Tak a je to další díl. Předem bych chtěla moc poděkovat SaDiablo, která mi velice ochotně pomohla. Děkuji. No a co se v kapitole stane? Jak už název „Jsi blázen!" napovídá, provede Bella něco velice šíleného. Ale více si musíte přečíst. Vaše Twilightlady
21.01.2012 (20:45) • Twilightlady • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1604×
Divoká láska 11. kapitola
Jsi blázen!
Pohled Edwarda
Vyčkával jsem, ale bylo to už deset minut, co jsem domluvil. Lisa stále mlčela a dívala se někam do neznáma. Myšlenky měla ze začátku hodně zmatené, ale teď se jí už zpomalily. Uběhla už skoro dvanáctá minuta, když se na mě podívala.
„Proto jsi byl s mámou?“ zeptala se pouze. Měl jsem fotku její matky a ona si dala tu podobu dohromady. „Byl jsi s ní jen kvůli tomu, že jí je tolik podobná? Miloval jsi někdy mámu? Miloval jsi někdy mě, tati?“ Stál jsem jako přimražený a díval se na ni. Nebylo obvyklé, že se ke mně chovala jako k otci. To spíše ke Carlisleovi. Byl jsem spíš jako její bratr. Vždy se mi se vším svěřovala už od malička. Teď, když mě tak oslovila… Bylo mi to téměř cizí.
„Ano,“ odpověděl jsem jí.
„Ano? Miloval jsi ji?“ zeptala se znovu a do jejího hlasu se vkradla naděje. V následující moment jsem jí ohromně ublížil, ale jednou jsem jí slíbil, že jí nikdy nebudu lhát. Své slovo dodržím.
„Ne. Byl jsem s ní jen proto, že byla tak podobná Isabelle.“ V ten moment jako by se zem zatřásla. Lisa zakřičela tak, že jsem si myslel, že to u člověka není možné. Pak se svezla k zemi a hlasitě vzlykala. „Ale tebe jsem vždycky miloval a milovat budu. Jsi jediná dívka, která mi nikdy neublížila, a taky jediná, které nedovolím ublížit.“ Držel jsem její tvář v dlaních a klečel před ní. Kdyby nás někdo viděl, myslel by si, že jsme milenci. Je pravda, že Lise bylo šestnáct a mně sedmnáct, takže to tak opravdu vypadalo, i když doopravdy jsem byl její otec. V osmnácti jsem ji měl proměnit. To byl další můj slib.
„Opravdu?“ Souhlasně jsem přikývl. Utřela si oči a svezla se mi do náručí. Pro mě budeš vždycky moje maličká Lisa.
„Jak dojemné!“ ozvalo se výsměšně a já prudce zvedl hlavu. Byla tam…
Pohled Lisy
Edward prudce zvedl hlavu a já ho napodobila. Na kraji mýtinky, kde jsme my seděli, stála ona. Vlasy jí divoce vlály ve větru a její pohled byl jako čerstvá krev. Neobtěžovala se s tím vzít si kontaktní čočky.
„Stůj za mnou,“ zašeptal mi Edward do ucha a postavil se přede mě. Já ho napodobila a schovala se mu za záda.
„Snad sis nemyslel, že to všechno nechám jen tak? Copak jsi opravdu tak naivní?“ zeptala se výsměšně.
„Co taky chceš, Isis? Nebo ti mám říkat Bells?“ Při vyslovení její staré přezdívky prudce zavrčela. Byla jako úplně jiná osoba, než která byla ve škole.
„Nikdy, opakuji nikdy! Mně takhle neříkej. Bells, Bella i Isabella, to už nejsem já. Bella zemřela, když jsi ji opustil. Ale k věci. Přišla jsem vyrovnat účty.“ Její smích byl jako břitva. Ostrý, pronikavý a bolestný. Pomalými krůčky se k nám začala přibližovat a Edward se nakrčil do bojového postavení, ale ona nic. Jen dál postupovala svojí kočičí chůzí, při které ji nebylo vůbec slyšet.
„Opravdu jsi tak hloupá a myslíš si, že se nebudu bránit?“ zeptal se pro změnu Edward.
„A ty si opravdu tak naivní, že si myslíš, že mě přepereš? Byla jsem u volturiovské armády. Mám výcvik Felixe a Demetriho. A jen tak mimochodem… Myslíš si, že chci zrovna tebe?“ S těmi slovy prudce vyrazila a já jen ucítila tupou bolest v hlavě, následovanou tmou.
Pohled Isabelly
„… myslíš si, že chci zrovna tebe?“ S těmi slovy jsem skočila. Edward vyskočil proti mně, ale já se mu hravě vyhnula a on spadl někam za mě. Popadla jsem Lisu, ale omylem se uhodila o mé rameno a omdlela. Jaká škoda, teď to nebude taková zábava. Edward už stál naproti mně a já stála vzpřímeně, držíc Lisu pod krkem a druhou rukou za její hlavou. Stačil by jeden malý pohyb a byla by mrtvá. Edward to moc dobře věděl.
„Nech ji být!“ Jeho hlas… byl zvláštní. Byla to směsice strachu, lásky a ještě něčeho. Pochopení! Uvědomil si, čeho jsem schopná.
„Není důvod, proč bych měla.“ Moje slova pro něj byla jako jed. Nepotřebovala jsem číst myšlenky, abych to na něm poznala. Měl strach, že přijde o další osobu, kterou miluje.
„Co chceš dělat? Zabít ji? To ti nedovolím.“ Udělal krok k nám, ale já napnula ruce a on se zastavil. Miloval ji.
„Zabít ji? Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly. U té ještě nejsme.“ Hlasitě jsem se zasmála.
„Vážně mi tady chceš teď citovat Shakespeara?“ Jeho pohled nestále těkal od mé tváře na Lisinu.
„A proč by ne?“ Znovu jsem se zasmála. Pak se zvedl vítr a začalo pršet. Ano, to já.
Pohled nikoho
Lesem se ozval výkřik podobný lidskému, ale měl něco zvířecího. Byl to chlapcův výkřik. Přesněji upíra, který klečel zhroucený na zemi uprostřed louky. Pršelo, ale vítr se utišil, a tam, na místě, kde ještě před chvíli stála jeho dcera, bylo prázdno. Věděl, že nemá šanci ji vystopovat. Bylo pozdě. Nedodržel slib. Znovu.
„Ne!“ ozvalo se a všechna zvěř se rozeběhla pryč. Jeho srdce plakalo, a kdyby mohl on, taky by plakal. Bál se. Bál se jako snad nikdy.
Autor: Twilightlady (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Divoká láska - 11. kapitola:
no podle me to bella prehnala tohle uz neni bella ktera se mi libila takovouhle bellu nesnasim!! Ale tesim se na dalsi doufam ze bella lise neublizi!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!