Poslední kapitola. Jak dopadl náš milostný trojúhelník? Jak dopadl zápas mezi Edwardem a Jacobem?
03.07.2012 (18:00) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 2060×
Zahladil jsem stopy a pospíchal jsem domů. Bylo načase, bylo mi totiž jasné, že se Bella brzo vzbudí. Ale musel jsem vše dokonale uklidit a smýt veškeré stopy, pokud jsem chtěl, aby to vypadalo, že prostě někam zmizel. Odcestoval a nikomu to neřekl.
Měl bych cítit výčitky svědomí, ale necítil jsem. Bella si nedokázala vybrat. Musel jsem jí pomoct. Musel jsem vybrat za ni. Musel jsem rozhodnout. Nemohl jsem o ni přijít. Když upír miluje, miluje navždy. A kdyby mě opustila, i s naším dítětem, umřel bych. Nemohl bych dál existovat. Věděl jsem, že musím něco udělat, a i když kvůli tomu umřel nevinný člověk, nelitoval jsem toho.
Po cestě domů jsem koupil ještě nějaké pečivo, protože jsem si všiml, když jsem odcházel, že doma už skoro nic není. A jak je všeobecně známo – těhotný jsou nenažraný. A obzvláště Bella.
Byl jsem překvapený, jak snadno to všechno šlo. Věděl jsem, že Bella na něj brzo zapomene a bude se, společně se mnou, těšit z našeho dítěte. Věděl jsem, že teď nastane to nejkrásnější období celé mé existence.
Jakmile jsem došel domů, Bella už byla vzhůru a hledala něco k snědku. Přišel jsem v pravou chvíli. Popadla tašku a začala se ládovat. Vytratil jsem se do koupelny, osprchovat se. Sundal jsem si košili, z kalhot vytáhl peněženku. Nahmatal jsem ještě jeho mobil. Podíval jsem se na displej a uviděl jsem příchozí zprávu. Otevřel jsem ji. To, co v ní stálo, mě vážně zabolelo.
Jakeu, miluju tě. Chci, abychom byli spolu.
Bella se rozhodla pro něj. Ale věděl jsem, že miluje i mě, jinak by se mnou tak dlouho nebyla a opustila by mě už dávno. Proto jsem vyťukal sms a doufal jsem, že tím naše trápení skončí.
Promiň, ale já nemůžu. Nezlob se. Mrzí mě to. Sbohem, J.
Když jsem přišel z koupelny, narazil jsem na ubrečenou Bellu. Věděl jsem, že za to mohla ta zpráva. Milovala ho. Ale doufal jsem, že mě milovala víc. A za chvíli jsem to měl opravdu zjistit...
Bella:
Probudila jsem se a rozhlédla jsem se kolem sebe. Edward nikde nebyl. Zajímalo by mě, kam tak brzo ráno šel. Vstala jsem tedy – s tím větším břichem už to bylo značně těžší – a odšourala se do koupelny, kde jsem si dala sprchu a udělala ze sebe trochu člověka. Převlekla jsem se z pyžama do pohodlných tříčtvrťáků, k tomu si vzala nátělník a vydala se do kuchyně, protože jsem jasně pociťovala přicházející hlad. Postavila jsem vodu na čaj a nakoukla do ledničky, co tu vůbec máme k jídlu, když najednou bouchly dveře. Vystrčila jsem hlavu z kuchyně a v chodbě jsem uviděla Edwarda s taškou v ruce.
„Jéé, neseš sníďu, že jo?“ zeptala jsem se ho. No, doufala jsem v to, protože už jsem měla hlad jako vlk a po předchozím prozkoumání ledničky jsem zjistila, že doma na jídlo nemáme skoro nic.
Roztržitě se rozhlédl po pokoji a pak zaměřil svůj pohled na mě. „Jo, jo, nesu. Co děláš tak brzo vzhůru? Myslel jsem, že budeš ještě spát,“ vykoktal nervózně.
„No, já bych taky spala, kdybys ležel vedle mě, ale ty se kdesi couráš… Vzbudila jsem se a tys tu nebyl, tak jsem se po tobě šla podívat, a to mě probralo, tak jsem si dala sprchu a pak jsem dostala hlad, takže jsem si šla udělat snídani,“ odpověděla jsem mu.
Přešel ke mně, usmál se a líbl mě na tvář. „Promiň mi to, lásko.“
Pohladila jsem ho, vzala jsem mu tašku se snídaní, sedla si ke stolu a začala se cpát. „Nic se neděje, hlavně, že už jsi tady,“ řekla jsem s plnou pusou.
Edward odešel do koupelny, osprchovat se. Došlo mi, že byl na lovu, a tak jsem ho nechala, aby se upravil.
Včera večer jsem se rozhodovala, co udělám. Než jsem usnula, musela jsem na záchod. Mobil jsem si schovala pod noční košili a v koupelně vydatlovala smsku Jacobovi.
Jakeu, miluju tě. Chci, abychom byli spolu. A odeslala jsem to.
Teď, ráno, mi ale vrtalo hlavou, proč mi ještě pořád nenapsal. Byla jsem tak zabraná do jídla, že jsem ani nepostřehla, že mi zapípal mobil. Probrala jsem se z transu a natáhla jsem se pro něj. Otevřela jsem příchozí zprávu a četla:
Promiň, ale já nemůžu. Nezlob se. Mrzí mě to. Sbohem, J.
Hleděla jsem na těch pár slov a z očí se mi začaly kutálet slzy jako hrachy. To přece nebylo možné! Vždyť říkal, že mě miluje. Že chce, abych byla s ním! Že bude milovat mě i mé dítě! Tak co se, sakra, stalo?! Propukla jsem v hysterický pláč a byla jsem ráda, že je Edward momentálně v koupelně.
Jaká ironie… Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, s kým chci strávit zbytek svého života, mě ten dotyčný odkopne… Bolelo mě to, jako ještě nikdy nic. I když bych měla být ráda, že mi vlastně usnadnil volbu, nebyla jsem. Až teď, když jsem ho ztratila, jsem si doopravdy uvědomila, jak moc důležitý pro mě byl.
„Bello, lásko, mám pro tebe překvapení!“ ozvalo se z obýváku. Trhla jsem sebou. Přestala jsem vnímat okolní svět, a tak jsem si vůbec nevšimla, že voda v koupelně přestala už dávno téct.
Smutně jsem se na něj pousmála a čekala, co na mě vybalí.
„Doufám, že se nebudeš zlobit, že jsem to rozhodl bez tebe, ale chtěl jsem, aby to bylo pro tebe překvapení. Dal jsem v práci výpověď a koupil jsem nám domeček,“ řekl.
Vykulila jsem oči a němě jsem na něj hleděla.
„Lásko, no tak, řekni něco,“ prosil mě Edward. „Zlobíš se?“
Zakývala jsem hlavou na znamení nesouhlasu. „Ne, nezlobím. Jen... jsem zaskočená. Překvapil si mě. Nic lepšího jsem si nemohla přát,“ podotkla jsem smutně.
Usmál se na mě a sevřel mě v náruči.
Políbila jsem ho. Tímhle se uzavřela jedna kapitola mého života. Bolelo to, ale osud vybral za mě. Bylo mi souzeno být s Edwardem, otcem mého dítěte...
Strašně moc děkuju všem, co s touhle povídkou vydrželi až do konce. Právě jste přečetli 27 057 slov. Omlouvám se, že poslední kapitola je takhle krátká, ale myslím, že víc slov nebylo třeba.
A jen tak pro zajímavost - napadl mě námět na pokračování a zajímalo by mě, jestli byste měli o pokračování v budoucnosti zájem. Zde je něco málo o ději:
Byli spořádaná a šťastná rodina. Do chvíle, kdy zjistila, že jí celý život lhal. Že pro své štěstí zabil někoho, koho milovala. Co se stane, když Bella, mocná upírka, zjistí tohle děsivé tajemství? Odpustí Edwardovi, otci jejich dítěte, anebo započne lov, s touhou po pomstě?
« Předchozí díl
Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Delusion of love - 20. kapitola:
Whi, úžasný konec povídky! Bella žije v domnění, že za ni rozhodl osud, přitom má největšího zrádce u sebe... Určitě bych chtěla pokračování, protože takovýto otevřený konec si o to pokračování přímo žádá! Napiš ho, prosím!
Povídka se mi celá líbila, krásně jsi střídala pohledy a celých dvacet kapitol vyústilo v brilantní závěr.
Irmicka1: Ono by to bylo spíš takové volné pokračování, které by nepřímo navazovalo na tuto kapitolovku. Pochopila bys to, i kdybys tuhle kapitolovku nečetla.
Jen jsem chtěla vědět, jak by se to líbilo vám, čtenářům Delusion of love.
Mohlo by to být zajímavé, ale řekla bych že i tenhle konec stačí. Každý má svou představivost. Ale stejně většina lidí bude pro pokračování, ale já sama nevím jsem na vážkách. Dokonalé poslední kapitolka
Já bych prosila pokračování. Musí se přece dozvědět, co se stalo.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!