Belliny rodiče jednoho dne zabije upír. Ten se však rozhodne ji přeměnit, ale proměna nedopadne jak měla. Z Belly se stane poloupírka a k smrti bude nenávidět všechny upíry a bude je zabíjet. Co se stane až se odstěhuje do Forks a potká tam Cullenovi? Pokusí se je zabít?
12.03.2010 (16:30) • EDdomcaBE • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7463×
Prolog
Byla úchvatná, tajemná noc a měsíc svítil v úplňku. Na černém nebi svítily zářivé hvězdy a skoro všichni lidé z tohoto okolí spali. Až na jednoho muže, který ani sám už nevěděl, co to spánek znamená. Upíral své zlověstné oči ze stromu do pootevřeného okna. Nabízel se mu krásný výhled na manželský pár, který seděl v objetí na pohovce a koukal se na televizi. Věděl, že v tom domě leží ještě nějaká dívka. Netvorův obličej se zkřivil do posměšného úšklebku. Jak rozkošná rodinka, pomyslel si a skočil z tří metrového stromu, kde dopadl ladně na zem. Se zlomyslným úsměvem se blížil k domu a jeho oči byly tak černé, jako samotná noc. Přišel utišit svůj hlad.
Nenápadně proklouzl do domu a přiblížil se k zamilovanému manželskému páru ze zadu. Jak výhodné, když tě nemůžou lidské uši zaregistrovat, usmál se v duchu a natáhl nosem vzduch, ve které ucítil vůni horké krve, která mu spalovala hrdlo. Žena si opřela hlavu o manželovo rameno a tak se upírovi naskytl nádherný výhled na její obnažené hrdlo. Nezaváhal a s rychlostí do ní zaryl své zuby. Byl to jen malý zlomek vteřiny, když žena vykřikla bolestí. Hned na to jí totiž ta krvelačná zrůda zlomila vaz. Ale i ten malý výkřik donutil vzbudit nahoře v pokoji krásnou hnědookou dívku.
Muž, trošku ospalý, si sotva uvědomil, co se to děje a než stačil vydat výkřik, bylo po něm. Upíří muž mu totiž stačil zlomit vaz. Tomuto způsobu krmení dával přednost. Nějak se nevyžíval v bolesti, kterou trpí jeho oběti. Prostě jim dřív zlomil vaz. Bral to jako takovou malou dobrosrdečnou službu.
Jen co se odtrhl od bezkrevného těla hnědovlasého muže, uslyšel zběsilý tlukot srdce. Otočil se a setkal se s dívčinýma vyděšenýma očima. Stála na posledním schodě a s hrůzou koukala na pohozená těla jejich milovaných rodičů. A ačkoliv se chystala vydat výkřik, z jejich úst se nevydal ani hlásek. Stála v šoku a nemohla odtrhnout oči od té nestvůry, která by ani neměla podle ní existovat.
Taktéž se na ni díval on. Musel uznat, že je na člověka neobyčejně krásná, ale musela zemřít. Viděla ho.
Sedmnáctiletá dívka nespouštěla zděšeně svůj zrak z jeho krvavě rudých očí. Celé její tělo vibrovalo a ona klesala na zem.
Jakmile si všiml, že ji její tělo zradilo, bezvědomky k ní přiběhl a zachytil ji dřív, než dopadla na podlahu. Omdlela? Překvapeně se zadíval na její bezvládné tělo a poprvé v celé své existenci nevěděl, co si má počít. Zabíjet se mu nechtělo tuto hnědovlasou pannu.
„Ale vždyť nemusí zemřít,“ zamumlal tak tiše, že by ho lidské uši nezaslechly. Odnesl ji do jejího pokoje a položil ji na postel. Potom naklonil své rty k jejímu krku, zakousl se a nechal pomalu vpouštět do ní jed. Cítil, jak ztrácí sebekontrolu a tak se rychle od ní odtrhl. Nedovolil si dýchat a nechápavě zíral na její klidně ležící tělo. Neměla by se teď kroutit v návalech bolesti?
Ale dívčino tělo zůstávalo v klidu. Až na její srdce, které zběsile tlouklo. Upíří muž se nad dívkou vztyčil a nechápavě se díval na dívčino počínání. Když její srdce najednou přestalo bít.
A to přesvědčilo toho krutého muže, že dívka je mrtvá. Kdyby jen věděl…
Než zavřel za sebou dveře, tak šlehl poslední pohled na mrtvou dívku ležící v posteli a zmizel ve stínech noci.
Po necelých pěti minutách dívčino srdce zase naskočilo a ona otevřela oči.
Moc prosím o komentáře, jestli mám dál pokračovat.
Autor: EDdomcaBE (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Dotkni se mě a já tě zabiju! - Prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!