Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dance is my life! 15. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dance is my life! 15. kapitolaDalší dílek. Jak jsem řekla, nějak mě popadlo psaní...=)

15.02.2010 (10:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2400×

To, co po chvíli udělal, bych nikdy nečekala a dokonale mě to překvapilo. Přistoupil ke mně a objal mě tak pevně, až jsem nemohla dýchat, ale vůbec mi to nevadilo. Rychle jsem se vzpamatovala. Oplatila jsem mu jeho těsné objetí a stěží jsem vdechla jeho nasládlou vůni. Naplnila mé plíce a mně se na moment zamotala tou nádherou hlava. Podlomily se mi nohy, ale on mě držel.

„Kde jsi byl? Měla jsem strach!" řekla jsem přidušeně a skoro neslyšně, ale on mě slyšel a odpověděl.
„Byl jsem za tátou," řekl a já si okamžitě uvědomila, že tu nejsme sami. Rychle jsem se, ač nerada, vykroutila z jeho objetí a pohlédla jsem pravděpodobně na jeho otce. Bylo mi trapně a musela jsem být rudá jako rajče, jelikož se oba dva na sebe podívali a zasmáli se.
„To nic, Bello," řekl doktor a přistoupil pár kroků ke mně.

„Říkej mi prosím Carlisle," řekl a napřáhl ke mně svou ledově vypadající ruku. Nemohla jsem jinak než přijmout. Při prvním dotyku jsem se vylekala, ale ani jsem necukla a ani jsem neuhla.

Pevně stiskl mou ruku a já udělala to samé. Jeho ruka byla stejně ledová, jak vypadala. Přišlo mi to divné, ale nechtěla jsem to ted řešit.

„Měla by ses vrátit do postele," řekl a já jen přikývla. „Těšilo mě, Carlisle. Nashledanou," řekla jsem a otočila jsem se k odchodu.

Carlisle se jen usmál a vydal se opačným směrem. Vyšla jsem zpátky k pokoji, ale až teď jsem si uvědomila, že nevím, kde mám pokoj. Otočila jsem za andělem, který měl stát na stejném místě, kde jsme stáli předtím, ale když jsem se otočila, narazila jsem do něčeho neuvěřitelně tvrdého. Byl to anděl.

Vzhlédla jsem nahoru a moje tvář se ocitla jen kousek od jeho. Zakroutila jsem rychle a ustoupila jsem kousek od něho. Zklamaně se na mě podíval a mě toho, co jsem právě udělala, bylo taky líto. Vůbec jsem nevěděla, že jde za mnou. Neslyšela jsem jeho kroky, dech, prostě nic.
„Nevím, kde mám pokoj," řekla jsem stydlivě a on se usmál tím nejkrásnějším úsměvem na světě.

Ani jsem se nenadála a už jsem necítila pevnou zem pod nohama. Držel mě pevně, ale jemně v náručí a krásně a spokojeně se usmíval. Mně to taky nebylo nepříjemné, ale přece mě takhle nemůže nosit, jsem těžká.

„Pusť mě! Jsem těžká!" řekla jsem a on pokračoval dál, jako by mě neslyšel, v pravidelné chůzi dál po chodbě. Nesl mě, jako bych nevážila skoro nic, jako bych byla pírko.
„Jsi lehká, jako pírko," řekl a já se musela usmát.

On snad čte myšlenky. Rozhodla jsem se hrát naštvanou a tak jsem si provokativně založila ruce na prsou. Pobaveně mě sledoval a na rtech mu hrál celou cestu pobavený úsměv. Donesl mě až do mého pokoje, kde mě opatrně položil na postel a přikryl mě. Ani jediné slůvko jsme celou cestu nepromluvili a on to ticho prolomil.

„Bell, nemůžeš být kvůli tomu na mě naštvaná. Byla jsi celou dobu bosá a mohla jsi nastydnout. Jsi unavená a pro mě to je potěšením tě nést," řekl svým dechberoucím hlasem a já se na něj poprvé za celou dobu podívala. Přišla jsem si jako malé dítě.

„Ale, anděli! Nemůžeš mě takhle nosit. Určitě tě bolí ruce a mně to nevadilo jít. Na co mám nohy?" řekla jsem a on se zarazil nad tím, jak jsem mu řekla.
„Anděli?" zeptal se překvapeně a já jen sklopila stydlivě zrak.
„Kdybys jen věděla..." řekl bolestivě a mě to zasáhlo jako dělo.
Nechtěla jsem, aby byl smutný.
„Jsi anděl! Jsi můj anděl! Jen kvůli tobě se zotavuju, jsi jediný, kdo mi zbyl. Sice si nic z mého dřívějšího života nepamatuji, ale vím, že jsme byli určitě úzce spojeni. Nevím proč, ale to, že se snažím zotavit a uzdravit, jsi ty," řekla jsem a on se na mě vyjeveně podíval. Začal se smát na celé kolo.
Trochu mě to urazilo. Řekla jsem mu, že se uzdravuji kvůli němu a on se mi směje. Bolelo to. Okamžitě přestal a chytl svými ledovými rukami moje horké.
„Bells, ani nevíš. Nesměju se kvůli tomu, že se zotavuješ kvůli mě, ale kvůli tomu, jak jsi řekla, že jsme byli dříve blízce spjati," řekl a u posledních slov už se zase smál.

„Chceš to říct? To, jak jsme se poznali?" řekl a já jen horlivě přikývla. Začal vyprávět.

„Před dvěmi lety jsi se přistěhovala do Forks ke svému otci Charliemu. Začala jsi chodit na střední, kam jsem chodil i já. Já a moje rodina a ještě pár kámošů jsme měli na škole crew v hip hopu. Ty jsi byla v Londýně jedna z nejlepších tanečnic a chtěla jsi také svou crew ve Forks. Eric, kámoš, kterého sis tam našla, měl svoji crew a ty jsi měla dělat zkoušku, jestli tě tam vezmou. Všem jsi ukázala na školním parkovišti, jak jsi dobrá. Viděl jsem tě a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Možná jsi byla i lepší než my. Začala jsi jakoby vlastnit tu jejich crew a požádala jsi ředitele, aby ti dal prostory na zkoušení, aby ses mohla zůčatnit každoroční soutěže. Vyjela jsi z parkoviště a naschvál jsi zajela do kaluže vedle mě a mě celého ohodila vodou. Měl jsem neuvěřitelné nervy. To nebylo ale všechno. Mike Newton měl narozeninovou párty a ty jsi tam samozřejmě nesměla chybět. Svedli jsme battle a ani jeden jsme nevyhráli. Remíza. Jela jsi pak domů a lezla jsi na strom, který byl pod tvým stromem, aby jsi mohla domů, protože jsi neměla klíče. Uklouzla jsi a padala jsi. Měla jsi na několikrát zlomenou nohu a otřes mozku. Proto jsi ztratila pamět. Abych pravdu řekl, tak jsme se navzájem nenáviděli," řekl a uchechtl se.

Musela jsem se usmát. Dříve jsme se nesnášeli, ale teď si nedovedu představit všechno bez něj.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dance is my life! 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře