Přináším vám Silvestrovskou kapitolu. Copak se asi odehraje na naší oslavě Nového roku? Kdo koho zachrání? Přeji příjemné čtení.
03.01.2011 (07:30) • Deroo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2853×
Už když jsme přijeli do baru, bylo tam narváno po uši. Potkala jsem spoustu známých jak ze školy, tak i z naší ulice. Teda z vedlejší ulice. Kluci radostně a povzbudivě pískali, jakmile jsem prošla kolem nich. U holek to bylo ale jinak. Jak jsem předpokládala, neubránily se drbům. Slyšela jsem samé: Ta vypadá zase lacině. Podívejte se na ten její outfit. Ta má hrozné vlasy. A několik dalších připomínek. Fakt miluju, když někdo pomlouvá jenom kvůli vzhledu a ve skutečnosti toho člověka vůbec nezná, nebo kvůli závisti. Jistě, občas taky závidím, ale přitom si říkám: Nemůžu být jediná dokonalá.
„Nazdar, to je dost, že ses už dostavila,“ přivítala mě Bonnie.
„Velice ti to sluší, jednou ses obešla bez mé rady a dopadlo to výborně,“ povzbudila mě. Musela jsem uznat, že i ona vypadala úchvatně.
„No, ty taky vypadáš překrásně. Ty šaty ti fakt sednou,“ usmála jsem se na kamarádku. Bonnie má tmavší pleť, a proto si koupila šaty s krémovou barvou. Byly delší než ty moje, ale i tak tvořily dobrý dojem.
„Pojď k baru, ať se můžem trochu rozjet. Ať nás to nabije.“
„Já jsem toho měla dost minule,“ odfrkla jsem.
„No ták, přece nebudeš trhat partu.“ A táhla mě za ruku k pultu. Objednala pro každou jednu štamprli vodky, a tím večer začal.
Každý si chtěl se mnou zatancovat a já myslela, že mně upadnou nohy. Boty byly sice pěkné, ale nepěkně se v nich tančilo. Odpadla jsem hned po čtyřech písničkách a musela si jít dát deseti minutovou přestávku. Tohle kolo se stále opakovalo. Zrovna jsem si chtěla udělat přestávku, když v tom si ke mně přistoupil tak pětadvacátý chlap. Na to, že bylo teprve půl jedenácté, už byl dobře nalitý alkoholem.
„Ahojky, kočko,“ promluvil na mě a já cítila to, co on vypil. Nic voňavého.
„Ahoj?“ odpověděla jsem tázavě. „Neměl bys brzdit, ještě je brzo na takový nával.“
„Ne – neměl. Ale ty jsi nasuchu. Jednu vodku s džusem, tady pro dámu,“ poručil barmanovi. Ten kývl a za chvíli mi sklenička ležela pod nosem. Přiťukli jsme si na zdraví a já ten hnus do sebe kopla. Pak mě chytl za ruku a silně mě vedl k záchodům. Ať jsem se bránila jakkoliv, neubránila jsem se. Nechtěla jsem použít svou sílu, abych nenadělala nějaké problémy...
Přitlačil mě ke zdi a začal s líbáním. Po chvíli jsem si všimla, že se mi jeho líbání celkem líbí. Ovšem potom se po mně začal plazit a hladit mě na intimních místech. To už na mě bylo trochu moc, a tak jsem se začala bránit.
„Okamžitě mě pusť, ty hovado,“ bouchala jsem do něho. Teď už s upíří silou, ale nepomohlo to. On snad musí být z kamene, pomyslela jsem si.
„No tak, kotě, nedělej drahoty.“ A začal mi rukama šahat na prsa. To už jsem křičela ze všech sil, a tak přivolala pomoc. Divila jsem se však, že přes tu muziku mě někdo uslyšel.
„Táhni od ní, ty parchante,“ zakřičel. Myslela jsem, že je to Damon, ale mýlila jsem se. Ten je určitě někde s nějakou holkou.
„Co se do toho sereš? Seš snad její fotr? Neřekl bych!!!“ To ale neměl říkat. Edwarda to namíchlo tak, že se neubránil a praštil ho přímo do nosu, ze kterého se začala valit krev. Ten debílek ještě chvíli nevěřícně koukal, a pak vypálil ze dveří, jako by mu za patami hořelo.
„Jsi v pořádku?“ otočil se na mě můj hrdina.
„Jo, jsem, děkuju. Mno, a jak se bavíš?“
„Nic moc, celkem nuda.“ Z vedlejší místnosti se ozval rytmus ploužáka.
„Chceš si zatančit?“ zeptal se.
„Ráda.“ Chytil mě za ruku a vyvedl pryč z tohoto místa.
Ani jsem si nevšimla, jak čas letěl. Hudba ztichla a barman začal odpočítávat.
„Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna.“ A v tom se v baru ozval veliký jásot. Všichni chňapli skleničky a připili si na šťastný nový rok. Já jsem měla stále po boku Edwarda, a tak jsem si připila s ním. Bratra jsem ale bohužel nenašla. Zdvihla jsem hlavu a všimla si jmelí nad námi. Edward si toho všiml také a podíval se zpátky na mě. Pomalu jsme se k sobě přibližovali, až se naše rty dotkly. Měl je tak měkké a plné vášňě, že se mi z toho točila hlava.
„Šťastný nový rok,“ popřál mi.
„Tobě taky!“ Pak jsme se vrhli za davem, abychom mohli pozorovat přichystaný ohňostroj, který byl krásný a doprovázený hudbou.
„Bello, zlato, všechno nejlepší k novému roku,“ přišel ke mně ze zadu Damon a objal mě. Edward se na nás podíval a otočil hlavu zpátky. Z jeho pohledu jsem vycítila malinký zvrat.
Večer pokračoval a já se nakonec uvolnila.
Tak, všem přeju do nového roku hodně lásky, úspěchů a štěstí. Ať se vám všem daří nadále psát skvělé povídky, které se líbí čtenářům.
Následující díl »
Autor: Deroo, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Damon a Bella Salvatore 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!