Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dar 1.Kapitola

06.04.2009 (19:18) • Wool • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2335×

Poslouchala jsem písničky ve svém i-Podu,zrovna mi jela písnička od Blink 182 s názvem Always,a tak sem přemýšlela jaké by to asi bylo žít „navždy".Z mého snění mě vypudila mamka se slovy :"Sam!Sam!Slyšíš?Haló!Vypni si to!".Divila jsem se že mi říká Sam většinou mi říká Samantha což nesnáším a ona to ví,a tak jsem vyndala sluchátka z uší a řekla „Co potřebuješ mami?"ale řekla sem to takovým podrážděným tonem že to i mě vyděsilo.

„Jenom jestli si chceš dárek vybrat sama,nebo ti ho máme vybrat s Lisou?"poté co skončila s větou mi to došlo,zítra slavím narozky,teda dneska mi bude 16 ale slavím to až zítra.Bude mi 16 konečně.A Lisa moje mladší 13-tiletá sestra by určitě vybrala něco co bych si na sebe nevzala."Sama" řekla jsem a máma mě vedla do auta,mám svůj styl a ten se nezmění ani za nic,moje máma si myslí že bych se tím mohla živit a radit lidem co si obléknout,ale mě se nechce při pomyšlení že sem si v tomto hobby nenašla žádnou kámošku která by porozuměla stylu který zbožňuji.

V autě jsme byli 3 moje blonďatá mladší sestra Lisa,moje hnědovlasá Mamka jménem Susan a já modrooká blondýnka která je vysoká 170 centimetrů a která se spoléhá na své oblíbené město ve kterém bydlí v San Francisco.Jeli jsme v naší rodinné modré Suzuki Grant Vitara.Když jsme dojeli tak jsme zaparkovali skoro u vchodu.Šla jsem rychlým krokem,na to že bylo odpoledne bylo takové vedro jako v poledne,30stupňů.Zapadla jsem do nejbližšího krámku a hledala něco co by se mi líbilo,našla jsem modrou sukni která mi byla ke kolenům,byla z příjemného materiálu a leskla se,hledala jsem něco k ní,něco co by se hodilo.Našla jsem tričko s výstřihem do V,které mělo skoro stejný odstín jako sukně.Vybrala jsem si toho hodně ale tohle se mi líbilo nejvíc.Našla jsem si i boty krásné baleríny které vypadaly jak ze sametu.Já byla spokojená a jeli jsme domů.Stmívalo se,když jsme dorazily, a mamka šla rovnou dělat večeři.Já se šla dívat na telku,a tam zrovna dávali dokument o záhadném mizení dětí.Pomyslela jsem na to že jsem docela důvěřivá a že bych mohla někomu věřit.Přijel můj blonďatý táta Mike z práce.

Podle vůně večeře jsem poznala že jsou mé oblíbené špagety se speciální omáčkou od mámy.Po večeři  mě mamka požádala ať dojdu do blízkého supermarketu pro nějaké potraviny na zítřejší oslavu a taky pro mléko které došlo už ráno a mamka ho nestihla koupit.

Dala mi peníze a já jsem šla.Po cestě jsem potkala pár gangů ale nic nedělali jenom koukali.V supermarketu si zrovna měnili na noční směnu bylo 7hodin večer a bylo otevřeno 24h. denně.

Zrovna jsem hledala kde je mléko a jeden pán jako by mi četl myšlenky a dovedl mě k němu.Poděkovala jsem mu a šla pro něco dalšího.Po celou dobu co jsem byla ještě v supermarketu mě sledoval.Všimla jsem si že má hezké zelené oči ale byl hrozně bledý na to že jsme v tak slunném městě.Ignorovala jsem jak mě sleduje očima a šla jsem zaplatit.Pokladní mi vrátila peníze a já šla ze supermarketu rovnou domů.Po silnici nejelo žádné auto a ani tam nikdo nebyl na chodníku.Šla jsem zrovna okolo problikávající lampy a když jsem k ní došla zhasla.Poté si už jenom pamatuju jak jsem ucítila jak mě někdo praštil do hlavy.

Probudila jsem se ráno ve své posteli.Viděla jsem lépe než obvykle většinou totiž nosím brýle,ale teď jsem je mohla zahodit.Šla sem do koupelny a tam zrcadle stála nějaká překrásná blondýnka s modrýma očima pobledlá,ale krásná .Chtěla jsem jí oslovit ale blondýnka řekla "kdo jste"ale to jsem řekla taky!Pak mi došlo že to jsem já ale o hodně krásnější.Sáhla jsem si na vlasy a ty byly tak jemné a delší o pár centimetrů.Nechápala jsem to ale vzala jsem si sluneční brýle a svázala si culík do ohonu aby to nebylo poznat.

A šla jsem ven se opalovat,nikdo doma nebyl,ale na stole ležel lístek os rodičů

Stálo tam :

Dobré ráno Sam,

jeli jsme pro tvojí babičku,Lisa je s námi,nasnídej se,do oběda tu budem

Máma

Koukla jsem na hodiny a zjistila jsem že je 11.Nahlas jsem řekla:"Kdyby tak bylo 9."

Udělala jsem krok a rázem byly stíny jinde.divný znova jsem koukla na hodiny a na nich bylo přesně 9!To už sem se lekla a utíkala jsem na zahradu.A zjistila jsem že svítím úplně jako diamanty měla jsem toho dost a chtěla jsem utéct do svého pokoje rozběhla jsem se a v mžiku jsem byla u sebe v pokoji přitom jsem běžela."Divný moc moc divný"řekla jsem.Napadlo mě že kdyby mě takhle viděl někdo tak se asi zblázní,normální lidi nesvítí.Balila jsem,nemohla jsem zůstat,sbalila jsem toho hodně,ale přitom to bylo tak lehoučké jako pírko.Ještě víc divný,muselo to vážit pár kilo určitě.Vzala jsem bágl peníze a mapu Ameriky.Chtěla jsem utéct ode všeho,bylo mi jedno že uteču.V tu chvíli mi bylo jedno všechno...

Chtěla jsem do Kanady tam bych se schovala.Šla jsem ven a běžela tak bleskurychle že sem nebyla ani vidět .Za 2hodiny jsem byla už na konci státu Oregon.Běžela jsem podél pobřeží až jsem dorazila do Forks ve státě Washington.Byla sem v lese,připadala jsem si unavená ale nešlo mi usnout.Měla jsem hlad tak jsem si vzala sušenku ale musela sem jí vyzvracet.Byla to moje oblíbená Mars,ale chutnala jak papír fuj.Viděla jsem srnky a přepadla mě chuť na ně.Vůbec nevím proč.Vycucla sem jedné krev,a to mi stačilo už sem neměla hlad.Došlo mi že už nejsem člověk,ale co jsem?Slyšela jsem za sebou šramot,rychle jsem se otočila a tam jsem viděla překrásnou dívku byla menší než já a měla krásné Topazové oči,vlasy rozježené do stran byla pobledlá a byla oblečená přesně tak jak bych se oblékla i já.Koukla na mě a řekla:"Ty jsi Samantha že?"čuměla jsem jak to ví."Ano jsem a ty jsi?" „Alice"."Vůbec nechápu ty tvoje modré oči"řekla,"Jak jako jsou normální jako vždycky proč?"odpověděla jsem."Jak dlouho jsi taková?"řekla aniž by mi odpověděla na to proč."Od rána sem se takhle probudila"řekla jsem a divila se o čem to mluví."To je divné.Pojď se mnou,všechno ti vysvětlíme„řekla klidně."Je vás víc?"řekla jsem vystrašeně."Ano,mimochodem moc se mi líbí tvůj styl oblékání" řekla a usmála se."Děkuju..."řekla jsem a dodala:„Alice"

Pokračování příště!

Shrnutí povídek

Další Kapitola

Autor: Wool (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dar 1.Kapitola: