Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dokud dýchám, doufám 7

Kristen1 by Jelda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dokud dýchám, doufám 7Tak tu máte 7. kapitolku s názvem Moje zápěstí Je docela krátká, protože dnes nestíhám a jelikož jsem ji slíbila, tak tu máte alespoň něco. Bellu čeká návrat domů, ale ne jen ta ledajaký. Jak bude let domů probíhat? To se dozvíte v téhle kapitolce :) Prosím kritiku a rady. Příští kapitolka bude s věnováním :) Vaše Martinka :-*

23.11.2009 (19:45) • Martina15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2051×

7. kapitola

Moje zápěstí

Isabella

Brzy ráno jsme se všichni zavalení kufry, sešli v hotelové hale, rozloučili se se zaměstnanci a nasedli do autobusu, který nás měl dovézt až k letišti.

Spoje nám na sebe navazovaly, a proto jsme nemuseli zbytečně čekat a nudit se.

V letadle jsem si vybrala místo hodně vzadu u okénka a chtěla si užívat ten pocit blaženosti ve vzduchu, který si budu moci vychutnat sama. Ale toto mi nebylo dopřáno hned poté, co si ke mně přisedl Edward.

Tvářil se zamyšleně, až mi přišlo, že si vůbec neuvědomuje, vedle koho sedí. Kdybych na sebe trochu upozornila, možná by si odsedl.

Zakašlala jsem, ale zdálo se, že mě perfektně ignoruje. Možná mi to dělá naschvál, chce mě ještě více naštvat. Znovu jsem zakašlala, ale on ani nevzhlédl. Zachmuřeně hleděl na sedadlo před ním a v jeho tváři se střídaly řady emocí. Některé jsem nedokázala ani pojmenovat, ale ty co jsem pochopila, mi byly zbytečné, protože je můj mozek nepobral. Zlost. Asi je naštvaný na mě, ale to si chlapec neuvědomuje, že já jediná mám důvod být na něj naštvaná za jeho chování. Nervozita? Že by se bál létat letadlem? To se mi nezdá, vypadá na rozmazleného chlapce, který penězi nešetří. Určitě létá často.

Otočil se na mě a chvíli mě zaujatě pozoroval. Samozřejmě mě to rozptylovalo a já se začala červenat a ošívat na sedadle.

,,Už se těšíš domů že? ´´ Zachichotal se a oddechl si. Jako by k té otázce byla potřeba řádná dávka odvahy. On opravdu žije na jiné planetě. Jeden den je na mě až příliš hrubý a teď se snaží o přátelský rozhovor, o který já každopádně nestojím.

,,Ani nevíš JAK moc. ´´ Schválně jsem dala důraz na slovo jak, aby si nemyslel, že jsem z jeho přítomnosti nadšená. Zaslechla jsem roztomilý chichot. Bylo to jako pohlazení na duši. Ale když jsem se otočila na Edwarda, tvářil se vyrovnaně a usmíval se. Blázním? Už si ve své fantazii vymýšlím i zvuky. Vždyť tady není vůbec nic vtipného, tak proč by se smál?

,,To ti moje přítomnost až tak moc vadí? ´´ Že bych se tvářila mírně otráveně. Byla jsem si jistá, že jsem skvělá herečka.

,,Proč myslíš? ´´ Opravdu byl velmi všímavý. Vždy jsem chtěla potkat někoho takového. Aby si všiml mých pocitů, dopředu mě varoval před nebezpečím a zároveň, vždy dokázal poznat, na co myslím nebo čím se trápím.

,,Nervózně těkáš očima mezi mnou a sedadlem před tebou, ošíváš se jako by do tebe píchaly miliony drobných špendlíků a nechci ti nic říkat, ale ta opěrka na ruce už moc dlouho nevydrží, když ji budeš takhle drtit. ´´ Ani jsem si nevšimla, že ji křečovitě svírám. Opravdu se mnou jeho přítomnost dělala divy.  Už už jsem chtěla opěrku pustit, když se ozvalo slabé křupnutí v mém zápěstí. Sykla jsem bolestí a začala si ruku jemně masírovat, když se něžně kolem mého zápěstí obtočila bledá ledová dlaň. Vzhlédla jsem a uviděla Edwarda, který odhadoval rozsah mého zranění. Sama jsem věděla, že to nebude nic vážného, na to jsem nepotřebovala znát jeho názor.

,,Vymknula sis zápěstí. Za chvíli možná přestaneš cítit palec a další prsty. Hned jak přijedeme domů, musíš dostat ortézu. Jsi vážně moc nešikovná. ´´ Vykuleně jsem na něj zamrkala. Musela jsem mu přiznat další bezvýznamné plus. Chlapec se vyzná, až to není normální. On s tím přece zkušenosti nemůže. Určitě po nocích studuje.

,,Někdy no. Ehm, díky. ´´ Vykoktala jsem a začala se červenat. Poděkovat mu, mě stálo více úsilí než jsem čekala.

,,Za málo. ´´ Pokřiveně se na mě usmál a stále mi jemně masíroval zápěstí. Teď jsem si připadala jak při náletu vos. V celém zápěstí jsem cítila podivné štípaní, jako by bolest úplně vymizela.

Hypnotizoval mě svým zlatým pohledem a já se snažila na něj dívat co nejméně. Uvědomil si, že mi tu ruku zachraňuje už příliš dlouho, a tak jednu ruku stáhl úplně a druhou rukou si mé zápěstí přitáhl blíže k obličeji. Jemně se o něj otřel a políbil ho.

Pokud to šlo, vykulila jsem oči ještě více. Nechtěla jsem si přiznat, že mě vykolejil. Otočila jsem se k okénku a chtěla pozorovat mraky, které kolem nás v nepravidelných tvarech pluly, ale Edward si chtěl zřejmě povídat.

,,Víš, že jsi celkem fajn? ´´ Otočila jsem se čelem k němu a prohlížela si ho nevěřícnýma očima. On se usmíval jako malý chlapec, který něco provedl. Dostavil se můj výbuch smíchu a jeho nechápavý výraz.

,,Kdy-kdyby si se víííděl. ´´ A znovu jsem se začala smát. Asi se mu nelíbilo, že se bavím na jeho účet a začal mě lechtat. To už jsem vážně nezvládala a plakala smíchy, on ale nepřestával. Kroutila jsem se na sedadle a odháněla jeho ruce.

,,Dobře, dobře. Už jsem vážná. ´´ Jeho ruce jako zázrakem zmizely zrovna ve chvíli, kdy bylo ohlášené přistání.

Vyskočila jsem ze sedačky a přeskočila Edwarda, který se jakoby štítil, kdybych náhodou neodhadla vzdálenost.

Při výběhu z letadla jsem se na něj otočila a zářivě usmála.

,,A stejně tě nemám ráda. ´´ Už jsem nestačila zahlédnout jeho reakci a pádila pryč, když v tom se kolem mě omotaly dvě studené paže. Opravdu měl dobrou kondičku, byl u mě rychle. Ale může za to kondička? Potutelně jsem se usmála a odehnala jeho ruce.

,,Na něco si beruško zapomněla. ´´ Usmál se a pozoroval moji reakci.

Autor: Martina15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dokud dýchám, doufám 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře