Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Démon - 5. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Démon - 5. kapitolaJakým způsobem si Carlisle vysvětlí to, že si nechal utéct večeři...? A i přesto, že si to nechce přiznat, chce znovu vidět Esmé... Uvidí ji, nebo ne?

17.05.2011 (11:30) • Twilightkacert • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2036×

5. kapitola

 

Malý kostel s vysokou věžičkou na náměstí nedaleko odbil hlasitě třetí hodinu ranní. Ze stromů na hřbitově nacházející se vedle kostelíku se vznesla hejna ptáků, kroužila na temné obloze ozářeni měsícem, a když zvony utichly, si opět sedala zpátky na kostnaté větve stromů. Noční město se zase chystalo ke spánku, ulice zhasínaly svá neonová světla, lidé se trousili po tlupách zpátky domů, opilí, zdrogovaní...

Ještě za mého života mě tohle nikdy nelákalo - pití alkoholu, pití piva. Navzdory tomu, že můj otec velmi rád navštěvoval hospodu na kraji vesnice a vracel se vždycky po půlnoci domů opilý a někdy se i díky svému stavu nevrátil vůbec, jsem byl raději doma s matkou a pomáhal jí doma...

Záda se opírala o zábradlí starého kovového mostu, ruce těsně obemknuté kolem hrudníku, nohu přehozenou v kotníku o tu druhou, zrak upřený na krásné hvězdné nebe a zadumaně jsem rozjímal nad tím, co se tam – v té uličce - událo…

Nechápal jsem sám sebe, nepoznával jsem se. Takhle bych se v žádném případě nezachoval, aniž by šlo o cokoliv, aniž by šlo o moje touhy - a o ty především!

Jsem vraždící stvůra, tak proč jsem nezabíjel, jak jsem si to představoval? Proč jsem ji jenom nechal jít? Co to ve mně změnila? Začarovala mě svýma očima? Pouze jsem si představil její oči a věděl jsem, že bych se v nich nechal utopit, stáhnout pod hladinu a... Ne, jsou to oči jako každé jiné!

Napomínal jsem se, nabádal jsem svou mysl, ať nad ní nepřemýšlím, ale moje myšlenky mě neposlouchaly.

Je si vědoma toho faktu, že jsem ji mohl zabít? Nemyslí si, že jsem byl pouhý přelud? Ano, bude nejlepší, aby si myslela, že má moc bujnou fantazii. Nechám ji zapomenout a už ji nikdy neuvidím.

Záhy se mi v hlavě ozvalo „moje!" a cítil jsem, jak se ve mně probouzí majetnický pud, jak bych ji již nedokázal opustit. Následně se bezděky z mého hrdla vydralo vrčení a paže kolem hrudníku se napnuly, když jsem si vzpomněl na to, jak se objímali, jak se k němu tiskla.

I po té krátké době, co jsem měl čest ji poznat, jsem po ní prahl. Přál jsem být na jeho místě, taky že budu na jeho místě! Toužil jsem, abych já ji mohl utěšovat, přivinout do náruče a nikdy nepustit, přitom se na ni něžně dívat a šeptat do ucha uklidňující slova. Dychtil jsem výhradně po její přítomnosti a chtěl jsem ji poznat.

A to jakkoliv.

V tu chvíli mě napadlo - co kdybych ji násilím unesl? Byl bych v její přítomnosti, měl ji neustále na očích a hlavně by byla navždy moje, bez něj! Jenže... Jsem si vědom toho, že by se mě bála a nenáviděla by mě do konce svého života, ovšem já chci časem získat její důvěru, chci, aby se mě přestala bát, a obzvlášť chci, aby ke mně chovala hluboké city.

Vím, že se pro ni musím změnit - naučit ovládat své touhy a zejména sám sebe, ale já to zvládnu. Už kvůli jejím očím, kvůli ní samotné budu v rámci možností hodný.

Stál jsem stále na mostě, ve stejné poloze, nohy překřížené v kotnících, a kostelík nedaleko odbíjel čtvrtou ranní hodinu. Odplivl jsem si do řeky a odebral se do Prokleté uličky. Třeba tam na mě ještě nějaké jídlo počkalo…

Seděl jsem na staré popelnici, hlavu opřenou o dřevěný sloup, kabát přitisknutý k tělu a čekal jsem...

Už to bylo pár dní, co jsem pořádně nesvačil, a uběhl přesně měsíc, co jsem si odpíral vidět opět tu krásku, jež jsem málem zabil svou nerozvážností. Nechtěl jsem jí ublížit…

Na kostelní věži několik bloků opodál pánbíčkové odbíjeli devátou hodinu večerní a moje jídlo se zatím neukázalo. Již jsem tu bez úspěchu seděl několik hodin a moje trpělivost mě začala opouštět. Snad jsem to chtěl už vzdát, když mé oči zahlédly to, po čem prahlo moje hrdlo.

Krásná, mladá a voňavá žena…

„Ach bože, ne… Sakra, sakra!“ zaklel jsem tiše a ruce zaťal v pěst. Cítil jsem, jak se z mého těla stala jedna napnutá pružina, která čeká na to, aby se mohla uvolnit - přesně to jsem potřeboval, uvolnění k podobě krve.

Ačkoliv jsem k ní choval nějaké city, se ve mně přela dvě já. Mé temné já mi říkalo, abych si ji nenechal utéct podruhé. Nač plýtvat přiležitostí, když přišla sama...?

Jenomže moje dobré já… ale já přece žádnou dobrou stránku nemám! Jsem zabiják a zabijákem zůstanu. Ani žena, ta křehká bytost mě nedokáže změnit. Nikdy!

S rozšířenýma očima prošla kolem mě bez toho, aby si mě všimla. Zarputile jsem zavrčel a poté skočil za její záda. Už jí nedám druhou možnost na útěk. Tentokrát už ne…!

Kráčel jsem za ní tiše, kopíroval jsem došlapy jejích rozklepaných nohou, skoro jsem nedýchal. Cítil jsem se tak podivně svázaný. Na mé svědomí útočily výčitky toho, co se chystám provést. Jako by mi bylo proti srsti ji zabít. Ne, je to moje přirozenost! okřikl jsem sám sebe v duchu.

Svaly v mém těle byly stále až bolestně stažené, pohyboval jsem se jako velký rozespalý grizzly a žár nespaloval výhradně mé hrdlo, ale mě celého.

Neudržel jsem se a přimáčkl jsem ji svým tělem na tu studenou, slizkou zeď, až se s hlasitým vyjeknutím zaklepala zimou… nebo strachem?

Když jí z obličeje zmizela přirozená barva, trochu zahanben jsem si uvědomil, že ji držím až moc pevně pod krkem, a tak jsem uvolnil stisk, aby se mohla nadechnout. Téměř okamžitě tak učinila a upírala na mě její krásná, ale vystrašená kukadla.

Soustředil jsem se na vjemy kolem mě… Její horké tělo přitisklé na mém, její dech na mém obličeji, jedna ruka ji svírala kolem úzkého pasu, aby mi nemohla utéct. Druhá bříšky prstů přejížděla přes hubený jemný krk s hladkou pokožkou, zpod které jsem zřetelně cítil její teplou krev.

Zrychlený tep, jak se krev nepokojně valí tepnou, žílami vycházející ze srdce, mě dostávala do rauše. Mírně jsem se sklonil a nabral vzduchu prosycený její vůní do plic. Cukl jsem sebou. Leč byla pekelně vystrašená, nekřičela a třásla se jako malý ratlík, zuby drkotaly o sebe, a přál jsem si, abych ji mohl zahřát, ale jak...?

Zatoužil jsem znát její jméno. Zatoužil jsem slyšet její hlas a vědět, jak se můj krásný anděl jmenuje.
„Kdo jsi?“ zašeptal jsem tiše, abych ji nevyděsil a nepůsobil jako nějaký zvrhlík. Když neodpovídala, chtěl jsem jí říct, že jí nehodlám ublížit, ale to bych lhal - nejenom jí, ale i sobě.

Trvalo ještě chvíli, než odpověděla: „Jsem… jsem Esmé.“

Zadržel jsem dech, a kdyby to bylo možné, tak bych si i dovolil říct, že moje srdce poskočilo, neboť mé tělo reagovalo na to její dosti… pro mě zvláštně. Od mých rtů, které ovinula její sladká vůně, dostávajíc se do rozpáleného hrdla, až přes hladovějící žaludek, do podbřišku se prohnala taková zvláštní příjemná vlna - taková, jako když mým hrdlem teče horká krev.

„Řekni to ještě jednou,“ zaprosil jsem omámeně s přivřenýma očima a čekal na ten úžasný hlas. Na lehkou intonaci, na něžný podtón jejích slov, rytmus její řeči…

„Jsem Esmé Evansonová a vůbec nevím, co tu dělám, ale vím, že…“ Rychle jsem ji zarazil prstem přes ústa, než by řekla něco, co bych nechtěl slyšet. Jenže prahl jsem po tom, abych mohl slyšet její hlas - je tak krásně hluboký.

Jeden neposlušný pramen vlasů jsem jí zarovnal za ucho, pohladil jsem ji po tváři a s pohledem a prstem na jejích rtech jsem se zastavil. Nepatrně jsem se zachvěl a toužil jsem ji políbit, ochutnat její rty.

Hřbetem ruky jsem přejel přes tepnu na krku, sjel rukou na zátylek a přitáhl si ji až těsně k sobě. Mou tvář ovinul její sladký dech, zavřel jsem oči a...

... a jen na nepartný okamžik přitiskl svá ústa na ta její.

Projela mnou tak silná vlna smíšených pocitů, až jsem se musel odtrhnout. Vnímal jsem své touhy, ale zároveň svou žízeň. Nedokázal jsem si utřídit, co chci víc. Její tělo nebo její krev...

Stále ještě jsem cítil její dotek na svých rtech, příchuť rtů na jazyku. Chtěl jsem pocítit znova to, co se mnou ona dělá, ale něco... Něco mi v tom bránilo. Stejně jsem si neodpustil zabořit hlavu do jejích úžasně vonících vlasů a užívat si její vůni.

Boky samovolně kroužily kolem jejího pasu a ona se naprosto nebránila. Odevzdala se mi a nechala mě dělat to, co jsem si dovolil. Nevadilo jí, že jsem měl obě paže kolem jejího pasu, že jsem se s ní chtěl milovat, že jsem hladový a jsem schopen ji zabít. Tady, teď, bez zábran.  Bažil jsem po tom, abych byl v ní a přitom pil z jejího krku. Abych uhasil obě žízně jednou ranou. Pouhá představa ve mně vyvolávala neskutečné reakce... Všechny svaly v mém těle se zatínaly, oči viděly jenom rudě a především jenom ji...  Ale ne, já nemůžu. Nemůžu být až takové zvíře, abych tohle udělal. Jsem zabiják, ale tohle ne!  Pomalu jsem ji začal pouštět. S hlavou sklopenou, s pěstmi zaťatými jsem od ní odstoupil a už jen viděl její mizející záda...

 

 

Předchozí kapitola

Patt (Esmé)

Prcek (Já)

Další kapitola

Autor: Twilightkacert (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Démon - 5. kapitola:

 1 2   Další »
12. vesper
08.06.2011 [13:21]

vesper Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
ten Carlisle je boží!!!
a to, jak popisuje touhu pít její krev a přitom se s ní milovat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon - jo, přesně tato kombinace je strašně vzrušující!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
to bylo pošušňáníčko!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
a moc se mi líbilo, jak Carlisle uvažuje o jídle - o svačince Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
no úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Kejkej
02.06.2011 [11:46]

KejkejJá zírám, mám pocit, že každá kapitola je lepší a lepší a to jsem si myslela, že lepší už to být ani nemůže. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Deedee
31.05.2011 [14:24]

DeedeePáni!... tak předem se musím omluvit za to opoždění. jsem já to ale neposlušná čtenářka. Ovšem vážně nebyl vůbec čas. Tak to teď rychle napravuju. A vlastně je to fajn, nemusím s napětím čekat na nový díl. Jdu si ho přečíst hned! Bylo to totiž zase boží. Bylo krásné, jak si. I když jsem to nečekala tak rychle:D. Nicméně skvělé. A když ji pak chytil, to byl dokonalé! Nemůžu dál psát, musím jít číst:D. Tak pokračování u další kapči Emoticon Emoticon Emoticon

9. Shindeen
21.05.2011 [19:31]

ShindeenA další dva nehty v háji. Hergot! Já věděla, že to nemám číst, dokud tu nebude minimálně takových dalších deset kapitol! Emoticon
Bylo to naprosto dokonalé, perfektní, bezchybné, famózní, uááá! Je mi jedno, že melu ty ohrané fráze, můj mozek je právě teď naprosto vymetený a já jsem ráda aspoň za to, že je schopný pohybovat rukama po klávesnici.
V jednu chvíli jsem byla přesvědčená, že Carlisle Esmé doopravdy ublíží, že ji kousne nebo něco... ehmmm... jiného. Emoticon Ale vlastně jsem ráda, že nakonec sám sobě odolal. Sice tím tak trochu protiřečím jedné své půlce osobnosti, ale je dobře, že se to všechno neseběhlo tak rychle. Tím to bude napínavější a mnohem lepší. Zvlášť ve vašem podání. Emoticon
Doufám, že tu další skvělá kapitola bude co nejdřív. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. SaDiablo
20.05.2011 [21:38]

SaDiabloTo mě drtí, sápá, vysává!!! No Prcku, to nemyslíš vážně! Emoticon
Ach jo, zrovna ten konec mě tak zaujal (ne že by to předtím ne), tys vážně věděla, kde to utnout, že jo? Pf, no toto... Emoticon Ale byla to strašně fajn kapitola, totálně přehlcená jeho myšlenkama (někdy až nesnesitelnejma, protože mně v téhle povídce Carlisle připadá jako "měkoun" prostě divnej...), a potom ta pusa, ten polibek, už v páté kapitole. Hm, to jsem zvědavá, co se bude dít dál, doufám, že nic s Ryanem (snad ho Čučmud vynechá Emoticon). A když už jsme u toho, kdy bude nějaká krev? Všechno by se mohlo zkompikovat tím, že by C. zabil R. - eventuelně nějak drasticky (a mohla by to vidět Esmé? Emoticon)
Máte tolik možností, jak je všechny zmasakrovat, jé, asi se nezmůžu na nic jiného než na skandování. Emoticon DO TOHO, DO TOHO! Emoticon Emoticon

7. nesinka
19.05.2011 [22:17]

nesinka Emoticon Emoticon

6. Lucka002
18.05.2011 [9:09]

Lucka002Wau! Emoticon
Dneska jste mě dokonale vtáhly do děje úžasným popisem prostředí už na začátku. Bylo to tajemné, ale co víc? Mělo to tu pravou jiskru ponurého prostředí! Emoticon
Strašně se mi líbilo, jak se v něm najednou přely dva pohledy. Majetnický pud, který ho ovládal, díky němuž toužil po Esme. Ale také pud sebezáchovy, kdy chtěl odejít co nejdál, aby si myslela, že byl jen obyčejným přeludem, který si vymyslela její bujná fantazie. Emoticon
Teda, teda, teda... U nepodařeného lovu jsem ani nedutala, jak jsem byla napnutá. Nějak mě napadlo, že by mohla příjít právě ta, na kterou zrovna on nečeká. Tak dlouho se jí dokázal vyhýbat, ale ona si ho nakonec našla.
Přeci nemusela chodit do temné uličky sama, ne? Takže je jasné, že ho hledala! Wau, normálně mě šimralo po těle, kdy jsem četla Carlisla pocity. Holky, jste úžasné, něco takového dokážete napsat prostě jen vy!
Takže já chválím, tleskám, smekám klobouk, jelikož to byl neuvěřitelný výkon. Nacpat tolik pocitů do jedné kapitoly, to se jen tak nevidí! Nádherné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. SiReeN
17.05.2011 [20:33]

SiReeNTeda, Carlisle se nezdá. Emoticon Líbí se mi čím dál tím víc.
Dnešní kapitolka byla megálně skvělá. Carlisleovo "moje" mě rozesmálo. Emoticon Žárlivka... :D:D Vůbec jsem nečekala, že se znovu setkají tak brzo, a tak jsem byla dost překvapená - a nadšená. Určitě je čeká ještě dlouhá cesta, ale už se oťukávají, což je fajn. Další suprový dílek (že mě to ještě překvapuje, co?), moc se ti povedl, Prcku. Emoticon
Btw... Ten perex mě dostal. Emoticon Zdrhlá večeře. Emoticon Emoticon

4. Roxana
17.05.2011 [14:59]

RoxanaTak, já se k tomu dostávám až teď, bohužel.
Očividně Vás nepřekvapí, kdy budu pět chválu, protože to ani jinak nejde. Ať už píše Patt, nebo Ty, tak to dopadá stejně. Zkrátka skvost. Emoticon
Obdivuji Carlislea a jeho povahu, nevím proč, ale připomíná mi to prostě Bratrstvo, ačkoli Carlislea bych si jako dalšího bratra nedokázala představit. Každopádně bych se zbavila Ryana, to by mi vůbec nevadilo. Doufám, že si brzy Carlisle i Esmé uvědomí, že k sobě patří, i když ne zas tak brzy, však Vy víte.

Těším se brzy na další, Pattinko... Emoticon

3. KatariEsmeCullen
17.05.2011 [14:34]

KatariEsmeCullenRychle.... další....! Rychlostí svěla napište další kapitolu....! Je to vážně nádhera...! Doufám, že jednou budou spolu...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře