Díky opět těmto lidem: mea, Viky123, bara. Zároveň vás prosím o další komenty už kvůli anketě pod textem. V kapitole 3 jich bylo devět a v kapitole 10 byly jen tři. Moc Vás prosím!!! :) GV_____ Je opravdu Samiin dar její "šlechtický čumáček?"
12.08.2013 (21:45) • GabrielaVespucci • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 2013×
Jane si pak krátce po ‚krvi‘ zavolal Aro a já ve společenské místnosti osaměla. Tedy skoro.
„Jsi to ty, Sam?“ Ale ne! Alec.
„Ne, velikonoční králík,“ zakňourala jsem.
Alec se na mě díval jako na svatý obrázek. Vzhledem k rozhovoru s Bellou, která mluvila s Jane a právě vyslovila jméno Alec, jsem tomu nevěnovala příliš velkou pozornost.
No a dotyčný Alec Volturi tam stál málem s otevřenou pusou. V jednu chvíli chtěl něco říct, ale očividně neměl odvahu.
Záchrana ale přišla v podobě Eleazara a Carmen z Denali. Alec se zakabonil, ale odešel.
Eleazar si mě pobaveně měřil.
„Asi jsme tě zachránili,“ usmála se Carmen.
„Když si odmyslíme, že spadla do nádoby s barvami,“ zamumlal poťouchle Eleazar.
„Ušetřete si své komentáře, Eleazare,“ zamumlala jsem, ale v duchu se smála.
„Tykej mi.“
„Dobře. Takže oprava: ušetři si své komentáře, Eleazare,“ usadila jsem ho.
Carmen se na mě povzbudivě usmála.
„Jsi tady první, komu Eleazar nabídnul tykání.“
Usmála jsem se i já a my dvě jsme si začaly povídat.
Jenže se to asi Eleazarovi nelíbilo, že si ho ani jedna z nás nevšímá, a tak nám zasáhl do debaty.
„Co vlastně říká Jane na tvůj dar?“ zeptal se.
„Nelíbí se jí, že se jí můžu napojit na mozek a vědět, co momentálně dělá,“ odpověděla jsem pobaveně. On ale tak nevypadal. On byl zaskočený.
„To není tvůj dar. Tohle tě nejspíš naučil Demetri. Ale já mám dar, že vidím u ostatních jejich dary. A ty, jak tak vidím, tak můžeš zrušit účinky. Třeba když Jane bude někomu posílat svou drahou přítelkyni Bolest, tak ji prostě zastavíš. Jako Bella, ale nechráníš ostatní, spíše uzavíráš nebezpečnou osobu.“
A mluvil a mluvil a mluvil. Já na něj koukala jako zařezaná. Můj dosavadní dar nebyl můj dar? Upřímně, ten nový se mi líbil víc. Tak to si musím vyzkoušet.
Bella:
Ze Samiiného pokoje jsem odešla a šla rovnou k nám do ložnice. Nessie spala a Edward zamyšleně četl.
„Tak co?“ zeptal se mě. Potřásla jsem hlavou a převlékla se do džín, trička, tenisek a mikiny. Nebudu jako cvok lítat po lese ve večerních šatech. Z mého soukromého přemýšlení mě vytrhlo zaklepání. Byla to Alice. Před hradem už čekali Carlisle, Rosalie, Emmett, Jasper. Společně jsme šli na lov. Esmé zůstala v hradu, aby dohlédla na Nessie.
V lese jsem ulovila lišku a pak i rysa. Tady by se dalo zvyknout. Les byl nádherný, tajuplný a plný zvěře.
Vrátili jsme se v celku brzy. Asi za hodinu. Nessie už nespala, ale v pokojíku nebyla. Nebyla tam ani Esmé. Zpanikařila jsem.
Vylítla jsem z našeho pokoje a vydala se do sálu. Tam ani jedna nebyla, vletěla jsem na balkón, nikdo. Vztekala jsem se sama na sebe. Byla to moje chyba. Zase jsem letěla zpátky. Být člověk, jsem bílá jako stěna a prudce mi tluče srdce.
Minula jsem Caia a Athenodoru. Ani nechci vědět, kam měli namířeno a co tam chtěli dělat. Otřásla jsem se. Míjela jsem nějakou skupinu upírů, kteří také byli na oslavě. Minula jsem Demetriho. Dost ošklivě se na mě zašklebil. Zastavila jsem se.
„Co je?“ vyprskla jsem.
„Jestli hledáš tu tvou dceru a tu její chůvu, tak jsou u Sam,“ řekl mi dotčeně a málem s kroutícím se zadkem odešel.
Mám takový dojem, že je teplej.
Plnou parou jsem vletěla k Sam do pokoje. A tam si Nessie hrála s panenkou na zemi a na pohovce u okna dřepěla Esmé a Sam. A obě si mě nevšimly.
„Mami!“ vykřikla Nessie.
Pohladila jsem ji po vlasech a sedla si bez vyzvání k těm dvěma drbnám.
„Vy mi dáváte,“ zafuněla jsem.
Obě se rozesmály a nemohly přestat.
„Promiň, Bello, ale vždycky se vracíte pozdě.“
„Jo, promiň,“ zakřenila se Sam.
Pokývala jsem hlavou. A pak ztuhla.
„Ty už to víš?“ obrátila jsem se na Esmé.
„Že vy dvě jste sestry? Ano. Tak nějak to vyplynulo a Emmett vás poslouchal. No a přeci si nemyslíš, že jsem hloupá. Bylo to vidět. A z toho včerejšího chování vás dvou a Heidi. A tak dále. Snad to znáš, ale já to nikomu nepovím, jen chci vědět váš plán.“
„Záleží na Sam, jak se rozhodne,“ zamumlala jsem. Takhle jsem si to nepředstavovala.
Esmé přikývla a obě jsme se podívaly na Sam.
„Jak ses rozhodla?“ zeptala jsem se.
______________________________________________________________
Jak chcete, aby se Sam rozhodla? :)
Napište mi to do komentíků.
Ale pozor!
Volba s největším počtem hlasů vítězí, takže ne, že bych si nevážila komentíků (plácnu) Ramba, který by chtěl, aby zůstala, a slečna Marplová a doktorka Bláznivá chtěly, aby odjela s Cullenovými a já se rozhodla pro odjezd.
Díky, že čtete mou povídku a snad se nikoho nedotknu.
Vaše GV :)
Autor: GabrielaVespucci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Domů 11. kapitola:
kedy bude dalsia kapitola?????? strasne sa tesim
asi s bellou
Cullenovi
Ať jede s Bellou prosiiiiim
Sestři jo, Hului jsem byla já. (A ani nevíš jaké bylo pro mě utrpení psát nespisovně!) No, tak promiň. Jinak, no tak! Ať je trochu vzrůšo a zůstane s Voltíkama!
at zustane na hrade prosííím
Ať jede s Cullenovymi
Povídku sem nečet (moc holčičí) ale bylo by hustý kdyby zůstala s těma zlejma upírama.
Holky! Je to nerozhodně. 2:2
Prosím ještě o jeden komentík ať mohu psát.
GV
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!