Setkání Alice a Jaspera. Zachrání ji nebo ne? Jak na sebe budou reagovat?
12.09.2011 (11:15) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 1976×
Vydal jsem se k léčebně. Opatrně, potichu, tak, abych se neprozradil. Šel jsem za pachem. Nedalo mi to moc práce. Objevil jsem se v sektoru, kde byl pach nejsilnější. Pomalu jsem se blížil ke dveřím. Štěstí, že jsem v kanceláři sebral svazek klíčů, věděl jsem, že by se mi mohly hodit. Potichu jsem odemknul. Otevřel jsem dveře, a to, co jsem uviděl, mi vyrazilo dech...
Otevřely se dveře a ona ho viděla. Nemohla tomu uvěřit. Do té doby jen seděla na posteli a přemýšlela, co všechno bude muset podstoupit pro to, aby dokonale zvládla hru a přesvědčila Jamese, že ho stále miluje. Hnusil se jí, ale věděla, že musí předstírat lásku k němu, jinak by ji zabil. Netušila, kam se poděl ten člověk, kterého tolik milovala. Nemohla uvěřit tomu, že ten James, kterého znala, byl jen bezcitná bestie, které šlo jen o její krev. Viděla, že ji svým způsobem miluje, ale tohle se copak dělá člověku, kterého milujete? Vždyť ji zabil, ukončil její mladý život a odsoudil ji tím k věčnosti. Kdyby se jí zeptal... Kdyby to s ní probral... Kdyby jí řekl pravdu... Možná by byla schopná mu odpustit a být s ním nadále, ale takhle? Rozhodl za ni. Přivlastnil si ji. Choval se k ní jako k nesvéprávné osobě, jako k loutce. V ničem se nelišil od jejích rodičů, od její sestry. Ti taky rozhodovali za ni a nebrali ohled na to, co chtěla ona. Došla k závěru, že James je stejný, jako oni. A že od něj musí rychle, a to hodně rychle, pryč! Rodiče ji zavřeli do blázince, ale co by udělal James? Na to nechtěla ani myslet. Byla tak zabraná do přemýšlení, do vzpomínání na to, jaké by to bylo být ještě člověkem, že ani neslyšela, že se otevřely dveře. Jakmile uslyšela cvaknout zámek, její smysly zbystřely. Věděla, že tu něco nehraje. Nasála nosem tu vůni a necítila Jamese. Musel to být někdo jiný. Ale kdo? Moc lidí sem za ní nechodilo. Většinou ji měl na starosti James, a když zrovna nebyl v práci, tak za ní nikdo jiný nechodil. Dveře se potichu otevřely a Alice ho uviděla. Vyrazilo jí to dech. Neměla slova. Jen seděla a koukala na něj, jako v transu. Nemohla se pohnout, její končetiny vypověděly službu. Náhle ji zaplavil takový pocit úlevy, že to ani nebylo možné. Poznala ho. Byl to on. Bloďatý mladík z její vize. Přišel ji zachránit. Její princ na bílém koni. Hleděla na něj plna očekávání. On se na ni jen nechápavě podíval.
„Ahoj, já jsem Alice,“ začala, „přišel jsi mě zachránit, viď?“ Jasper na ni jen koukal, neschopen slova. Hleděl na ni, nemohl se pohnout, promluvit, tak moc byl okouzlen. Alice se na něj mile usmála.
„Konečně někdo jiný, než James. Nezvládla bych se před ním zase přetvařovat.“ Při vyslovení Jamesova jména se Jasper konečně probral a začal jednat. Drapl Alice za ruku, a otevřel dveře. Nečekal ale, že v nich bude stát James...
Pohled Jaspera:
Otevřel jsem dveře, a to, co jsem uviděl, mi vyrazilo dech. Na posteli seděla mladá žena. Vypadala jako anděl. Krátké vlasy havraní barvy jí trčely do všech stran, oči, dříve jistě hnědé, teď rudé, útlý pas a dlouhé nohy. Milý úsměv. Vypadala překrásně. V životě jsem hezčí ženu neviděl. Velmi se podobala Marii, ale byla snad ještě krásnější. Za svého lidského života musela být vyjímečná, vyjímečně krásná, ale teď, jako upír, byla přímo božská. Vypadala jako bohyně. Úžasem jsem oněměl. Nemohl jsem se nabažit pohledu na ni. V tu chvíli promluvila.
„Ahoj, já jsem Alice, přišel jsi mě zachránit, viď?“ Její hlas byl zvonivě sametový, ta nejjemnější hudba pro mé uši. Byl tak melodický a okouzlující, stejně jako ona sama. Nebyl jsem schopen promluvit. Jen jsem na ni dál koukal. V tu chvíli jsem věděl, že jsem ztracen. Jediným pohledem, jediným úsměvem, si získala moje srdce. Věděl jsem, že pro její záchranu udělám cokoliv.
„Konečně někdo jiný, než James. Nezvládla bych se před ním zase přetvařovat,“ promluvila.
Jakmile jsem uslyšel jméno toho parchanta, probral jsem se. Musím jednat. Drapl jsem ji za ruku, naposledy se na ni podíval a otevřel jsem dveře. Cítil jsem, jak se Aliciny emoce změnily. Z úlevy na panický strach. Podíval jsem se před sebe a ve dveřích jsem uviděl Jamese...
Mockrát děkuji všem, co čtou tuto povídku, všem, co ji komentují. Speciální dík patří Bubulience a Cummillecios, holky, vaše komentáře mě vždy tak nakopnou, že ihned začnu psát další kapitolu.
Tahle je zase o něco kratí, já ty delší kapitoly prostě neumím. : / Doufám, že se vám i tato kapitola bude líbit. Všem přeji příjemné počtení, White.
Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dívka jménem Alice - 9. kapitola:
White, ja ťa musím veľmi pochváliť. Táto kapitola bola tak perfektná, a to venovanie na konci ma dostalo. Veľmi ti ďakujem. Ty si tú chválu zaslúžiš, ale aj tak mám pocit, že ťa nechválim dosť. Napravím to.
Dej ma znova dostal. Alice bola tak sladká a Jasper ešte sladší. To stretnutie nemalo chybu. Bolo to tak tajomné a romantické a samozrejme, že aj nádherne opísané. Akoby som to prežívala na vlastné oči. Tie pocity boli naozaj krásne a milé. Na Alice sa konečne obrátilo trochu šťastia, no v zápätí ihneď zmizlo. To, ako si opísala Jasperove myšlienky a jeho pocty - bolo krásne. Veľmi sa mi páčilo, ako povedal, že je krajšia než Mária a takisto sa mi páčila, tá Alicina veta, že si po ňu prišiel princ na bielom koni. Bolo to tak perfektne napísané, že na to sa snáď ani nedá nájsť chvála.
Som rada, že Jasper chce vziať Alice do bezpečia, ale James im to znova znemožní. Úprimne dúfam, že sa mu Jasper postaví a zoberie odtiaľ Alice preč. Myslím, že ani Alice nebude ukrátená. Je predsa novorodená upírka a ak by sa spojila s Jasperom, tak pochybujem, že by si James vystrkoval rožky.
No na druhej strane, James má plno možností. Som zvedavá, či sa Alice niekedy dozvie, že to on jej zabil rodičov...
Bolo to všetko perfektne a bombovo napísané. Veľmi zvučné, milé a dej sme mali možnosť vidieť na vlastné oči. Pochybujem, že sa James vzdá, ale nechám sa prekvapiť.
Na tvojom štýle písania zbožňujem to, že vôbec, ale vôbec netuším, čo bude v ďalšej kapitole a ani, ako to bude pokračovať. Som napätá a veľmi sa teším, čo bude ďalej.
Taky doufám, že se Alice a Jasperovi nic nestane.. Už se těším na další kapitolu
Páni! Konečně jsem se dokopala k tomu, přečíst si toto tvé dílo a vůbec toho nelituji. Je to vážně skvělé, napínavé, fascinující... Jen doufám, že se Alice a Jasperovi nic nestane, i když pochybuji, že jim James nebude dělat problémy. Píšeš naprosto skvěle, tak nás brzy potěš další kapitolkou.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!