Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dědictví rodu Tewdur 8. kapitola

jasss


Dědictví rodu Tewdur 8. kapitolaPo delší době je tady taková příjemná oddechová kapitola. Demetriho myšlenky a co dalšího?

Příjmné počtení přeje Jiyee.

(pohled Demetriho)

Jo, měl jsem pravdu. Vyhýbala se mi. Asi jsem tušil proč. Ta scéna v pokoji Hannah nebyla nahraná scénka, ale vylívání a utěšování duše. Duše mojí Jane. Sakra, co to kecám?! Jak mojí, vždyť se ke mně nepříblíží víc jak na pár metrů. Jsem rád, že nás Aro poslal do Anglie. Doufám, že budu mít možnost si to s ní tady vyřídit. Zatím se mi podařilo ji vylákat na sklenku krve, a to jenom proto, že skoro padla žízní. Tím návrhem na vycházku k útesu jsem to přehnal. Věděl jsem to dřív, než to moje pusa vyslovila, ale už jsem tomu nemohl zabránit. Radši jsem se zdekoval do svého pokoje.

Rozhlídl jsem se kolem, byl to docela prostý pokoj. Byl tu krb, knihovna, postel, nějaká ta almara a noční stolek. A přesto mi to tu připadalo důvěrně známé. Něco, co vám hlodá v mysli, a když se to snažíte uchopit, zmizí to. 

Nasál jsem vzduch. Cítil jsem dřevo a ještě něco. Ten pach mi byl povědomý. Jane, byla tady. Najednou jsem nepřemýšlel, šel jsem po jejím pachu, který se táhl přes celý dům. Zastavil jsem se u jednoho z pokojů. Musel jsem jít přes celou rezidenci, než jsem narazil na tento pokoj. Samozřejmě si vybrala pokoj, který je nejdále ode mě. Její vůně zde byla nejsilnější, ale trochu stará, takže tu není. Věděl jsem, že bych to neměl dělat, ale otevřel jsem dveře. Klika šla trošku ztuha, ale nakonec se mi to podařilo.

Její pokoj se velmi podobal tomu mému. Na posteli měla rozložené šaty. Byly to obyčejné šaty zelené barvy. Ne nějaké křiklavé, ale takové té přírodní, stejné jako mají lesní listy v létě. Musel jsem se jich dotknout. Přímo mě k tomu vybízely. Opatrně jsem se dotkl toho povrchu. Byly tkané a přesto tak... Nevím, jak to popsat. Neuvěřitelné. 

Něco mě zvedlo a já letěl. Ne, že bych to nečekal, tedy ne tak brzy. Když jsem prolétl oknem, slyšel jsem za sebou, těsně, než jsem dopadl do bahna, jak mi Jane nadává. 

To jsem pohnojil. A to doslova. No nic, musím zahájit úhybné manévry, abych to tady přežil. Běžel jsem a představoval si Jane v těch šatech. Ta představa mě tak uchvátila, že jsem narazil čelně do stromu. Co tu dělá strom? A kde to jsem? Budu první upír, který zabloudil v lese, a neví, jak se tam dostal. Otočil jsem se čelem vzad a stopoval cestu ven podle svého pachu. Jak jsem následně zjistil, během svého běhu jsem zdemoloval půlku lesa. Některé stromky nestály vůbec a ty pevnější měly vyražené díry ve tvaru mých končetin. Člověk by řekl, vlastně ani nevím, co by řekl člověk, jsem upírem tak dlouho a ta moje paměť... 

No, nechtěl jsem ničit místní floru, a tak jsem se obezřetně odebral do svého pokoje. Zapálil jsem krb, ne proto, že bych chtěl spápat sebevraždu, ale vypadalo to potom útulněji. Vzal jsem si knihu a sedl do křesla. Ani nevím, o čem byla. Za pár hodin jsem zaslehl na chodbě kroky. Předpokládl jsem, že si Jane jde pro pití, anebo cosi jiného. Ozvalo se zaklepání na dveře, takové velmi nesmělé.

„Dále,” zašeptal jsem.

Ve dveřích se objevila Jane a stála tam jenom ve spodním prádle. Vyvalil jsem oči, ale potom, jako gentleman, jsem se postavil a díval se jí do očí, tak, aby to nepřehlédla a nepoužila dar za to, kam se koukám. Bylo to doopravdy těžké. I přesto, že byla přeměněna mladá, měla velmi pěkné křivky.

„Já... nemám co na sebe. Ve zlosti, že jsi byl u mě v pokoji, jsem všechno roztrhala. Půjčíš mi svoje triko?”

To se mi snad zdá. Jako ve snu jsem si stáhnul přes hlavu třičko a podával jí ho. Natáhla ruku, ale nevzala si jej. Dotkla se mě tam, kde kdysi bilo mé srdce, a podívala se mi do očí.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dědictví rodu Tewdur 8. kapitola:

 1
10.05.2013 [16:43]

ercavampire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!