Jasper a Alice utíkají. Míří na Aljašku. Dostihne je James? Co dalšího se bude dít...?
20.09.2011 (16:45) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1762×
Jasper jí ukázal, jak si ulovit zvíře. V Alice se při pohledu na to, jak loví, probudily instinkty lovce. Chvíli vyčkávala a potichu sledovala svou oběť, malou srnku. Neslyšně se k ní přiblížila a skočila. Chytila ji pod krkem, jedním trhnutím jí zlomila vaz a své tesáky zabořila do srnčí kůže. Hltavě pila. Jasper měl pravdu, tato krev nebyla tak dobrá jako ta, co jí donesl James, ale její chutě to alespoň trochu zmírnilo a potlačilo. Poté odklidili těla srnek a vydali se do srubu. Alice nestíhala Jaspera ani sledovat, tak byl rychlý. Chtěl sbalit věci co nejdříve, aby mohli odejít. Nechtěl tu dlouho setrvávat, byl si jistý, že James se už vymanil ze svého dočasného vězení a doufal, že mají ještě trochu času, aby mohli zahladit stopy. Pobalil jen to nejnutnější, celý srub polil benzínem, škrtl a dům se ocitl v plamenech.
Začal jejich útěk, jejich boj za lásku. Za svobodu. Snad bude úspěšný...
Pohled Jamese:
Vše dopadlo nad očekávání dobře. Bál jsem se, že Alice bude vyvádět, že mě nebude chtít, ale chovala se naprosto normálně. Vše, co jsem jí řekl, přijala s ledovým klidem. Věděl jsem, že nebude dělat potíže, že počká, než se pro ni vrátím. Po tom, co jsem ji nakrmil, jsem se s ní rozloučil a slíbil, že zanedlouho přijdu. Čekalo mě pár věcí, které musím zařídit, a pak už nám nebude nic bránit v tom, abychom byli spolu. Rozloučil jsem se s ní a odešel.
...
Vracel jsem se k léčebně a měl jsem vážně divný pocit. Něco tady nesedělo. Cítil jsem Alice, ale cítil jsem i jiného upíra. Ten pach mi byl povědomý, ale nemohl jsem si vzpomenout, čí je. Byl jsem si jistý, že jsem se s ním již setkal, ale nevěděl jsem, kam ten pach zařadit. Upírů se tu většinou moc nevyskytovalo, a to, že jsem cítil jeho pach z nitra léčebny, určitě nebyla náhoda.
Spěchal jsem za Alice, neblahé tušení sílilo. Přiběhl jsem k jejímu pokoji a vtom se dveře pokoje otevřely. Viděl jsem Alice s nějakým mužem. Na první pohled jsem ho nepoznal, ale jakmile začal Alice schovávat za sebe, rozsvítilo se mi. Jasper. Manžel Marie a otec Sebastiana. Našel mě. Věděl jsem, že mi to neprojde jen tak, ale nechápal jsem, jak mě mohl celou tu dobu sledovat, aniž bych si ho všiml. Byl jsem si jistý, že to není náhoda - to, že je tu. Určitě to má něco společné s tím, co se mezi námi událo. Horečně jsem přemýšlel, jak z toho ven. Ztratil jsem pozornost. Jasper na mě zaútočil. Viděl jsem, že i on byl, stejně jako já, překvapený sledem událostí. Ani jsem se nenadál a už jsem byl zavřený v pokoji, který dříve patřil Alice. Nebude mi dlouho trvat a dostanu se odsud, ale na chvíli mě to zdrží. A jim to poskytne tak potřebný náskok. Budou ho potřebovat. Měli by utíkat, seč jim síly stačí, protože až je dostihnu, neobejde se to bez mé odplaty. Jaspera zabiju a Alice? Alice už bude opravdu navždy má. Navždy!
Pohled nikoho:
Alice a Jasper se vydali na cestu. Jasper rozhodl, že půjdou na Aljašku. Slyšel, že tam žije kmen, říkají si Denalijští. Snad jim pomůžou. Snad se tam dostanou dřív, než je dostihne James. Jasperovi bylo jedno, co bude s ním, chtěl jen zachránit Alice. Udělal by pro ni cokoliv. Chtěl ji zachránit, nemohl o ni přijít. Věděl, že James o ni bude bojovat, že se jí tak snadno nevzdá.
Jasper a Alice se naposledy ohlédli na hořící srub a vydali se na cestu. Běželi lesem, celý den. Nezastavovali se, neodpočívali. Běželi, aby utekli co nejdál. Měli před sebou dlouhou cestu. Rozhodli se, že si odpočinou až v noci, pod rouškou tmy.
Po celodenním cestování se zastavili v jednom lese. Před jeskyní. Jasper si byl jist, že tohle bude nejlepší místo k přenocování, nejlepší místo, kde si odpočinout. Museli se zase nakrmit. Jasper viděl, že cesta Alice zmáhá, přece jen - byla novorozená a potřebovala hodně "jíst". Vydali se tedy nejprve na obhlídku okolní zvěře, každý si něco ulovili a nasytili se. Poté se uvelebili ve svém přechodném domově a povídali si. Chtěli o tom druhém zjistit co nejvíc věcí, dokud je čas, dokud ještě můžou. Odpočívali a užívali si času, který spolu můžou strávit. Taková malá idylka. Pokud tedy pomineme skutečnost, že jsou na útěku před Jamesem a jde jim o jejich existenci...
...
Mladý muž seděl na pláži. Byl překrásný. Okouzlující mladík. Měl blonďaté vlasy a jeho oči byly modré. Ne úplně, měly purpurový nádech. Vždy, když se napil krve, převládla purpurová. Byl velice šarmantní, dívky po něm šílely. Nemohly mu odolat. Každá se do něj ihned zamilovala. Měl prostě své kouzlo...
Byl večer a všude kolem něj bylo ticho. Díval se na rozbouřené moře a přemýšlel. Přemýšlel, proč je tak jiný. Divný. Proč není jako jeho matka. Věděl, že ho jeho matka miluje nejvíc na světě, ale pořád mu něco scházelo. Něco chybělo. Jakoby chyběl kus jeho samotného. Z přemýšlení ho vytrh hlas jeho matky.
„Sebastiane, pojď už domů, večeře je hotová!“
Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dívka jménem Alice - 11. kapitola:
boží...doufám že Sebastian najde Jaspera
kollart: Děkuji, další je, díky vám, už vydaná. : )
kachnullka: Mockrát děkuji za komentář!
Hanča: Díky!
Bubulienka: Ty žasneš? Já žasnu. Nad tvými komentáři. Vždy mě velice potěší, ale to už se, zase, opakuju. Myslím, že po přečtení další kapitoly ti děj bude trošku jasnější... : ) Děkuji moc za komentík!!!
čiči: Děkuji moc.
Sara: Mockrát díky, komentář mě moc potěšil.
Mia: Díky moc!
Jasmínka: Děkuji za komentář!
nikuska146: Díky.
Olga: Díky za komentář. Osud Sebastiana osvětluje další kapitolka, doufám, že se bude i ta líbit.
Nádherný díleček To by mě zajímalo kde to ten Sebastian může být a s kým. Už se těším na další díleček prosím přidej ho brzo. Miluju tuhle povídku.
krááása...hrozně se těším na další
krááááááááása těším se na pokračování jsem zvědavá jak se to vyvrbí prosííííím napiš pokračování brzo už se nemůžu dočkat
Jupíííííííííííííííííííííí další kapitolka už se moc těším na další PLS PLS PLS přidej ji brzo PLS PLS PLS
krása
No wow. Ja normálne žasnem. To bola perfektná kapitola. Znova som ju zhltla ako malinu a nesmierne sa mi to páčilo. Taký perfektný útek od reality.
Kapitola sa ti nesmierne podarilo. A ten Sebastian ma dosť zaujal, takže sa už naňho teším. Možno má také milé chovanie... Rada by som vedela, kto je jeho matka. Alice je tak skvelá. To sa ani nemôže poprieť. Jasper si ju ale vychováva. Je z nich perfektný párik, hlavne, že sa o ňu tak stará. A James nemá chybu. Ale ide z neho strach, pretože vidno, že im pokoj nedá... No uvidíme.
Nemám ani šajnu, čo sa bude diať, ale teším sa na ďalšiu kapitolu.
Honem, ryhcle další díl!!!!
Souhlasím, rychle prosím další
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!