Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Démon - Prolog

taliansko3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Démon - PrologV temných uličkách nočního Londýna se prohání ta nejhorší noční můra. Vypadá jako anděl - světlovlasý, dechberoucí, s krásným úsměvem a takovým půvabem, až se to zdá nelidské. Ale když se podíváte do očí, do těch rudých očí, anděl se změní v démona. On je vaše smrt.
Carlisle není ten hodný muž, jak ho známe, ale upír nejhoršího ražení. Propadl se až na samé dno, kdy nezná sebeovládání. Jenže Londýn už jímá podezření, proto se přesune do Ohia, města Columbus. A tam žije i jedna mladičká studentka s karamelovýma očima a něžnou duší...
Příjemné počtení u této spoluautorské povídky přejí Prcek a Patt

22.04.2011 (19:00) • Twilightkacert • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 2862×

Prolog

 

Ozval se skřípavý zvuk zrezavělého parapetu pod nepatrným zlomkem mé váhy a rychle jsem stáhl svou nohu zpátky, abych na sebe zbytečně neupozorňoval.

Úzkou uličkou, jež ležela pod mýma nohama a ze které bylo cítit nebezpečí, jenž bylo způsobeno mou přítomností, šla má další jistá oběť. Další bezútěšný život nezatěžující mne v mé existenci. Další mrtvé tělo skončí někde, kde ho nikdo nenajde. Další blahodárná krev bude protékat mým hrdlem.

Chtěl jsem víc a víc. Jsem krvežíznivý sobec neohlížející se za minulostí a následky svých činů. Pouze já sám si určuju svou vlastní budoucnost plnou vraždění, které mi navozovalo jedinečný stav uspokojení…

Zabíjení - rozhodování o tom, kdo dnes a tady a především pod mýma rukama zemře, o té osobě, kterou budu tisknout v mém pevném ledovém sevření, aby mi nemohla utéct, a slastně z ní vysávat život, mi dávalo pocit moci. Pocit toho, že tímhle můžou být jen vyvolení.

A já jsem byl tím vyvoleným. Jsem na tomto světě už hodnou řádku let. A ze všeho nejvíc mě těší mé poslání - zabíjet. Těší mě utrpení lidí - vidět jejich bázeň a zahrávat si s nimi jako s dřevěnými loutkami. Ničit jejich životy. Sfoukávat svíčky naděje, která vždy zhasíná jako poslední a následný nástup paniky a adrenalinu v jejich žilách dělá jejich krev ještě chutnější, lahodnější a výraznější.

Nepochopí to, že přede mnou nemají pražádnou šanci… Mně nikdy neutečou, nikdy mě nenajdou, pokud já nebudu chtít…

Vzpomněl jsem si na svou první oběť, na tu překrásnou dívku. I tenkrát, stejně jako dnes, bylo nebe tak krásně čisté a hvězdy jasně zářily…

V oné době jsem se cítil jako monstrum, jako ta nejhorší zrůda na světě. Nedokázal jsem se na sebe podívat do odrazu vody, natož dýchat, jak jsem se sám sobě hnusil. Nechtěl jsem rozbouřit opět ten oheň v mém krku. Chtěl jsem se zabít, nenáviděl jsem se.

Výhradně jednou jsem se poohlédl do své minulosti a zas mou hlavu zaplnila tuna výčitek svědomí za všechny zmařené životy, za jejich nezkažené duše, ale vždy jsem si rád vybíral krásné ženy.

Pohled na zářící město přede mnou se zavlnil a před mýma očima se objevil tak čirý obraz…

 

Seděl jsem na lávce, hnáty ponořené do vody po kotníky. Svůj teplý kabát jsem měl položený vedle sebe a ruce za sebou, mírně se o ně opíraje, zrak upřený na měsíc a hvězdy.

Výhled to byl skutečně krásný. Nebe tu noc bylo tak krásně čisté, bez mráčku, tak zářivé počtem hvězd. Jako by už nezbyl ani jeden centimetr pro malý kousek světla.

Tma zářivé noci, stíny tichého lesa, bělostný měsíc se lesknul v úplňku, v obrazu té nádhery se odrážel od vlnek v tůni, v níž jsem měl smočené nohy. Zlehka jsem jimi pohupoval v prozíravém tempu a užíval si nově nabité svobody a pokojné samoty.

Přemýšlel jsem nad tím, čím jsem. Jsem živ? Jsem mrtev? Jsem něco nadlidského? Srdce mi netluče. Tep nemůžu nahmatat. Dýchat nepotřebuji. I přesto, že byl podzim, zima mě nesužovala. Jediné, co jsem dokázal vnímat, co jsem považoval za projev toho, že žiji, byl nesnesitelný žár v mém hrdle. Přece jenom jsem něco cítil…

Lehce jsem se naklonil nad vodu, abych zahlédl odraz svého obličeje. Však to, co jsem uviděl, mě zděsilo a současně mi vyrazilo dech. Má tvář… Byla tak andělsky bělostná, tak jiná. Jizva na tváři z dětství zmizela…

Musel jsem si na své líce sáhnout, abych se přesvědčil, že to není pouhá iluze.

Mé oči. Co se to s nimi stalo? Žhnou krvavou září, nebo to je výlučně zmatek v mých myšlenkách, že jsem spatřil to, čeho jsem se děsil? Co byla má noční můra?  Že jsem byl upír…?

Vítr se tiše vznesl, donesl ke mně vábivou vůni a já se mimovolně otočil, kdože se to vydal temným, nebezpečným lesem takhle pozdě v noci a sám s tak lákavým jídlem sebou. Ovšem… pouze blázen by se prodíral osamocen lesem a navíc, když to bylo lidské děvče.

Byla bosa, její černé husté vlasy bojovaly s větrem, který se víc a víc zvedal. Oči rozšířené strachem upírala na mne a její tenké ruce k sobě tiskly menší štrikovaný šátek, jako by se chtěla skrýt.

Ačkoliv stála několik metrů ode mne, na druhé straně louky, slyšel jsem její zvolání: „Pane? Kdo jste?“

Instinktivně jsem se nadechl a posléze toho zalitoval. Můj krk začal pálit, ba začal hořet. Ta lákavá vůně, ta příchuť jejího těla způsobila zažehnutí ještě většího plamene v mém hrdle – jako by přihodila dřevo do krbu -, které vědělo, co chce. Krev! Její horkou ryzí krev.

Ve zlomku vteřiny jsem stál na nohou dýchaje na její zátylek a zhluboka jsem vdechoval přitažlivost její vůně. Nechápal jsem, jak jsem se dokázal tak rychle pohybovat. Racionálně jsem nevěděl, co chci. Mé tělo se poddalo nelidským pudům, a ač jsem neměl sebemenší možnost hlídat to, co dělám, to, co jsem dělat nechtěl, sralo mě to.

Když se otočila, spatřila mé oči a zděšení bylo v těch jejích. Poté jsem stihl jen zašeptat:

„Mrzí mě to.“ Přestože to bylo zvrácené, okamžitě jsem si ji přitáhl k sobě do náruče, zuby zakousl do jejího krku a cítil, jak její život vyhasíná, jak ta horká tekutina s příchutí pomeranče a máty teče a především hasí žízeň.

Její ruce se mě snažily odstrčit, cukala sebou a snažila se mě i kousnout.

To mě ještě víc popohnalo a mým tělem procházely vlny vzrušení, vlny uspokojení, vlny utichající žízně. Všechno tohle jsem přijímal s otevřenou náručí. Po prvním krmení jsem věděl přesně, co jsem potřeboval, co jsem chtěl.

Na okamžik, při hostování na jejím těle, jsem ztratil vědomí, když jsem jí rozpáral hrdlo. V těch pár vteřinách jsem necítil nic, jen protékající adrenalin mým tělem a stékající krev po mé bradě.

Při mém prvním pití spousta krve utekla. Nedával jsem si pozor. Nedokázal jsem kontrolovat tok její krve v krční tepně. Byl jsem nezkušený novorozený upír. Vůbec jsem netušil, co dělat s mrtvým tělem. Jediné, co mě napadlo, bylo hodit její tělo do vody, jako by se snad utopila, avšak její tělo vyplulo na břeh… Podělaný zákony přírody.

 

Má mysl se vrátila do současnosti a zpětně jsem mohl sledovat, co se děje zde, v ulicích setmělého a nebezpečného Londýna. To já jsem změnil tohle město na místo vražd…

 

 

Patt (píše za Esmé)

Me - Prcek (píši za Carlislea)

Další kapitola

Autor: Twilightkacert (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Démon - Prolog:

 1
3. Kejkej
01.06.2011 [22:54]

KejkejTak, Kejkej si konečně našla trochu času na čtení. Musím uznat, že tohle je báječný nápad. Takovýto Carlisle - tak to tu ještě nebylo. Naprosto parádní, úžasné, dokonalé,... Emoticon Emoticon Emoticon

2. KacenQaCullen
31.05.2011 [19:14]

KacenQaCullenTak, na doporučení jsem dostala tuto povídku a musím říct, že té dotyčné poděkuju! Emoticon Je to krása! Nedokážu si představit jinýho Carlislea než toho, jak chodí v bílém plášti a snaží se chránit životy lidí. Tady zas je maří, jak se mu zachce, což je příjemná změna a ještě víc k tomu, že to není povídka E&B - klasika tady na webu. Emoticon

Abych se dostala k povídce - myslím si, že je to celkem slušný námět, jak o popisujete. Miluju horory a tohle je, doufám, začátek, takže se těším, až tu budou ty krvelačné scény. Předpokládám, že to bude Carlisle - Twlighkacert -, co bude psát hororové scény, takže se těším. Emoticon

Pak je tu ta romantika... tam nevím, co bych si měla představit. Esmé si dokážu představit jen jako matku, nikoliv ženu, která začíná s čistým štítem, podobně jako Bella. Ale to už bych sem pletla někoho jiného. Emoticon Doufejme, že tam bude Carlisle někde trochu víc... Emoticon vzrušenější, aby mohl Esmé ukázat, co je to chla!!! Emoticon Emoticon Emoticon

Já letím na další, komentovat, četla jsem, ale hanba mi, že nekomentuju, omlouvám se, ale ono se to v tom maratonu nedalo, když jsem se do toho zažrala. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. vesper
30.05.2011 [23:44]

vesper Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon TO BYLO BRUTÁÁÁLNÍ!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Já už ale nechci další rozečtenou kapitolovku... už teď mi z nich jde halava kolem... no, co se dá dělat. Toto mě zajímá Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Carlisle jako kruťas - bomba. No, nenapadlo by mě to ani náhodou, je to příběh a styl, který způsobuje kulení očí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ... no, spíš toto Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
ty kruťácké scény byly super a já se těším na další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon asi se ve mě pod autorčiným vlivem probouzí k životu sadistka... což mi připomíná, že jsem si chtěla ještě dnes přečíst kus Zsadista, takže v démonovi budu pokračovat zas zítra Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon úžasný začátek a strašně se těším na seznámení s Esmé. Snad ji Carlisle nezabije... ne to ne... ale nepřemění ji? Ne, to asi taky ne... to by asi nezvládl přestat...nooo, to bude ještě žůžo dobrodrůžo masakrůžo... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře