Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Divoká láska 6. kapitola

09.02.2011 (08:30) • Twilightlady • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2834×

Divoká láska- 6.kapitolka – Pomsta je sladká

„Ty nic totiž malovat nebudeš, ale my namalujeme Alicino Porsche na růžovo. Dozajista vyletí z kůže. Znám ji a vím, kdy budeme mít příležitost. Co si jako člověk pamatuju, a že toho není moc, tak vím, že Alice jezdí pravidelně každý pátek do obchoďáku - tam budeme mít šanci. Co na to říkáš?“ zeptala jsem se zdvořile.

„Říkám, že to není to, co jsem chtěla, ale je to skvělý nápad.“ Obdařila mě úsměvem Vicky.

Zavolala a přeobjednala objednávku na voděodolnou barvu a ještě změnila množství. Tohle bude fakt mazec. Já se zatím odebrala do svého pokoje, kde jsem se svlékla a zamířila do vany, kterou jsem si pěkně napustila téměř plnou. Dala jsem si tam oblíbenou jahodovou pěnu a pěkně se naložila.

Asi tak po dvou hodinách mi Viki oznámila, že barvu přivezli, ale pátek je až zítra. Co provést ostatním? Rosalie, ta mě nikdy neměla ráda. Na ní se pomstím jako první. Ale jak?

„Vik, jak se dá pomstít královně tak, aby utrpěla na psychice, ale po fyzický stránce jí to neubralo?“ zeptala jsem se Viki. Ta se jen zamyšleně dívala jinam, ale mezitím já spřádala poslední část našeho plánu. Felix s Demetrim odjeli, ale mohli by znovu přijet. Mezitím, co jsme obě přemýšlely, jsme se dohodly na menší lov. V noci jsme si odskočily do Londýna.

Ráno jsme obě spěchaly, abychom byly u školy brzo. Dneska nastává první část našeho plánu. Felix s Demetrim nad ránem přijeli a tak jsme mohly všecko uskutečnit.

Já s Felixem jsme nastoupili do mého auta a Viki s Demetrim do jejího. Vyjeli jsme směr škola a během cesty vypilovávali detaily.

Pohled Edward

„Tanyo, pochop, že chceme být alespoň trochu nenápadní. Je moc hezké, že se chceš předvést ve svém kabrioletu, ale pojedeme mým Volvem a Jeepem.“ Bylo to jako domlouvat malému dítěti. Co na tom nechápe?

Nakonec Tanya přeci jen svolila a mohlo se vyjet do školy. Ve Volvu jsme jeli jen já a Tanya a v Jeepu zbytek. Je nudné hrát si na lidi, ale více by bylo být celý den doma.

Pořád mi vrtala hlavou ta dívka, co byla s Viktorií. Isis se jmenovala. Isis, tak podobné Isabelle... Ne, na ni nesmím myslet, ta by nikdy nekamarádila s Viktorií. Ale je jí tak podobná, tolik podobná dívce, kterou tolik miluji.

„Edwarde!“ řekla Rosalie a zkoumavě s pochopením se na mě podívala, přesně věděla o čem přemýšlím.

„Moment, jsem čtenář myšlenek já, nebo ty?“ řekl jsem a uchechtl se.

„Edwarde, přede mnou nic neutajíš, vím, že ti chybí, ale teď žiješ život, do kterého už ona nepatří,“ řekla a vydala se za Emmettem. Dál už jsem to nechtěl rozebírat, tak jsme všichni vyrazili do školy. Kdybych věděl, co tam uvidím, tak bych tam radši ani nejel. Když jsme vystoupili před školou, už tam bylo jejich auto.

Viktorie stála u  červěného BMW M3, ale to co mě nejvíc překvapilo, bylo to, kdo stál před ní. Viktorie seděla na kapotě auta a nad ní rukama opřený o kapotu byl Demetri. Svůj pohled jsem přesunul k druhé dívce. Isis stála vedle černého Renaultu cupe – kabrioletu. Byla o něj opřená bokem a stejně tak vedle ní stál Felix. Isis měla jednu ruku volně kolem jeho krku.

Pohled Bella

Tohle byl přesně okamžik na, který jsem čekala. Edward se na nás se svojí rodinou díval. Měla jsem ruku okolo Felixova krku.

„Felixi, už jsem říkala. Nejde tady jen o To,“ na to jsem dala důraz, aby věděl, že o našem plánu nesmí teď mluvit. „Víš, já tě opravdu miluju, nechci, abys byl naštvaný, pamatuješ snad, co jsme ve Voltem zažili. Na tolik krásných společných zážitků?“ řekla jsem a usmála se.

„Jak bych mohl zapomenout?“ odvětil. Namísto odpovědi jsem si ho za zátylek přitáhla a políbila. Líbala jsem ho dlouho a on mi to horlivě oplácel. Po chvíli jsem se odtáhla, protože poprvé zazvonilo a my musely s Viki jít. Ještě jsem ho krátce políbila, zamumlala něco o tom, že se uvidíme po škole. Pak jsem Viki, odtáhla od Demetriho. Kluci vzali moje auto a jeli domů. My se vydaly na hodinu. S Viki jsme měly stejný rozvrh, tak jsme se vydaly na biologii. Jak komické. To byla první hodina, na které jsem tehdy potkala Edwarda. Mohly bychom něco zkusit. Do třídy jsme vešly těsně před zvoněním, ale on tam už byl. Byly volné jen dvě místa. Vedle Edwarda a vedle jednoho moc pěkného kluka. Viki se hned vydala za tím klukem a já tedy za Edwardem. Jakmile mě spatřil, bylo na něm poznat, že po tom posledním incidentu je ještě trochu naštvaný. Já jsem ale řekla, že Bellu – sebe - pomstím. Ladně jsem si sedla na židli vedle něho. Přesně v ten moment zazvonilo a do třídy vešel učitel. Byl celkem pohledný, kolem 28 let. Hnědé vlasy měl střižené nakrátko, podle poslední módy. Podíval se do třídní knihy a pak na nás. Mile se na mě a Viki usmál a přistoupil před tabuli.

„Jak vidím, máme tady dvě nové studentky, setry Brownovy. Mohly byste nám o sobě něco říci?“ Měl krásný hlas a bylo poznat, že málem řekl, jestli bychom to nechtěly říci jemu. S Viki jsme si stoupli před tabuli a já spustila. Byla jsem takový náš mluvčí.

„Já jsem Isis a tohle je Viktorie. Přijeli jsme z Itálie. Naši rodiče zemřeli před dvěma lety a tak jsme bydleli u našich strýců,“ řekla jsem a znovu se usmála.

„Ano, doufám, že nás dvě vezmete mezi vás,“ dodala ještě Viktorie. Pak jsme se obě posadili. Učitel začal výklad a tak jsem si vytáhla zápisník a tužku. Na Edwardovi bylo poznat, že pohled na mě mu dělá dobře. Toho jsem právě chtěla využít. Měla jsem dámské bíle tílko a na tom vestičku, která zvýrazňovala můj dekolt. K tomu jsem měla krátké kraťásky a boty na podpatku. Muselo pro něj být těžké nedívat se na mé nohy nebo do výstřihu. Většina kluků (a učitel taky) to nezvládla. Profesor se každou chvíli zakoktal, když jsem se na něj podívala. Můj plán pomalu začínal.

Autor: Twilightlady (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Divoká láska 6. kapitola: