Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Darovaný život...-19 kapča

24.08.2009 (13:00) • bella13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 934×

19.kapitolka

Tam už si každá vybírá poněkud rychleji. Nakonec máme vybráno zhruba za tři čtvrtě hodiny.

Jedem zpátky do Forks. Všechny ke Cullenů. I se strou u nich dneska spíme. Bude pyžamová párty. Jak to nazvala Alice. Už jsme dorazili k domu. Z něj vyšel Emmet s Jaspere. Nabídnout pomoc a přivítat své polovičky.Naše šaty jsme nechali zatím v autě.

„Ahoj holky.“pozdravila Esme.

„Dobrý den.“ Pozdravíme zase unisomo. Pozdravíme se s Celou rodinou.

„Emmet už to nemusíš říkat. Rosalie je nadšená a už má objednané šaty!“křikl Edward z patra. Jen co se s námi přivítal, šel poslouchat debusyho. Prý se připojí až pak. Emmetovi po tom zjištění naběhl na tváři takový zvláštní výraz. Jen se podíval na Alici.

„Když já už to nemohla vydržet!“hájí se. Emmet se nakonec zamračil a vyběhl do patra.

„Ne! Emmet! Na to zapomeň!“ Co se děje? Podívám se na Alex ta už se smála. Edward nahoře taky. Rose zvedla obočí ale jen nad tím mávla rukou.

„Pojďte ukážu vám pokoje.“ A vedla nás nahoru. Najednou zaslechneme vyjeknutí. To už Alex nevydrží a začne se na celé kolo smát. Pak se v našem pokoji objeví Emmet a rychle vyskočí oknem. Přitom se směje na celé kolo.

„Já ho snad zabiju! On mi zničil polovinu oblečení!“

„Klid Alice. Mám lepší pomstu. Co dneska bude dělat?“ Alice zavřela oči.

„Hned jak příde, dohraje s Jasperem rozehranou partii šachu.“

„Pamatuješ na kouzelnické šachy z Harryho Poterra?“ Kývla. „Co mu je na tenhle způsob upravit?“ na tváři se jí roztáhl úsměv. Myslím že tohle se mu líbit nebude.

„To je skvělý nápad. Ale jak to chceš udělat? To přeci nejde…“

„To si nemyslím.“řekne sestra a mrkne na mě. Pak společně běžíme dolů. Na stole byla rozehraná partie.

„Jaspere který jsou tvoje?“ zavolá Rose. Opáčil že bílí. Bezva. Namířím rukou na figurky. Vyšel záblesk a pak se figurky pohli.

„Dobré odpoledne.“ pozdravím. „Můžu vás o něco poprosit?“a mávnu nad něma ještě rukou a každé se objeví něco jako ústa.

„Ano.“řekli sborově. Měly legrační pískavý hlas. Holky(až na Alex) nemohli uvěřit vlastním očím. Jen zírali s otevřenou pusou do kořán. Rosalie nakonec rychle zamrkala.

„Já snad špatně vidím!“ třela si oči Ross.

„Tak dobře. Až s vámi budou kluci zase hrát, můžete sem tam prohodit nějaké slovo nebo nadávku. A vy černí se sem tam posuňte v prospěch bílých. Pokud to uděláte a Emmet ten největší začne nadávat, oživým vás na trvalo. To bude můj dar pro vás.“ Figurky se uklonili.

„To je naprosto úžasné!“ jásala Alice. Emmet se už pomalu vracel.

„Alex řekni o tom prosím Jazzovi. Aby se tolik nelekl.“ Poprosila Alice. My rychle zmizeli nahoru. Tam jsme pak provedli ještě několik úprav v jeho ložnici.

Zrovna když jsme si jen tak v pyžamech povídali, se ze zdola ozvala první Emmetova nadávka.

„Do háje co se to tu děje? To snad slyším hlasy jen já?“

„Esme studoval Carlisl i psychiatrii? Nejsem si jistý, že by upíra vzali do blázince…“dumal Jasper. Všechny jsme se začali smát. Šli jsme dolu, protože jsme chtěli zkouknout film.

„Miláčku děje se něco?“zeptá se  Rosalie sladce. Emmet zoufale přiběhl.

„Miláčku asi jsem se zbláznil. Já slyším v hlavě hlasy a mám pocit, že ty figurky se samy pohnuli. Nejsem normální že ne?“

„Neboj se to bude dobrý. – šeptem- Zavolej tam.-normálně- Já tě stejně miluji.“ Celá rodina měla co dělat aby zadržela smích. Všichni o tom věděli až na Carlisle. Ten měl dneska noční.

Pustíme si nějaký horor. Sem tam se leknu a holky se jen smějí. Emmet byl zatím klidný a taky se smál filmu. Prozatím. Myslím, že až bude chtít jít do pokoje, zase začne jančit. Po filmu začala polštářová bitka. Tu si užijeme všichni.

„Tak mě napadlo, je to teda troufalá otázka. Já už jsem o fangelvech slyšel v jedné báji. Když jsem ještě bojoval. Nazývali vás strážci. Říkalo se, že ovládáte bojová umění, která už nejsou jiným známa. Běžný smrtelník by vás nikdy neporazil je to pravda?“zeptá se Jazz, když všichni sedíme ve spoustě peří z polštářů. No jo. Některé holt nevydrželi. Všichni se otočí na mě a sestru. Abych pravdu řekla, byla to zajímavá otázka. Ale pravdu měl. Byla troufalá.

„Abych pravdu řekla,“promluvila sestra „my si svá tajemství střežíme. Ale pravda to je. Vám věříme, takže pokud chcete, můžeme vám předvést…malou ukázku. Dokážeme bojovat i v korunách stromů, nebo padlém stromě přes propast.“ Emmet obdivně hvízdl.

„Ale až zítra. Teďka by už si měli jít konečně lehnout. A já tu budu muset uklidit to peří.“

„My ti pomůžeme.“řeknu a zvedám se. Alex už stála na nohou a zvedala hromady peří.

„Kam to mám dát?“zeptám se Esme. Alice se objevila s pytlem na odpadky.

„Vyhodíme to. Dokoupíme nové.“

Jak vše uklidíme, já a Alex si jdeme lehnout. Esme nám už před tím nachystala pokoj pro hosty.  Alice mi ještě něco nesla telefon, který jsem zapomněla dole. Když mi ho podávala, zkusila jsem jí oživit ruku. Vyšla jen velice slabá záře.

„Co to…“ zeptá se. Alex na ní nejpíš začala mluvit v mysli protože ztichla. Pak jsem to ukončila. Alice zalapala po dechu.

„Ale jak... to tvůj dar?“šeptala jako omámená…

Cítila se jako člověk. Myslím, že se nám to povedlo.My si se sestrou plácneme. Trefa! Vyšlo to! Jen, příště budu potřebovat asi víc energie. Ale to už sestra neví.

„Alice. Nikomu tohle nesmíš říct. Ani na to nemysli. Byl to jen pokus. Nikdo se o něm nesmí dozvědět ano?“ Alice přikývla. Pak jsme si šli lehnout Samým štěstím jsme ani nemohli usnout. Až štěstí vyprchalo konečně nás pohltili sny.

Druhý den nám s úsměvem Alice oznámila, že svatba bude přichystaná za dva týdny. Rosalie byla hrozně ráda a už se těšila. Alice vše chystala.  Ale teď měl Jasper slíbenou ukázku našeho boje.

„Pojďme k vodopádům. Tam to bude nejlepší. Cestou se ale potřebuji stavit doma.“

Když jsme dorazili s Alex k vodopádům, čekali tam všichni Cullenovi. Carlisl byl zvědav. O fangelfech se chtěl dozvědět co nejvíce. Seděli v kruhu na louce. Se sestrou si vezmeme naše cvičné zbraně. Ty používáme ale i v boji. Jsou to vlastně hladké tyče, které jsou zdobené lehkými a drobnými řezbami. Stoupneme si do středu a začneme kroužit. Sestra udělá první výpad. Hravě ho odkloním. Pak jsem začala já a tím i pravý souboj. Jasper na nás v úžasu zíral jako většina rodiny. Jenomže on se na nás díval skrz bojovou dovednost a taktiku.

Po chvíli odložíme zbraně a dáme se do ručního souboje. Párkrát sice skončím na zemi, ale Alex mnohem víckrát. Přece jen já mám už dokončený výcvik plus i trochu zkušeností. Boje ovládala skvěle. Ale nakonec mě porazila. Stejně jako u minulého souboje. Ozval se potlesk.

„Teda holky, bejt ještě člověk, nechtěl bych vás poštvat proti sobě.“ Začneme se smát. To má asi pravdu.

„Teda kam to spěje…“a zavrtěla hlavou Alice „Chceme si udělat pyžamovou party a užít si legrace, a nakonec to skončí tak, že nám ukazujete své dovednosti.“

„Hm, a to jsi vynechala, že během jejich návštěvy se stal z Emmet blázen.“dodal Jazz.

„Ani mi to nepřipomínej Jaspere. Teď už konečně neslyším žádné hlasy. Ale dneska ráno se mi sami zavřeli dveře před nosem a pak mě nechtěli pustit dál…“

„Carlisi studoval si psychiatrii?“zeptám se

„Tu bohužel ne. Ale teď by se hodila. Já jsem o ní jen četl. Nerad to říkám ale je jasné, že tohle by chtělo blázinec.“Emmet hned na to složí hlavu do dlaní. Alex? Už myslím, že jsme ho potrápili dost. ‚Já taky. Ale zeptám se ještě ostatních.‘ Za chvilku na mě Alex mrkla.

„Carlisi? Jsem na tom hodně špatně?“zeptá se s úzkostí Emmet. Ten pohled nezapomenu.

„Pokud mi ještě jednou zničíš oblečení,“ Řekne Alice.

„a pokud mi znova na Apríla natřeš piáno,“dodá Edward

„Skončíš mnohem mnohem hůř.“ Zakončí to Edward a my se všichni začneme smát. Emmet se na nás nechápavě podívá. Je mu to ještě nedošlo!

„Co se to tu děje?“rozkřikne se.

„Řekněme, že u vás v domě a hlavně u tebe v pokoji došlo k malým úpravám…“ A hned na to vyjde z mé ruky slabá zlatá záře. Hned to pochopí a vyskočí na nohy.

„To jsi všechno udělala ty?!“

„Ano. Někdo si z tebe už musel taky vystřelit.“řeknu. Emmetovi jen spadla čelist.

„Ale jak Jak jsi to udělala?“vysouká ze sebe.

„Naprosto normálně. Malá ukázka.“Alex mi hodí figurku, kterou sundala ze svého mobilu. Skryju ji v dlaních, a na chvíli jí daruji život. Když ruce zase otevřu, postavička se protáhne.

„Brý ráno hlupáku.“pozdraví Emmeta. Tomu málem vypadnou oči z důlků.

„Na co tak vejráte?“oboří se figurka na ostatní.

„To je fascinující.“vydá ze sebe Carlisl.

„Hm… To si nemyslim. Tak zasejc brou noc.“a figurka se vrátila do své vlastní polohy jako neživá věc. Alex si ji dala zase na mobil.

„Asi jsem vás podcenil.“ Řekne Jasper. No a pak jsme se všichni vydali ke Cullenům. Každý svým zpusobem dumal nad dneškem. Alice se bohužel vrátila v myšlenkách k dnešku, takže Edward už vše věděl. Potvrdil,že je to skvělý nápad.

My si šli pro věci. Už je čas jít domů….

Autor: bella13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Darovaný život...-19 kapča: