Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 19. kapitola

01.06.2011 (11:30) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1696×

„Bonnie, tos mi to nemohla povědět rovnou?“

„Kdybych ti to pověděla, nebylo by to překvapení. Všechno nejlepší.“ Objala mě. Klub byl plný lidí. Většinou to byli spolužáci nebo ostatní kamarádi. Zamířil k nám Damon.

„Aspoň ty jsi mě mohl upozornit a příjemněji vzbudit.“ Objala jsem i jeho a dala mu bratrskou pusu na tvář.

„Čarodějka na mě použila svoje čáry máry.“

„Kdybys nekecal,“ připojila se do našeho rozhovoru Bonnie. Společně jsme se zasmáli tomu, co můj bratr pověděl, a pak jsem šla pozdravit i ostatní přátele.

„Všechno nejlepší k osmnáctým narozeninám.“ Ze zadu ke mně přišel Matt, Caroline a Tyler. Divím se, že Tyler vůbec došel. Od druháku se se mnou nebaví, protože jsem ho podvedla s Mattem. Kdysi dávno byli ještě nejlepší kamarádi.

„Děkuji, Matte, Caroline a Tylere.“ Postupně jsem jim darovala kamarádský polibek.

„Nevíte, proč je škola zavřená?“ nadhodila jsem téma, když jsme stáli u stolku s pitím.

„Jakéhosi kluka z prváku našli mrtvého blízko školy. Takový divný případ. Prý ho pokousalo nějaké zvíře. A jelikož je blízko školy les, je to dost pravděpodobné,“ prozradila mi Caroline.

„A jak se ten kluk jmenoval, nevíte?“ zeptala jsem se.

„Jack Davis,“ odpověděl Tyler.

„Chodíval na fotbal a chtěl se přidat do hlavního týmu.“ To jméno mi něco říkalo.

„Nebyl to takový černovlasý hnědooký kluk, která byl na svůj věk dost urostlý?“

„Jo, tak nějak vypadal,“ přidal se Matt. „Ty ho znáš?“

„Jo, jednu chvíli za mnou pálil. Dokonce mi nosil kytky.“ Caroline řekla hlasité ohhh, Matt se pousmál a Tyler si odfrkl.

„Smím prosit oslavenkyni o tanec?“ ozvalo se za mnou. Muž v tmavě modrém obleku a s bronzovými vlasy ke mně natáhl ruku.

„Jistě,“ odložila jsem skleničku s pitím a jeho ruku přijala. Z reproduktorů se ozval ploužák Wish you where here.

„Tak, kolik ti dneska je?“ zeptal se Edward, když si mě po otočce k sobě přitáhl blíže.

„Přeci osmnáct. Jsem o rok starší než ty.“ Můj vtip ho rozesmál.

„Leda ve snu.“ Tomu jsem se musela zasmát já.

„Moc ti to sluší,“ zašeptal. „A krásně voníš.“

Moje ústa se rozšířila do úsměvu. Ovšem, když jsem pohlédla k baru, úsměv mi zmizel. U pultu stál Riley se sklenkou whisky, a ani na moment z nás nespustil zrak. Najednou se Edward zasmál.

„Co je?“ zajímalo mě.

„Všechny holky trucují, že tančím s tebou, a tak jdou za tvým bratrem. Prý dneska vypadá obzvlášť k nakousnutí.“

„Myslím, že to samé si myslí i on o nich.“ Po mém usouzení jsme oba propukli v hlasitých smích. Píseň skončila a my jsme byli obdařeni obrovským aplausem. Ovšem éra pomalých písní neskončila. Následoval další pomalý song s názvem Goodbye, my love.

„Smím tě vystřídat?“ objevil se za námi Riley. Edward si ho změřil s výrazem, ve kterém nebylo poznat, jestli je naštvaný, šťastný nebo překvapený.

„Jestli dáma chce,“ obrátil se na mě. To mi fakticky nepomohlo.

„Běž si zatančit s Alicí. Jasper nevypadá na to, že by ho to moc bavilo,“ odpověděla jsem Edwardovi, a tak sem naznačila, že si s Rileym zatančím. Edward mi věnoval ještě jeden úsměv a šel si pro svoji sestru.

„Jsem sice starší než on. Ale tanec mi nikdy nešel,“ omluvil se, když si mě k sobě přivinul.

„Tak to nejsi sám,“ přiznala jsem se.

„Moc vám to s Edwardem slušelo.“ Tahle věta mě zaskočila. Nečekala jsem, že by se jenom náznakem mohl zmínit o tom, co se nedávno odehrálo před mým domem.

„Nezačínej,“ požádala jsem ho a svoji hlavu položila na jeho teplou hruď. I to je rozdíl mezi bratry. Jeden hřeje jako kamínka a druhý je studený jako led. Cítila jsem, že se do mých pocitů zamotávám čím dál víc. Písnička skončila dřív než ta předešlá.

„Děkuji.“ Políbil mi dlaň. Mezitím na podium přišla jejich sestra, Elena, která měla na sobě úžasné šaty, a do svých rukou vzala mikrofon.

„Ahojte, děcka. Doufám, že se dobře bavíte!“ začala svůj nečekaný proslov. „Máme tady ještě jedno překvapení pro naši oslavenkyni. Z tajného zdroje vím, že tahle dívka sní o tom stát se jednou superstar. Tak proč si to nesplnit na svoje osmnáctiny? Bello, pojď za mnou,“ vyzvala mě a já ucítila, jak se všechny tváře otočily na mě, aby viděly moji reakci. Nevím, kdo mě tak nenávidí, a chce, abych si udělala takový trapas, ale ať je po jeho.

Elena na mě stále zírala, a tak jsem tedy šla za ní. Ústy jsem jí naznačila: „Počkej. Já ti to oplatím!“ Ona se pouze usmála a s radostí mi uvolnila místo, na kterém jsem měla předvést svůj „talent“.

Jelikož kamarádi na mně zůstali stát očima, odhodlaně jsem vzala mikrofon do rukou.

„Ehm. Nejdříve chci poděkovat za oslavu, kterou jste pro mě přichystali. I když vůbec netuším, kdo na mě nastražil tuhle boudu,“ očima jsem přejela Bonnie, „jeho přání splním. Chci vám zazpívat hodně starou písničku. Písničku, která pro mě hodně znamená, a chci ji věnovat někomu, kdo tu dnes s námi nemůže být. Posílám vám do nebe tuhle písničku, mami a tati.“ Teď jsem střelila pohled k Damonovi a Stefanovi. Stefan sklopil pohled dolů do podlahy a Damon? Ten nebyl moc nadšený z mého věnování.

„Takže píseň Enternal Flame.“ Neměla jsem žádné zkušenosti s tím, jak se chovat na podiu. Ale moje tělo se chovalo tak nějak přirozeně.

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 19. kapitola: