Díky SaDiablo, která mi opět velice pomohla, už nyní mohu přidat další kapitolku. Doufám tedy, že i nadále budete pokračovat ve složitém příběhu Isis a Edwarda. Jak to bude tedy dál? To už si přečtěte v kapitolce. Vaše Twilightlady
24.01.2012 (21:30) • Twilightlady • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2245×
Divoká láska
12. Kapitola
Hra na kočku a na myš
Pohled Viki
Ne, to neudělala, opakovala jsem si stále v duchu, ale dívka svázaná na židli dole ve sklepě toho byla důkazem.
„Ty jsi…“
„Blázen,“ nabídla mi, ale já zavrtěla hlavou.
„Jako já.“ Tomu se zasmála. Vidím ji teď a nemůžu uvěřit, že je to ta dívka, kterou před tolika lety opustil Edward, a já ji našla tehdy v lese, samotnou a opuštěnou. Přející si zemřít. Nyní přede mnou stála silná a neohrožená upírka. Ale něco mi na ní nesedělo, jako by to nebyla ona.
„Pomůžeš mi?“ zeptala se mě a já hodila starosti za hlavu. Tohle bude sranda.
Pohled Edwarda
Nevím, kolik mohlo uběhnout času od toho momentu, kdy jsem se vrátil domů. Hodina, den? Čas mi nepřipadal podstatný, ale věděl jsem, že by měl. Lisa byla v nebezpečí, ale já nebyl schopný cokoliv udělat. Rodina se ze mě snažila dostat, co se stalo. Nemohl jsem… Nemohl jsem jim to říct, protože v momentě, kdy bych to vyslovil nahlas, by se to stalo skutečností. To jsem nemohl udělat. Rose přede mnou seděla a snažila se mě přemluvit, abych jim cokoliv řekl. Viděl jsem ji, ale jako by tam nebyla. Slyšel jsem její slova, ale nedávala mi smysl. Mluvila, ale já jí nerozuměl. Probral jsem se až v momentě, kdy mi začal zvonit mobil. Pomalu jsem ho zvedl a ani se nepodíval na číslo.
„Chceš ji ještě někdy vidět?“ Mít srdce, zastavilo by se mi. Byla to Bella. „Pokud ano, mohl by ses už zvednout a začít pro to něco dělat,“ dodala. Okamžitě jsem se rozhlédl okolo, jako bych čekal, že bude stát v rohu místnosti.
„Co po mně chceš?“ zašeptal jsem.
„Po tobě, Edwarde? Po tobě nic,“ zasmála se.
„Tak co teda?“
„Opustil jsi mě. Nechal jsi mě úplně zničenou. Víš, co byla moje první myšlenka, když jsem se probrala jako upírka? To, že se ti pomstím.“ Tohle už nebyla moje Bells. Stala se z ní krvelačná zrůda. Mohl jsem za to já? Ano.
„Neubližuj jí,“ zaprosil jsem. Nemohl jsem přijít i o Lisu.
„Zahrajeme si hru. Já ti vždycky napíšu esemesku, a pokud to stihneš v čas, který bude stanoven, získáš klíč k záchraně Lisy. Pamatuj si, že nečekám.“ S těmi slovy mi zavěsila. Ruku i s mobilem jsem bezvládně sesunul zpět k tělu a zvedl hlavu. Celá rodina stála v půlkruhu přede mnou. Všichni ve tváři stejně šokovaný výraz. Slyšeli to.
„Ona má Lisu?“ zeptala se znechuceně Tanya a já se na ni velice ošklivě podíval.
„Bella by jí ale nikdy neublížila,“ snažila se mě přesvědčit Esme.
„Ona už není stejná,“ zaslechl jsem svůj hlas. Zněl jinak, vzdáleně.
Pohled Isis
„Co po mně chceš?“ zeptala se mě. Podívala jsem se jí do očí, ale okamžitě jsem musela uhnout pohledem. Ty její oči! Jako by mi způsobovaly bolest. Byly navlas stejné, jako jsem je měla já jako člověk. Čokoládové.
„Ublížit mu?“
„Ano.“ Jedno slovo, které změnilo můj život. Živě si pamatuji ten den, kdy mě opustil. Den, kdy mě Viktoria našla. I den, kdy jsem se probudila jako upírka. Pamatuji si každou zběsilou myšlenku, která se mi tehdy honila hlavou. Jediné, co jsem chtěla, byla pomsta.
„Zabiješ mě?“ zeptala se mě. Znělo by to, jako by se ptala na to, jaký bude oběd. Myšlenka smrti ji nijak nerozrušovala. Chápala jsem to. Tak dlouho žila mezi upíry, že si na možnost okamžité smrti zvykla. Stejně jako já kdysi.
„Možná.“ Velice mile jsem se na ni usmála. Nechtěla jsem ji zabít, ale pokud mi nezbude jiná možnost… Byl čas na první vodítko. Vrátila jsem se tedy nahoru pro mobil a napsala mu: „Měním pravidla. Doraz ke mně. Víš, kde bydlím, je až překvapivé, že jsi tady ještě nebyl.“
Pohled Edwarda
„Já tam ale musím.“ Byla to právě Esme, která mě nechtěla pustit. Emmett a Jasper mi řekli, že půjdou klidně se mnou, aby mi pomohli, ale já nehodlal nic riskovat. Nemohl jsem.
Rozloučil jsem se a vydal se k jejímu domu. Sotva jsem vjel na příjezdovou cestu k jejímu domu, objevila se na terase. Vypadala překrásně, ale zároveň šíleně. Za ní se objevil Felix a věděl jsem, že za dveřmi stojí i Demetri. Nechápal jsem, jak mohli tohle všechno dovolit. Čest, hlavní motto Volturiových. Tohle je mi teda čest.
Autor: Twilightlady (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Divoká láska - 12. kapitola:
Hele nechceš pomalu Bellu začít krotit? :D
Konečně změna :D Mrcha Bella je cool, ale mohla by zůstat s Edem a Lisa... mohla by se jen tk náhodou zabít :D
Rozhodne pokračuj. Teším sa na pokračovanie.
Táto Bella je úžasná! Konečne si nenechá skákať po hlave od svojho ex.
páni tak takovouhle bellu opravdu nesnášim....ale krásná kapča honeem dlašíí..
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!