Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Damon a Bella Salvatore 32. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

32. kapitolka nám vypráví o tom, jak se Caroline pokouší dostat do bezpečí. Před kým? A proč?

27.12.2011 (07:45) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1268×

Najednou se ve mně probudilo to zvíře, které tam celý den dřímalo. Cítila jsem potřebu lovit, zabíjet a pít. Bylo mi jedno, koho ještě zraním nebo zabiji. Potřebovala jsem krev. Tělo stařenky jsem odhodila bokem. Lidé ji najdou tady v lese, takže bude velká pravděpodobnost, že to budou brát jako útok zvířete. Možná pumy nebo medvěda. Za zády jsem cítila pach Damona a Belly. Nechtěla jsem, aby mi dávala Bella přednášku o tom, co se smí a co ne. Na to bude ještě dost času. Zhluboka jsem se nadechla a začala jsem přemýšlet, jak se jich zbavit. Nevím, co přesně to bylo, ale ucítila jsem kolem sebe něco, jako ochranou bariéru, kterou nejde přemoci. V ten moment už jsem se cítila fajn a bezpečněji. Rozběhla jsem se tedy směrem k městu. Jenže pak jsem si uvědomila, že ani nevím, kam jít.

 

Bella:

„Běžela do lesa, cítím ji,“ popoháněla jsem svého bratra.

„Ale co s ní chceš udělat, až ji chytíme? Chceš jí dat na pusu roubík nebo co?“

„Dobrá otázka. Ale já nemám odpověď.“

„To jsem si myslel.“ Sáhl si do kapsy od bundy a vyndal z ní injekční stříkačku s bílou tekutinou.

„Damone, že to není…“ nedopověděla jsem.

„Sporýš. Já totiž vždycky myslím napřed.“ Hned jsem chtěla něco namítnout, ale pak mně došlo, že jiná možnost není.

„Ne, že ji předávkuješ. Stačí ji jen uspat, ne předávkovat!“ Když jsme došli na křižovatku, Damon se na mě otočil.

„Už tady není jen její pach. Cítíš to?“ Do nosu jsem pořádně natáhla vůni lesa, Carolin pach a…!

„Krev,“ dořekl za mě Damon. Vydali jsme se tedy za krví. U křoví jsme našli vyschlé tělo staré dámy.

„Tu holku budeme muset ještě vycvičit. Copak neví, že si má po sobě uklízet?!“ ohlídla jsem se po něm.

„To říká ten pravý,“ dodala jsem suše.

„Radši mi pomoz.“ Oba jsme chytli mrtvolu do rukou a odnesli ji za křoví. Řekla bych, že za pár dní už nikdo nebude pátrat, jestli to byla puma, nebo nějaký nový, nezvládnutelný upír.

„Kam dál?“ zeptala jsem se „Nevím čím to, ale nejvíc je cítím tady. Jako by tady ta stopa skončila. To ale přece …“

„Musel jsem být tak štědrý, když jsem ji tvořil?!“

„Má dar, zakrýt svůj pach,“ doplnila jsem jeho hádanku. Cítila jsem se v koncích. Caroline se očividně vymkla kontrole a my už ji nemůžeme ani vystopovat.

„Uvažuj, Bello. Kdybys byla čerstvý upír, kam bys chtěla jít?“

„Někam, kde je moc lidí, abych se mohla pořádně nakrmit.“ Bratr si povzdechnul.

„Dobře. Čerstvý, zmatený upír, který právě někoho zabil,“ poupravil svou otázku.

„Domů,“ řekla jsem bez váhání, trochu smutně, ale hned mně to došlo. S bratrem jsme se  na sebe podívali a rozběhli jsme se úplně opačným směrem. Přesně na druhém konci Mystic Falls bylo sídlo Forbessů. A nejspíš to taky bylo útočiště naší Car.

 

Caroline:

Vytáhla jsem klíčky zpod květináče a odemkla jsem naše hlavní dveře. Jenže já zapomněla na několikáté pravidlo pro upíry. Když chce upír vejít do obydleného domu, musí být pozván. Jenže máma ještě doma nebyla a nikdo jiný mě domů pozvat nemohl. Pro jistotu jsem ale kolem sebe stále držela tu bublinu, nebo co to bylo. Pak jsem si vzpomněla na dnešní ráno.

„Tvoje máma není jen šerif. Je také ve vedení rady, která chytá upíry tady v Mystic Falls.“ Během toho všeho se mi to nějak vypařilo z hlavy. Pozná to na mně? Byla by schopná zabít mě?

Z mého přemýšlení mě přerušil můj mobil a vyzvánění Dona Omara. Máma, stálo na displeji. Dvakrát jsem se zhluboka nedechla. Zmáčkla jsem tlačítko přijmout.

„Caroline, kde jsi?“

„Jsem na cestě domů. Děje se něco?“

„Nic. Jen jsem se lekla, když mi volali ze školy. V troubě máš oběd, tak si ho ohřej. Já přijdu pozdě v noci. Zatím pá.“

„Dík, ahoj.“ Chvíli po telefonátu jsem přemýšlela nad tím, jestli i tohle se dá počítat za pozvání do domu. Vzala jsem do rukou klíče a odemkla si. Přede mnou byla bíločerná síň a já se bála toho, že mě odmítne. Pomalinku jsem udělala krok vpřed a byla jsem ráda, že se má noha nezastavila. Odložila jsem si bundu a šla do svojí oblíbené vany s pěnou. Konečně jsem ze sebe sundala oblečení, které mně bylo těsnější, a oblíkla jsem se do svých věcí. Když jsem tak učinila, šla jsem se podívat na jídlo, které pro mě nebylo nutné, ale měla jsem na něho chuť a navíc, mamce by připadalo divné, že jsem nic nejedla. V troubě na mě čekaly zapečené brambory se sýrovou omáčkou, mé oblíbené. Se cinknutím mikrovlnky zazvonil taky zvonek. Věděla jsem, kdo to bude. A k mojí smůle jsem ty osoby pozvala dovnitř několikrát.

„Caroline,“ začala Bella s klidným hlasem, „měla jsi zůstat u nás. A ne se jít projít do lesa a nejbližšího člověka vysát.“ Téhle přednášky jsem se bála nejvíce.

„Měla jsem hlad a chtěla jsem jít domů.“ Můj argument jí však nestačil.

„Je tvoje máma doma?“ přidal se do rozhovoru Damon.

„Ne, ještě je v práci.“ Na chvíli jsem se zasekla.

„Pozná to na mně?“ Bella zřejmě poznala, že Caroline lovkyně zmizela, a naproti ní stojí zase citlivý člověk.

„To fakt nevím, neměla by. Byla jsem tady mockrát a nikdy neměla ani tušení.“ Přikývla jsem.

„To je hrozné. To se mně ty nálady budou měnit takhle pořád?“

„Ne,“ začal Damon, „když najdeš vypínač.“ Zasmál se.

„Jaký vypínač?“

„Nevšímej si ho. Ne nebudou, to je ten první den,“ řekla Bella.

 


Následující díl »

Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 32. kapitola:

 1
3. Deroo
07.01.2012 [12:21]

DerooDěkuju. Jsem rada, že ji pořád někdo čte. A ještě více potěšilo, že je tvoje oblíbená. Děkuju Emoticon

2. Peťulína
06.01.2012 [18:43]

super po tak dlouhé době si přečíst oblíbenou povídku Emoticon Emoticon

1. KacenQaCullen
26.12.2011 [20:35]

KacenQaCullenČlánek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na tyto chyby. Díky. Emoticon Emoticon

+ řadová číslovka - 32.kapitola > 32. kapitola,
+ překlepy,
+ přímá řeč - pokud se jedná o uvozovací větu, která navazuje na přímou řeč, následuje po PŘ malé písmeno a končí čárkou. V opačném případě končí tečkou a uvozovací věta začíná velkým písmenem,
+ mně, mě - krátce ve 2. a 4. pádě, dlouze ve 3. a 6. pádě,

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře