Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 41. kapitola

13.02.2010 (17:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 6832×

41. kapitola – Strýček Emmett zasahuje

Už to by měsíc od mého porodu, ode dne, kdy jsem přivedla na svět ty dva malé poklady mého i Edwardova života. Nejen my dva byli šťastní ale i celá naše rodinka. Alice pořád jezdila nakupovat pro děti a nosila jim nové a nové oblečky a hračky. Takže nic nenosily dvakrát, měla jsem to zakázáno. No prostě Alice, ta se nikdy nezmění, ale poté by to nebyla moje nejlepší kamarádka a milovaná sestřička Alice.

Víc práce než já měl ale stejně Edward, byla jsem pořád na půl člověk a to obnášelo i svoje oběti v podobě spánku. Ještěže jen pár hodin. Ale těch několik hodin  by se dalo využít jinak, lépe, jako třeba věnovat se vzornému tatínkovi, na kterého jsem moc času v poslední době neměla. Starost o děti, moje polo upírství, zanedbávala jsem svého manžela. Ale musím uznat, že naše děti jsou zlatíčka, v klidu spí celou noc, občas se jen probudí, že mají hlad, jinak spinkají.

Vše zvládáme skvěle. Přeci jen jsme dva na dvě děti, a když jdeme na lov, naše rodina je šťastná, že se nás na chvíli zbaví a děti budou jen jejich. Nejvíc asi Emmett, nechceme mu moc děti půjčovat, jelikož vymýšlí blbosti a neuvědomuje si, že jim je teprve měsíc a jsou na půl lidé. Možná jsem moc ochranářská, přeci jen to jsou moje děti, ale i Edward mu je moc nechce půjčovat a tak se obhajujeme tím, až budou větší, ale to si ještě rozmyslím. Ne, to je jen sranda Emmett, přeci jen vychovával i mě a já vím, jaký dokáže být a s Jasperem jsou bráškové za všechny prachy a já bych ani jednoho nevyměnila. Jsem si jistá, že je ani jako strýčky nebudu chtít ani já nebo děti vyměnit.

Všichni, i Carlisle, se s námi o děti handrkují, ale ten má narozdíl od ostatních výhodu v tom, že je musí prohlížet, jak jsou na tom s růstem a tak. Mezi sebou vedou války o to, kdo se o ně stará víc a kdo je má raději. Jednou se zapojil i Edward a já jen stála s Chrisem v ruce a dívala se na ně jako na blázny. A myslím, že by Edward i divoce gestikuloval rukama, kdyby nedržel v náručí Emily, která v klidu spinkala. No, bylo to zajímavé, kdo by řekl, že to jsou staří, moudří upíři? Já tady v tu chvíli ani omylem ne. A v tomhle jsem vyrůstala. Ještěže to na mě nenechalo nějaké následky. Zajímalo by mě, jak to vypadalo tenkrát, i když raději ne.

Myslím, že mě dnes dostal i Emmett a já začala křičet jako siréna. Když on se ptal na tak blbou otázku. Bože, to napadne jen jeho. To neví, že na takové věci se nesmí ptát matky? Ale po dnešku si to bude pamatovat.

Seděli jsme všichni v obýváku. Já měla v ruce Emily a Edward Chrise, akorát jsme je krmili. Když Edward zavrčel, Alice se usmála a ke mně přiskočil Emmett.

„Hele, Bell, jaké z dětí máš raději?“ Koukala jsem na něj jako na blázna. Vážně by ho měli zavřít někam do blázince na nějaký to staletí. On se tvářil normálně a čekal na odpověď. Nevím, co se to se mnou stalo, ale začala jsem pěnit, opatrně jsem podala Emily Esme a bojovně si stoupla naproti Emettovi.

„Na co jsi se ptal?“

„No, koho máš raději z těch dvou, já myslím, že Emily, je to přece holka, ne?“ Tak tím mě dostal.

„Emmette Cullene, jak se můžeš ptát na tak blbou otázku matky dětí? Ani jedno nemám ráda víc než to druhé, ani jedno nemám ráda víc nebo míň než Edwarda. To prostě nejde oba dva miluju stejně jako Edwarda. Ale tebe mám sto chutí za tak blbou otázku uškrtit,“ křičela jsem, ani nevěděla pořádně proč. Jo vím, on chtěl zpochybnit mojí lásku k dětem.

Emmett si sednul raději k Rose a ta mu vrazila pohlavek. Poté jsem se podívala na Jaspera a došlo mi to.

„Doufám, že ses bavil, bráško,“ řekla jsem k němu sladce. Udělal výraz ´Já nic, já muzikant´, to mu tak budu věřit.

„To ty sama, já jen pomohl tvým emocím, jinak nic.“ Zakroutila jsem hlavou a šla si zpět sednout.

Už mi bylo jasné, proč Edward vrčel, neměl rád, když mě někdo rozčiloval a myslím, že ho ta otázka taky naštvala. A Alice se smála, protože viděla, jak Emma specifikuju. Možná to byla přehnaná reakce a Jasper s tím vážně nic neměl, ale jsem matka, je jasné, že se naštvu, když někdo bude mít něco proti mně a mým dětem, či mé lásce k nim. Myslela jsem, že ten den dá Emmett už pokoj, ale to jsem nevěděla, co se ještě stane. Ale tohle si vážně zasloužil a bylo to něco, při čem pobavil ostatní. On vlastně ani ne, to spíš Chris. Zajímalo by mě, po kom ten kluk je, víc?

Už se blížil večer a my zase krmili naše zlatíčka. Měla jsem v náručí Chrise a dívala se na něj, jak spokojeně papká. Byl strašně roztomilý a hodně za to mohlo i to, že je celý Edward. Podívala jsem se na Edwarda, který dělal to samé a krmil Emily. Díval se na ni a já se musela usmát. Tuhle rodinou pohodu jsem si užívala plnými doušky, do doby než přiběhl Emmett. Tvářil se jako andílek a to znamenalo, že něco chystá.

Podezřívavě jsem se na něj dívala, ale on nic. A tak se moje pozornost opět stočila ke Chrisovi. Akorát dopil láhvičku. Postavila jsem ji na stolek a Chrise si opřela o rameno. Nevydržela jsem dlouho sedět a tak jsem si stoupla a začala se procházet po pokoji, kde nikdo krom mě, Edwarda, dětí a Emma nebyl. Po chvíli se ke mně přidal Edward a pokoušel se stejně jako já uspat Emily. A je mu se to i povedlo, ale Chris pořád nespal. Podívala jsem se po místnosti a všimla si Emmetta, který byl za mnou a dělal na Chrise obličeje, kdo tu pak má to dítě uspat, když ho nenechá?

„Emmette, nech toho, musí spát,“ zavrčela jsem na něj. Jako kdyby na to celou dobu čekal se usmál a přišel ke mně, v tuhle chvíli byl Edward v pokoji a Emily dával do postýlky. Neměla jsem šanci se bránit, byl silnější. A tak si vzal si Chrise.

„Ukaž, já strýček Emmett ti ukážu, jak se děti uspávají,“ usmál se a Chrise držel nad hlavou a hrál sis ním na letadlo.

„Nedělej to, před chvíli jedl,“ upozorňovala jsem ho, ale nevšímal si mě. Po chvíli se vedle mě objevil Edward, objal mě kolem pasu a přitáhl si k sobě blíž.

„Neboj se,“ zašeptal mi do ucha a já se podívala na schody, kde byla celá rodina a Alice se zajímavě usmívala. To značilo, že ví něco víc než já. Podívala jsem se na Emmetta, který stále blbnul s Chrisem.

Když si najednou Chris krknul a začal blinkat a to rovnou do Emmettovy otevřené pusy. Dívala jsem se na to a cítila, jak se za mnou Edward otřásá smíchy. Chris přestal blinkat, a Emmett zavřel pusu, čekalo se, co udělá. Když to najednou spolknul. Bože, v tu chvíli jsem se začala smát s ostatníma. Emmett se díval dost znechuceně a vyplašeně, naproti tomu Chris se spokojeně usmíval. Pokusila jsem se uklidnit a šla k nim, vzala jsem si k sobě svého syna a vrátila se k smějícímu se Edwardovi.

Emmett si najednou vše uvědomil a rychlostí blesku vyběhl nahoru do koupelny. A smích začal nanovo. Bylo jasné, že se večer Chris vzbudí, že bude mít hlad. S povzdechem a Edwardem v patách jsem se vydala nahoru do dětského pokoje. Konečně se mi povedlo Chrise uspat. S Edwardem jsme se přesunuli do naší ložnice.

„Tak mi řekni, po kom ten kluk je?“ zeptala jsem se Edwarda a objala ho kolem krku.

„Myslím, že po mamince,“ šibalsky se usmál, a dal mi pusu na nos.

„Ne, to tedy ne, myslím, že po tatínkovi. Maminku by nikdy nic takového nenapadlo,“ hájila jsem se a políbila ho.

Přitáhl si mě k sobě blíž a nadzvedl, aby se nemusel tak sklánět. Usmála jsem se a nohy mu obtočila kolem pasu. Měsíc, bože to byla doba, jak jsem to mohla vydržet, teď jsem si teprve naplno uvědomovala, jak moc ho potřebuju. Dodnes jsme si pomalu nenašli chvilku pro sebe a já toho hodlala využít. Zdálo se, že je Edward stejného přesvědčení, dal se do pohybu a po chvíli mě pokládal na naší obří postel, která ještě nebyla využita. Jen mnou, když jsem spala.  Uvolnila jsem jednu svou ruku kolem jeho krku a pomalu sunula dolů, zatímco Edwardovy rty se věnovaly mému dlouho zanedbávanému krku a klíční kosti. Moje ruka se sunula po jeho hrudi, ale pořád mi tam vadila košile a tak jsem uvolnila i svou druhou ruku a začala rozepínat knoflíčky.

Cítila jsem to vzrušení mezi námi a i přesto jsem si dala na čas. Edward taky nějak nepospíchal, jeho ruce pomalu přejížděly po mé siluetě a jedna ruka zabloudila pod moje triko. V tu chvíli jsem se prohla v zádech a vzdychla. Tak mi ty dotyky chyběly. Konečně jsem rozepla tu košili a rychle ji stáhla pryč. Usmála jsem se pro sebe, když jsem se podívala na tu dokonalou hruď, která mi chyběla. Přetočila jsem se nad Edwarda. Zlehka jsem ho políbila na rty a poté začala laskat jeho tělo. Milimetr po milimetru. Ležel v klidu, měl zavřené oči a hlavu lehce zakloněnou, ruce stále držely mé boky.

Když jsem se ocitla opět pod ním už bez trika a jeho rty vášnivě, nedočkavě drtili ty mé. Edward se začal polibky posouvat po mém těle a tak i jeho ruce. Tuhle chvíli nám nemohl nikdo pokazit, tedy alespoň jsem si to myslela. Zrovna když se Edwardovy rty vrátily k mým a jeho nenechavé ruce se zmocnily zapínání mé podprsenky, ozval se pláč.

S povzdechem jsem se odtáhla a zabořila se do peřin. Edward si taky povzdechl. Já toho Emmetta jednou zabiju.

„Chris,“ špitla jsem a už vstala z postele, když se mi omotaly ruce kolem pasu a stáhly mě zpět do postele. Už jsem chtěla protestovat, když mě umlčel dalším polibkem.

„Musím,“ špitla jsem zklamaně.

„Nikam, teď přestaneš zanedbávat mě. Ostatní se postarají,“ zavrčel a s dalším polibkem mě položil na postel. Měl pravdu, ostatní se taky mohou jednou postarat. My jsme teď potřebovali toho druhého navzájem po dlouhé době. 

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 41. kapitola: