Kapitola o tom, kdo je vrahem v našem městečku. Dozvíme se konečně pravdu?
09.08.2011 (22:00) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1827×
Šla jsem ke dveřím, abych stiskla domovní zvonek. Když jsem to tak udělala, opřela jsem se o zeď vedle dveří a čekala. Dlouho nikdo nešel, a tak jsem zazvonila ještě jednou. I když to nebylo nutné. Pak jsem viděla, jak se rozsvěcuje na schodišti. O kousek jsem odstoupila ode dveří.
„Co je?“ ozvalo se hned, co se dveře otevřely. Pořádně jsem se na tu osobu podívala.
„Zase jsi papal něco s kečupem. Damone?“ upozornila jsem ho na červenou skvrnu na jeho tričku.
„Co stojíš? Polez dovnitř, ne?!“
„Ahoj, Eleno,“ zakřičela jsem na celý barák potom, co jsem do něj vstoupila.
„Proč sis neotevřela klíčem?“
„Co já vím! Nechtěla jsem vejít do chodby a vidět tady všude studenty naší školy s nakousnutým hrdlem!“ Bratr na mě nevěřícně koukal a dělal, že nechápe, o čem je řeč.
„Co to plácáš? Proč by tady něco takového mělo být?“
„Co já vím. Třeba proto, aby tys měl měl zase červenou skvrnu na tričku. A Elena…“ Postoupila jsem k ní.
„Měla ve vlasech čerstvý červený melír?!“ Teď mě nechápal ani jeden.
„To si fakt myslíte, že jsem tak blbá? Slyšela a viděla jsem vás, jak zdrháte od toho chlápka ve Virginia Beach.“ Damon šel k Eleně a objal ji kolem pasu. Dívala jsem se na ně a nemohla rozpoznat, co si myslí. V jejich očích nebylo nic. Žádná známka zmatenosti, strachu nebo obavy.
„Myslím, že chcete být sami. Tak já půjdu,“ řekla Elena a přistoupila ke mně.
„Než začneš soudit, vzpomeň si na moje bratry, kteří sedí doma vedle sebe a jsou rádi za to, že mají tak dobrou sebekontrolu, aby tomu druhému neutrhli hlavu,“ připomněla mi. Jenže ona nemá ani šajnu o tom, co ke komu cítím. Ví jen to, že jsem je oba dva políbila a že se teď kvůli mně hádají. Zatímco ona svedla mého bratra k tomu, aby pro svou potřebu zabíjel nevinné lidi. Škoda, že jsem nestihla k jejímu přednesu něco říct. Když opustila náš dům, podívala jsem se na Damona. On se na mě jen usmál. Nejspíš chtěl jít do svého pokoje, ale já jsem ho zastavila.
„Počkej,“ zatahala jsem ho za ruku jako malá.
„Co chceš?“ Ale do očí se mi nepodíval.
„Odpovědi na moje otázky. Proč? Z jakého důvodu? A proč naši spolužáci?“
„Nestarej se. A mimochodem, jak dlouho to víš, že se tak ptáš? Půl hodiny?“
„Ne, vím to už pár dní. Nejdřív jsem našla to triko. Pak jsi býval míň doma a vždy se potom našlo nějaké tělo bez krve. Pak jsme s Bonnie provedly kouzlo, abychom se dozvěděly pravdu. Jenže, když jsem uviděla tebe, nechtěla jsem tomu uvěřit. Jediné myšlenky, které mě v ten moment napadaly, byly typu – nesmí se to dozvědět nikdo z rady! Protože…“ V očích jsem ucítila slzy. Konečně se na mě podíval a snad si jich všiml.
„Protože když zemřeli rodiče, zbyl jsi mi jenom ty. Až na Stefana. A nevím, zda bych zvládla žít věčnost bez tebe. A nechci to ani zkoušet!“
„Neměj o mě obavy. Já se o sebe dokážu postarat. Hlavně to nikomu neříkej.“
„Půjdu do středu města s tlampačem a vyhlásím to,“ řekla jsem ironicky.
„Damone,“ zavolala jsem, když chtěl zase odejít.
„Co je pořád?“
„Necháš toho, že ano?“ Podíval se mi do očí a ušklíbl se. Pochopila jsem, co mi tím chtěl naznačit.
„Damone, neblázni. Rada se chystá na lov. A co Stefan? Co když tě společně s Liz nachytají u oběti? Co bude asi potom dělat?“ Snažila jsem se svého bratra přivést k rozumu. Očividně marně!
„Přikáže všem zapomenout?“
„Moc dobře víš, že všichni z rady berou sporýš.“
„Bože, Bello, čeho tím to chceš dosáhnout? Takový prostě jsem. Jsem lovec a na tom se nic nezmění.“
„Nebyl jsi takový do doby, než jsi poznal Elenu,“ řekla jsem šeptem. Ale i tak mě Damon slyšel.
„Elena za to nemůže! Pokud jsi chtěla naznačit tohle. Elena jen probudila moje pravé já! Konec debaty!“
Teď jsem měla chuť vzít si kolík a zabít ho sama. Jak někdo dokáže být tak slepý? Dokonce mě napadlo, že by na něj Elena mohla nějak ovlivnit. Jenže ona žádný dar nemá. S tímhle vším se potřebuji někomu svěřit. Ale moc lidí na výběr nemám. Když vyškrknu Bonnie, tak nikoho. Jenže dokázala by Bonnie udržet Damonovo tajemství v utajení?
Následující díl »
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 25. kapitola:
bude dalsi????
chudák Bells buď potopí bratra nebo bude lhát všem ostatním
Môj typ bol správny piš prosííím honem dál, som zvedavá ako to bude pokračovat
Takže to nebyl zahradník, ale náš zamilovanej páreček. no teda, ted jsem zvedava co bude dal. Doufam ze se Damon brzo vzpamatuje.
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale stále jsi tam měla spoustu chyb.
- Čárky (!!!).
- Nikdy se nepíší ??, vždy jen 1, popř. 3.
- Přímá řeč.
- Zatím co -> zatímco.
- Shoda podmětu s přísudkem.
- Mezery:
> Před koncovými uvozovkami mezera není, za nimi ano.
> Občas na ně zapomínáš.
Dávej si to na, prosím, pozor. Díky.
Ahoj, článek ti vracím. Máš v něm spoustu chyb. Oprav si je, prosím. Některé věty nedávají smysl.
Chybuješ v čárkách, ve větách máš překlepy. Až si to opravíš, zaškrtni "článek je hotov".
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!