Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dokud dýchám, doufám 9

EdwardII.


Dokud dýchám, doufám 99. kapitola - Zajímavý odvoz Při tomhle dílku jsem se opravdu přemáhala. Přislo mi jako nadlidský úkol sepsat něco pěkného a nezabít přitom nevědomky Bellu a následně Edwarda. V téhle kapitolce je část mého důvodu včerejšího zklamání, proto asi pochopíte, jak je těžké chtít něco pěkného když realita je pravým opakem. Doufám, že se bude líbit. :)

9. kapitola

 

Zajímavý odvoz

 

Isabella

 

 

   Někdo automatickým ovládáním stáhl okénko a já tak měla možnost seznámit se s řidičem.  I když vykukovala jen hlava, stačilo to na vyjmenování řady jeho předností. Bronzové vlasy roztomile rozcuchané kolem bledého dokonalého obličeje. Zlatohnědé oči, skrývající smích, dokonalý nos a dokonalé bělostné zuby, které odhaloval jeho úsměv, který mu něžně pohrával na jeho přenádherných rtech. Šílím? Opravdu si sama pro sebe popisuji dokonalost Edwarda Cullena?

   ,,Myslím, že pokud na té silnici budeš stát ještě o pár minut déle, nastydneš. ´´ Právě promluvil vždy starostlivý Edward. Připisuji na seznam novou vlastnost.  Vlezlá namyšlená starostlivá příšera, která mi ničí zbytky mé už dneska pochroumané nálady.

   ,,Tobě do toho absolutně nic není, Edwarde. ´´ On je ten poslední, který mě má varovat před nástrahami počasí.

   ,,To máš pravdu. Ale byl bych rád, kdyby sis sedla ke mně do auta a konečně zavřela tu svoji sladkou pusinku. Hm? ´´ Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset. Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset. Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset. Ještě dvakrát zamrkat a.. Do háje, proč to uklidňování nezabírá. Vždyť takhle nějak by to mělo fungovat.

   S našpulenou pusou jsem otevřela dveře Volva a s hlasitým žuchnutím si sedla na sedadlo.

   Pomalu jsem se začala naklánět k Edwardovi, který byl už tak vykulený, že jsem musela zadržovat smích. Opravdu vypadal legračně, když nevěděl, co ho čeká. Když už jsem byla v těsné blízkosti jeho rtů, hlasitě si oddechl a můj obličej byl pohlazen jeho lahodným dechem. Přiblížila jsem se ještě blíže, a tak nás dělilo jen pár milimetrů. On stále napjatě čekal ve stejné pozici ála zkamenělá socha a já silně zatřásla hlavou ze strany na stranu, tak jak jsem to viděla u mokrých štěňátek a jeho dokonalý obličejík byl zahalen do vrstvy dešťové vody, která byla ochucena mým skvělým levandulovým šamponem.

   Zavrčel a otřel si čelo. Já se více neubránila a propukla v hlasitý smích. Zle si mě měřil a asi plánoval pomstu. Mohlo to trvat sotva pár vteřin a já se ocitla tváří v tvář Edwardovi. On mě jemně svíral za zátylek a já vystrašeně těkala mezi jeho rty a očima barvy karamelek. Možná kdybych jen trochu otřela své rty o ty jeho, nic by se nestalo. Jen na malý okamžik bych chtěla cítit jeho tvrdé rty dotýkající se těch mých.

   Moje trauma bylo vyřešeno vzápětí. Edward natlačil svá ústa na ty má a začal se o ně něžně třít. Nevynakládal žádný tlak. Dával mi čas na rozmyšlenou. Ano vážně jsem se mohla odtrhnout. Ale já hloupá nenapravitelná Isabella se k němu natiskla ještě víc. Zapletla jsem prsty do jeho jemných vlasů a on mě pěvně chytil za boky. Svou váhu jsem přenesla na stranu a neuvěřitelnou rychlostí jsem se ocitla na jeho klíně opřená zády o volant. Polibky začínaly nabírat na intenzitě, vášni a dravosti. Chtěla jsem ho, tak moc jsem ho chtěla. Chtěla jsem cítit jeho ledové dlaně otírající se o mou horkou pokožku. Chtěla jsem, aby mě jeho dlaně uklidňovaly po nocích. To by znamenalo, že jsem s ním chtěla strávit více času než jen těhle pár minut.

   Odklonil se a tiše, ale vášnivě zašeptal.  ,,Já myslel, že jsi slušná ´´ A opět se hladově přisál na má červenající ústa a po pár vteřinách do nich vdechl. ,,Ale  asi jsem se pletl. ´´

   Tentokrát jsem se já přerušila naši vášnivou hru svou věcnou poznámkou. ,,Ale já to o sobě nikdy netvrdila. ´´

   Je možné,že mi během pár vteřin začaly jeho ústa chybět? Ano byla jsem to já, kdo opět začal s polibky. Zrovna, když to začínalo být nejkrásnější, musela být tato chvilka narušena mou příšernou melodií mobilu, který jsem začala od té doby nesnášet. Odtrhla jsem se od Edwarda a opřela se čelem o jeho čelo.

   ,,Hledají tě. ´´ Zamumlal Edward nechtíc narušovat tak příjemnou atmosféru. Podívala jsem se na jméno volajícího a překvapivě to byl Charlie.

   ,,Ahoj tati. ´´

  ,,Jsem na cestě. Měla jsem takovou menší nehodu, takže jsem byla do téhle chvíle v nemocnici. ´´

  ,,Nic vážného.  Jen vymknuté zápěstí. Vždyť víš, jak jsem nešikovná.  ´´ Při těhle slovech se mi Edward zvonivě zasmál do ucha.

  ,,Zdržela jsem se s kamarádem. Za chvíli tam budu. Dej mi tak hodinku. ´´

  ,,Papa. ´´ Hlasitě jsem si oddechla a kroutila hlavou nad jeho starostlivostí. Edward se tím telefonátem asi příliš dlouho nezabýval, jelikož přitiskl svá nedočkavá ústa na mé rty a začal si s nimi vášnivě hrát. Vnikl mi ledovou dlaní pod tričko a začal mě hladit po břiše. Svou ruku sunul stále výš, když opět zazvonil ten pekelný přístroj.

   ,,Tohle je snad zlej sen. ´´ Zamumlal mrzutě Edward a zaklonil hlavu dozadu, kde se opřel o opěradlo. Vypadal jako bůh a kdybych měla čas, určitě bych nad jeho krásou rozjímala.

   ,,Ano maminko? ´´

   ,,Nic mi není. Jen jsem se trochu bouchla. ´´

   ,,Tři týdny. Na to vážně neumřu. Neboj. ´´

   ,,MA-MI. ´´ Musela jsem zvýšit hlas, protože moje patetická matka právě dostávala záchvaty hysterie. Na vymknutou ruku těžko umřu. Kdyby nemyslela na hlouposti, nemusela bych na ni křičet.

  ,,Já nekřičím.  ´´

  ,,Dobře. Taky tě mám ráda. Měj se. ´´ Vážně by mě zajímalo, kdo zavolá do třetice. Ale nechci být zase vyrušena a myslím, že dávka strachu o svou dceru by Charliemu určitě na vráskách neubrala.

  ,,Můžeme jet? ´´ Promluvila jsem na nehybného Edwarda, který mi stále pevně svíral boky, ale do obličeje jsem mu neviděla. Nereagoval na mou otázku, proto jsem se naklonila  a jemně ho líbla  na rty. Nenechal se dvakrát pobízet a spojil naše ústa v jeden celek. Byla jsem to já, kdo se po malé chvíli odtáhl a slezl z jeho klína.

   ,,Už musíme. ´´ Edward se zatvářil nešťastně, ale poslechl mě.

   Za pár minut jsme už parkovali před Charlieho domem. Chtěla jsem se rozloučit drobným polibkem, ale když jsem se k Edwardovi naklonila, uhnul na stranu a ledově mi popřál dobrou noc. Vystoupila jsem z auta a zamířila ke vchodovým dveřím. Tam jsem se otočila a měla jsem možnost vidět zadní část stříbrného Volva, které se dnes stalo dějištěm zajímavých událostí. Je možné, že se jeho chování změnilo během pár minut?





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dokud dýchám, doufám 9:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!