Ahoj, strašně moc se omlouvám, že přidávám další díl až teď, ale škola mi to trochu ztížila. Taky se omlouvám za krátkost této kapitoly. Slibuji ale, že co nejdřív přidám osmnáctou! Dneska zjistíte, proč byla Bella smutná, vysvětlím vám jednorožce a někam Eda pozveme!
Hezké počteníčko... VampE4B! ;)
10.09.2011 (11:00) • VampE4B • FanFiction na pokračování • komentováno 20× • zobrazeno 1713×
Z minula:
„Bello, co se děje?“ zeptal jsem se jí.
„Dracon,“ kuňkla mezi svými vzlyky. Nechápavě jsem se k ní přiblížil. Pochopil jsem, až když jsem uviděl velkého bílého jednorožce. Oči měl nečitelné, bělmo rozlité. Nenadzvedával se mu hrudník. Neprojevoval známky života. Byl mrtvý.
„Dracon? Ten jednorožec?“ zeptal jsem se jí nechápavě.
„Ty jsi ho zabil,“ konstatovala Bella mezi svými vzlyky.
„Nechtěl jsem, Bello. Nevěděl jsem, že… Prosím, Bello, je mi to líto.“
Podívala se na mě skrz své řasy. Všiml jsem si bolesti, která se ale postupně vytrácela a nahrazovala ji radost.
„Takže jsi ho zabil… Proto jsi naživu. Ach, Edwarde,“ vypískla Bella nadšeně.
„Já to nechápu, Bello. Je očividné, že jsi měla toho… Dracona ráda. A já prostě… Neměl jsem na to asi právo… Já… Jak to, že žiju… Co všichni máte s tou jednorožčí krví?“
Bella se na mě vesele podívala a trochu se na zemi posunula tak, aby byla ke mně přitulená. A já, ačkoli jsem věděl, že mě může kdykoli zabít, jsem v tu chvíli pocítil mužskou ješitnost. Měl jsem navrch. Kdyby nás teď nějaký člověk viděl, myslel by si, že ji dokážu ochránit. Srdce se mi sevřelo při pomyšlení, že to já nikdy nedokážu.
„Krev jednorožce, zvláště starého, je snad ta nejvzácnější tekutina na světě. Dokáže člověka, upíra, vlkodlaka dokonce i Ser inmortala přivést zpátky k životu. Jedna kapka léčí tělo zvenčí, jeden litr dokáže vyléčit i ty nejhlubší díry v srdci, na duši. Díky ní dokážeš zapomenout. Ne v mysli, ale v srdci. Jeho krev je velice vzácná.“
Bella se mi zadívala do očí, hluboko, v tu chvíli mi bylo jasné, že ten pohled by přemohl i ten nejsilnější laser, tak byl intenzivní.
„Dracon, byl poslední svého druhu,“ pověděla mi. Chvíli jsem to vstřebával. Mozek mi pracoval na plné obrátky. A pak mi to… došlo.
Pohled Belly:
„Ach, Bello, je mi to tak strašně líto,“ šeptala mi má láska stále dokola.
„To znamená, že teď, když se vašemu druhu něco stane, už ho nebudete moct zachránit?“ ptal se mě naléhavě.
„My zvířecí ochranu nepotřebujeme. Ty to asi nechápeš. Já jsem tak šťastná, že jsi ho vypil. Bude mi chybět, dobře se s ním povídalo, ale teď mám tebe. Navíc si už zasluhoval odpočinek… Ani nevíš, jak je starý, myslím, že je starší než já,“ smála jsem se.
Edward se na mě stále mračil, ale já jsem už přestala poslouchat jeho slova lítosti. Ne, teď jsem potřebovala o něčem přemýšlet. O něčem důležitém.
Pohled Edwarda:
„Edwarde?“
„Ano?“
„Chtěl bys poznat moje rodiče?“ zeptala se mě Bella z ničeho nic.
V tu chvíli mi snad všechna krev, která ve mně od posledního lovu zbyla, snad úplně vypařila.
„Já nevím, Bello. To asi není dobrý nápad,“ vykrucoval jsem se z toho. Nemohl jsem si prostě k jejím rodičům nakráčet a říct jim, že já, jen prach obyčejný upír, jim chci odvést jejich jedinou dceru, dědičku královského trůnu a tu nejlepší bytost, jakou kdy svět poznal. Ne, to prostě nejde.
„Ale no tak… Edwarde. Určitě budou nadšeni,“ vysvětlovala s jiskřičky v očích. „Navíc… Je chci o něco požádat a myslím si, že bys měl být u toho. Pokud mě teda vůbec budeš chtít, až je o to požádám,“ zašeptala Bella.
„Neblázni, Bello. Já tě budu chtít vždy!“
„Jen aby!“ mrkla na mě.
Nezapomeňte mi, prosím, něco písnout! ;)
Autor: VampE4B (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dej si na mě bacha, Edí! - 17. kapitola:
Ahoj je to skvelá poviedka.. Ale od pridania poslednej kapitoly ubehli už 4 roky tak sa ťa spýtam bude ešte niekedy pokračovania? Má cenu stále čakať na ďalšiu kapitolu?
Bude vůbec někdy ještě další kapitola?
Čtu tuhle povídku až teď a ještě není další kapitola.Budou vůbec???
Promiň, že komentuju až teď, ale dřív nebyl čas...
No, myslím, že přežít setkání s rodičy Belly bude chtít víc odvahy než na samotný zápas a možná i jednorožce, tedy, kdyby ještě nějaký byl, že?
PS: Vidíš, že to jde, když se chce!
Som zvedavá, čo má Bella za lubom. Skvelá kapitola. Rýchlo ďalšiu.
Tak co zase vymyslíš?
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!