržet psacího stolu.
Já, Isabella Maria St. Clare, odevzdávám se tobě, Edwarde Anthony Masene, a přijímám tě za manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a ponesu s tebou všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.
***
„Jsem velmi rád, že jsem se mohl zúčastnit této významné události,“ zaradoval se muž stojící vedle Alice. Jeho dlouhé vlasy splývající do půli zad, průhledná pokožka a karmínové oči Alici napověděly, co je ten muž zač. A také to, že jistě nepochází odtud.
„To já též,“ přitakala a slušně se poklonila. „Mohu se zeptat, sire, kdo jste?“ řekla pokorně.
„Má drahá, jsem Aro Volturi,“ představil se jí.
„Mary Alice Bingleyová, těší mě.“
***
„Isabello, potřebuju pomoci. Děje se tu něco velmi zvláštního,“ zašeptala poté, co ji konečně odvedla ze středu dění.
„Alice, prosím, vyřešíme to později, ano?“ odbyla svou sestřenku...
***
Znenadání se Alice cítila, jako by se právě probudila ze zvláštního snu. Nevěděla, co to mělo být, avšak byla z toho velmi vyděšená. Z té halucinace, či vize, nevěděla, jak tomu říkat, si pamatovala každé slovo a najednou věděla, že se té myšlenky jen tak nezbaví.
„Zřejmě nějaká halucinace,“ zašeptala si sama pro sebe, než se zhroutila k zemi...
Ano, uznávám, že tato kapitola je krátká i na mě, a mrzí mě to, avšak musí to být... Je to taková kapitola, kde se toho moc nestalo, ale slibuju vám, že od příští kapitoly, která bude co nejdříve, se máte na co těšit, jak na pořádnou akci, tak na 15+. :)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Ďáblovo dítě - 3. kapitola:
Tak na pokračko som sa naozaj tešila, ale kapitola bola skutočne krátka. Chápem, že musia byť aj také, len sa teším už na ďalšiu kapitolu. za túto tlieskam.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!