Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Démon - 4. kapitola

CLEE

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Démon - 4. kapitolaHola, hola, Démon volá.
Tentokrát tu máme o něco kratší kapitolu, tak mě neumlaťte. Pokračujeme v našem příběhu, tentokrát ovšem z pohledu naší mladé, naivní Esmé. Jaké myšlenky se jí vyrojí v hlavě? Jak velké následky bude mít to krátké setkání? Uvidíte sami.
Příjemné počtení, Patt

11.05.2011 (20:30) • Patt • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 2175×

Pevně jsem svírala Ryanovu košili, kterou jsem máčela slzami, a třásla se po celém těle. Draly se ze mne vyděšené vzlyky, po tvářích mi tekly slzy, přes které jsem neviděla do obličeje svého milého. Před očima jsem stále měla tvář toho nadpozemský krásného muže, který mě k smrti vyděsil. Ve chvíli, když už jsem ho necítila, jsem si uvědomila, že k Ryanovi zbývá pouhých sto metrů. Nedbala jsem na to, co dělám. Rozeběhla jsem se, jen abych byla v bezpečí.

Vím, že mi hlavě vyskočilo jediné slovo, které mě děsilo k smrti. Nechtěla jsem věřit, že by tomu bylo opravdu tak, že bych se setkala s bytostí tak hrůznou a smrtící natolik, že o ní kolovaly mýty a legendy, které vám braly dech a naháněly strach. Odmítala jsem uvěřit tomu, že mne chtěl zabít… upír.

Ne, nemožné. Byl to prostě jen hrozně zvláštní muž s nemožnými kontaktními čočkami. Hrál si na něco, co ve skutečnosti neexistuje. Upír, démon… Mýtické bytosti!

Všechno se najednou jevilo tak podivné…

A má hlava mi stále vnucovala myšlenku, pocit, že mne někdo sleduje. Jakoby to byl on, upíral na mne své zvláštní oči, pod kterými se skrývalo něco, co jsem doposud nepoznala. Čím více jsem to chtěla vyvrátit, tím silněji jsem si ten pohled uvědomovala. Ale pak se ten pocit jako mávnutím kouzelného proutku vytratil.

„Beruško,“ zašeptal Ryan a pohladil mne po ve vlasech. „Sluníčko moje, copak tě tolik vyděsilo?“

Místo odpovědi jsem se znovu rozplakala. Ryan mne bez jakékoli pobídky vzal do náruče a stále tiše konejše slovy mé hysterické já mne odnesl do obývacího pokoje, kde se posadil a svíral mne v pažích, které mi dodávaly pocit naprostého bezpečí. Šeptal mi do ucha uklidňující slova, až z mého záchvatu pláče zůstaly jen trhavé pohyby mých ramen, oteklé oči a lehká rýma.

Čím malátnější jsem byla, tím rychleji mizel můj strach… Chtěla jsem ho spatřit znovu, přijít tomu na kloub. Tušila jsem, že mi to nedá spát, dokud se vše nedozvím. Byla bych ochotna to podstoupit i za vysokou cenu.

Stále jsem přemítala to, co jsem stihla během těch pár zmatených vteřin zaregistrovat. Blonďaté, nepořádně uspořádané vlasy. Děsivé oči plné touhy, smrti a chtivosti. Rty, tak pohádkově vykreslené, z nichž pocházela ta tichá, slibující slova. Ten melodický, přitažlivý hlas, hebký jako samet a lákavý jako sladkost pro malé dítě.

Bála jsem se, ale nad strachem vítězila zvědavost. Touha vědět úplně všechno… Odkud pochází, co je vlastně zač. Otázky i nadále trápily mou hlavu jako neodbytný hmyz, který nerozmáčknete, dokud nepřijdete na způsob, jak to provést.

Bylo to zvláštní, jak rychle se vše změnilo… Ale než jsem se mohla prodrat svými myšlenkami dál, najednou mi ztěžkla víčka a já se propadla do hlubokého spánku.

 

Stála jsem na okraji střechy panelového domu. Pode mnou se nacházelo více jak 12 pater, ale já se stále více nakláněla, navzdory strachu, který mne svíral. Nedbala jsem na žaludek, jenž se mi křečovitě přetáčel, a tak dával najevo svou nespokojenost a nesouhlas. Vítr mi cuchal vlasy, kroutil je, rozfoukával. Ani mé oblečení mu neuniklo – hladce se prodral skrz látku a svými studenými prsty se postupně zmocňoval mého těla. Zachvěla jsem se.

A pak se za mnou ozval hlas.

„Esmé, neskákej!“ zvolal hlasitě, v hlase mu zazníval podivný, bojácný tón.

Otočila jsem se se širokým úsměvem na rtech a spatřila vysokého muže s kudrnatými vlasy a nádhernýma očima. Můj úsměv se rozšířil. Natáhla jsem k němu ruku; pozvání, aby se jí chytnul, držel ji v té své… Abychom mohli skočit spolu, dolů. Být volní jako ptáci, ničím svázání, nikomu oddaní. Pouze jeden druhému.

Ryan na mne zmateně pohlédl. „Esmé, já s tebou nechci skočit. Pojď domů, prosím… Nedělej hlouposti, však víš, jak to nesnáším. Lásko…“ Natáhl se a chytil mne za ruku. Ale jak řekl, nechtěl skočit… stáhl mne zpět k sobě, daleko od okraje.

Ve chvíli, kdy se má ruka dotkla té jeho, se začal měnit. Jeho opálená kůže bledla, až dostala skoro bílý nádech, vlasy mu zesvětlaly do blonďaté barvy, oči náhle změnily tvar a přešly do rudé barvy, hrůzostrašné a krvežíznivé.

Poznala jsem muže z Prokleté uličky a chtěla jej pustit. Ale on mi mou dlaň začal drtit, nedbaje na mé bolestné výkřiky a nářky, drtil mi ji tak, až mi popraskaly kosti, dokud nebyla úplně napadrť, naprosto bezvládná.

Chtěla jsem zakřičet o pomoc, ale ten zrádný vítr mi slova ze rtů ukradl, serval a odvál pryč. Lapala jsem po dechu, ale nemohla jsem dostat do svých plic potřebný vzduch. Cítila jsem jakousi tíhu, kterou mé tělo nemohlo vydržet. Všechno kolem se stalo tmavým a neostrým, pouze na něj jsem viděla dobře. Upíral na mne své prazvláštní oči, v nichž se nezračila ani špetka soucitu. Má bolest ho vůbec nezajímala. Na obličeji měl nasazenou masku chladnokrevného zabijáka, kterého těší působit utrpení druhým. Jeho zábava… potěšení.

„Sleduju tě,“ usmál se a v jeho úsměvu byl nádech zlověstnosti, ze které mi po zádech běhal mráz.


S ohlušujícím křikem jsem se vymrštila do sedu.

Ryan byl okamžitě u mě. „Lásko, co se stalo? No tak, ššš. Už je to dobré, neboj se. Všechno už zmizelo, jsem tady s tebou, ano? Podívej se na mě, Esmé. Vidíš? Všechno je v pořádku. Rozumíš? Psst.“

Brada se mi roztřásla potlačovaným pláčem. „Měla… Měla jsem zlý sen.“

„To je dobré, beruško. Vždyť to byl sen, jen zlá noční můra. Už se nevrátí,“ utěšoval mě a já ve vlasech ucítila jeho něžný polibek.

Snad máš pravdu, pomyslela jsem si toužebně a pocítila brnění v kostech. Přeji si, aby to byla jen zlá noční můra.

 

Ovšem tenkrát jsem pravdu neměla. Osud rozhodl jinak, jako když hodíte kostkami, avšak nevyjde to tak, jak jste si přáli. Všechno se najednou změní a vy se s tím musíte smířit, ať chcete nebo ne. Takový je život. Věčný boj.

 

Předchozí kapitola

Patt (Esmé)

Prcek (Carlisle)

Další kapitola

Autor: Patt (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Démon - 4. kapitola:

 1
9. vesper
08.06.2011 [12:53]

vespernádherné! já mám Esmé tak moc ráda!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Ten sen byl bombový!!! výborně popsané mimosmyslové vnímání... to jak si její mysl pohrávala s možnými alternativami, co by tak mohlo být, co - kdo by mohl být ten anděl s červenými očima... úplně si umím představit, jak jím je uchvácená.
A ten Ryan Emoticon Emoticon Emoticon - to je zlatíčko. Teda aspoň se jeví strašně sladce. Jak jí furt říká beruško Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
bude mi moc líto, jestli se mu něco stane...

Esméino lidské já je úžasné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Kejkej
02.06.2011 [11:22]

KejkejTak, přečteno jedním dechem. Skvěle skvělé. Krásně čtivé. Emoticon Emoticon Emoticon

7. nikuska146
25.05.2011 [6:39]

Emoticon

6. Shindeen
21.05.2011 [19:12]

ShindeenJak to, holky, děláte? Pokaždé mě tak vtáhnete do děje, že když pak dorazím na konec, trochu opožděně mi dojde, že bych se asi měla nadechnout a přestat si kousat nehty (mimochodem za ty pahýly, co mi vznikly na rukách, fakt moooockrát děkuju Emoticon ).
Jsem čím dál napjatější. Jak to bude pokračovat? Bude Carlisle stále nablízku Esmé? Kdy se zase potkají? Jak to celé dopadne?
No, než bych se tu vykecávala, jdu raději na další kapitolku, protože už mě svrbí prsty, co na ni chtějí kliknout.
Fakt nádhera, jen tak dál. Emoticon Emoticon Emoticon

5. nikuska146
21.05.2011 [13:35]

Emoticon Emoticon Emoticon

4. SaDiablo
20.05.2011 [21:02]

SaDiabloJo Ryan se jmenuje! (Nemohla jsem si vzpomenout, skleróza.) Emoticon Emoticon
Fakt jsem se bála, že začneš popisovat stejnou situaci, jakou napsal Prcek z pohledu C., akorát z toho Esméina. Dobrý, ulevilo se mi po prvním odstavci... Emoticon
Kapitola sice byla krátká, ale jasná, a bylo v ní vše, co tam, podle mě, být mělo. Ryan mi je nesympatický, pořád samý "beruško, lásko", to na ni začne i šišlat či co?
Zvláští byl ten sen, ten útes..., ruka (slyšela jsem dokonce i praskání Emoticon). A potom tam bylo to "sleduju tě". Nedávno jsem se dívala na Fotři jsou lotři a strašně se to podobalo jedné scéně (která ale byla v tom "vtipnějším" duchu).
No, super, jen tak dál... Emoticon Emoticon

3. Lucka002
18.05.2011 [8:48]

Lucka002Konečně jsem se dostala k tomu, abych povídku okomentovala. Musím říct, že to bylo vážně krásné. Líbilo se mi, že i přes svůj strach zatoužila po setkání s bájným upírem, kterým Carlisle je. Je hezké, jak si vymlouvá, že se něco takového rozhodně neděje, že upíři neexistují. Emoticon
Přikláním se k Roxy, taky doufám, že jejich sbližování bude trvat déle, protože mě zajímá, jak se jí bude Carlisle dvořit. Emoticon Zajímá mě, jak to Carlisle ponese, že si svou oběť zkrátka nechala utéct.
Esme mu nejspíš na dlouho zůstane v hlavince. Emoticon Marně přemýšlím, jestli mám fandit Ryanovi. Byla jsem ráda, že se tak hezky postaral o Esme, je na něm vidět, že mu na ní záleží, ale přeci jen je tu i neodolatelný Carlisle... Emoticon
Krásný díl, děvčata, krásný! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Fluffy
16.05.2011 [20:44]

FluffyProč se všechny chceme zbavit Ryana? Emoticon Víte co? Já si ho klidně vezmu domů. Emoticon Krásnej svalovec, kterej mi bude muset sloužit - co víc bych si mohla přát? Emoticon Zbavíme se ho tady, nebudě zaclánět a mně bude ku prospěchu. Emoticon
Ne, konec vtípkům. Stejně mi moc nejdou. Emoticon
Esmé mám fakt ráda, líbí se mi, že se Carlislea bojí. Nevím proč. Ale připadá mi to správné. Emoticon A přesto si přeju, aby se ho pak přestala bát, ti dva se začali sbližovat a ona se do něj zamilovala. A on do ní, samozřejmě. Tak, jak to známe ze Stmívání. Emoticon Emoticon
Patt, jsi vážně dokonalá. Ty pocity, výrazy - nádhera. Emoticon
Povídka je samozřejmě skvělá, holky. Ten nápad, styl a úroveň vašeho psaní... Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. SiReeN
16.05.2011 [19:34]

SiReeNVěčný boj... Krásně řečeno. Emoticon Před chvílí jsem četla 3. kapitolu - takový skok mezi "vrahem Carlislem" a "jemnou Esme"... To se mi na téhle povídce líbí snad nejvíc. Povídka se tím stává nepředvídatelná a člověk se nemůže dočkat dalšího dílu. Takže: těším se! Emoticon
Ten sen byl úžasný. (Ale já bych ho mít nechtěla, brr... :D) To "sleduju tě" ve mně vyvolalo pocit, jako by jí ten sen nějak vnutil sám Carlisle. No, uvidíme. Emoticon
Moc pěkně si to napsala, Patt. Jen jedno: to oslovení "beruško" mě zabíjí. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře