Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Drogy nebo nic! - 4.kapitola - Před školou

20.09.2013 (17:30) • Lena15 • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1036×

4. kapitola - Před školou

Školní chodba se zdála až nezvykle plná a všude pobíhali studenti. Na první pohled nic zvláštního. Jenže dnes jako by vše bylo nějakým způsobem jiné než jindy. Jako bych pořád četla tu stejnou knihu dokola - a potom dostala nápad, že napíšu svou vlastní verzi. Verzi příběhu z mého pohledu.

Nervózní pocit okolo žaludku, který sebou cloumal jako na divokých vlnách moře, byl krajně nepříjemný. Všichni mne jako vždy pozorovali. Pilně sledovali, co mám na sobě a jak se pohybuji. Nakláněli se k sobě a něco si tajemně špitali.

„Bello, posloucháš mě vůbec?“

Moje nejlepší kamarádka Emily právě udeřila do mého ramene, aby mě dostala z podvědomné hypnózy. Cítila jsem se jako v transu - jako nevinná loutka, která jen čeká na rozkazy. Emily ovšem odmítala snášet dál mou dnešní nemluvnost a urazila se, když mi vyprávěla důležité informace o svém klukovi. Jeremy nestál za nic! Emily se ale ponořila do hlubin lásky a nenechala si nic vymluvit. Přestože byl Jeremy - slušně řečeno - arogantní pitomec a výborný lhář, Emily mu dala tucet šancí, všechny jeho lži a podvody mu odpoustila. Nedokázala jsem pochopit, proč se nechá takhle zahodit. Důvod byl jasný - Emily totiž chovala ty nejopravdovější city k Jeremymu. Ještě žádného tak nemilovala! Právě s Jeremym chtěla žít i po tom, co vystuduje. Jednou se vzít a možná mít i děti. Nemohla si představit, že by něco takového chtěla, ale s Jeremym si přála všechno tohle zažít na vlastní kůži. Trápilo ji, jak si jí poslední dobou nevšímá, to moje hlava vyslechla už mockrát. Nakonec mu dala další šanci a vše se vrátilo do starých a dobře známých kolejí, jež byly neklidné a přemrštěné smůlou, jež se Emily lepila na paty.

„Promiň, jen jsem... přemýšlela!“

S touhle výmluvou jsem samosebou neuspěla a byla nucena si naopak vyslechnout dlouho přednášku o tom, že dnes se chovám nějak jinak a že je důležité, abych vnímala své okolí. V tu samou vteřinu, kdy jsem nepatrně otočila hlavu, jelikož přišla učitelka, aby jako vždy zahájila hodinu, povšimnula jsem si pohledu, který byl trochu neočekávaný a především zkoumavý. Brandon patřil k těm klukům, co raději mlčí a s nikým se moc nebaví. Jediné, co ho nějak zvlášť zajímalo, bylo, kdy končí vyučování. Ani o mě - dokonce ani o mě - neprojevil pražádný zájem. Byl jediným klukem, co to ani jednou - jedinkrát - nezkusil. A teď na mě bude vrhat chtivé pohledy? Ne, děkuji pěkně! Na tohle dnes opravdu nemám buňky!

Tahle učitelka tu nebyla tak dlouho, já ji však doposud z žádného předmětu neměla. Přejela svýma hbitýma očima celou třídu a zhodnotila současnou situaci.

Jessicu a Carol, jak se hlasitě baví a čtou v nějakých dívčích časopisech, přičemž se hihňají jako malé holky. Amandu, která nerušeně listovala sešitem a snažila se vstřebat veškeré zápisy. Byla to jedna z těch holek, co se tak rády učí, že v podstatě nedělají nic jiného. Ken - což byla pouhá přezdívka, ve skutečnosti se jmenoval Kennedy, ale nikdo mu neřekl jinak, protože byl idolem všech dívčích srdcí a podle některých byl dokonalý jako partner panenky Barbie, tudíž Ken. A takto si získal svou přezdívku - i někteří učitelé si na ni navykli. Michael zrovna hrál nějakou hru na svém mobilu - který měl mimochodem nový a zakoukal se do něj na první pohled - víc, než bylo zdrávo. Cathrine se také věnovala mobilu, v jejím případě ale šlo o telefonát příteli, jež chodil do školy několik kilometrů odtud. Brandon stále zaujatě zíral mým směrem, jeho pohled jsem cítila i na naši vzájemnou dálku. On seděl úplně vzadu, kdežto já si vybrala místo ve třetí lavici. Emily měla na práci podstatně méně důležitou věc - kreslila si neustále do sešitu srdíčka s jejími a Jeremyho iniciály. Pomalovala postupně půl strany, poté došlo konečně na zvýšenou pozornost učitelky.

Zahnutým nosem (učitelky), který jí podle vyprávění zlomil bývalý přítel, když byla mladší, děsila nejen své studenty, ale i jejich rodiče a většinu kantorů. Na školních záchodcích o ní kolovaly různé příběhy, drby i povídačky. Možná i pár říkanek, ty se však po čase rozmazaly natolik, že nešly vůbec přečíst. Brýle, jež měla naražené na nose, působily téměř stejně přísně jako její navztekaný obličej. Rty zkřivené do úšklebku nebylo to jediné, co zdobilo obličej oné učitelky. Kromě toho se na všechny lidi kolem mračila jizva, která se táhla od pravého obočí po tváři až k bradě. Byla bledá a skoro i jiskřivá, především ve světle zářivek. Garderóba učitelky nebyla nijak zdařilá, chodila oblékaná jako z bůhví jakého století.

„Dnes tu budu suplovat, protože vaše učitelka tu dnes není. Zřejmě se ulila jako spousta studentů - jak nedospělé. Vyhýbat se svým povinnostem je vskutku nezodpovědné. Důsledky si ovšem ponesete sami! Patrně si neuvědomujete, že tu každý má své povinnosti. Mou povinností je postarat se o to, abyste se něco naučili a měli dobré a kvalitní vzdělání, které vám zajistí chvályhodnou budoucnost. Jenže nebudu moci dodržet svých povinností, pokud někdo z vás nebude dodržovat ty své - tj. dodržovat školní řád. Je daný všem studentům této školy! A není nijak zvlášť složitý:

Žádné mobily během hodiny, jinak budou zabaveny. Délku zabavení rozhodne učitel dané hodiny.

Žádné jídlo ani pití během hodiny, jinak bude zabaveno. Ovšem tentokrát ho už nikdy nespatříte!

Žádné kouření během hodiny, ani o přestávce ani v budově či jinde na pozemku školy!

To samé platí i pro drogy, alkohol, sex a další vaše podobné  libůstky. Nemyslete si, že o vás nic nevím!

Platí přísný zákaz podvodů při testech - pokud k vašemu podvodu dojde, a věřte, že jednou se to stane, bude vám test odebrán, neoznámkován a vy nemusíte projít předmětem. Přesto záleží hlavně na testu, záleží, o jaký se jedná!

Dále platí - žádné vyrušování v hodinách. Bavení se, špitání si a podobně se netoleruje! Trest za vyrušování rozhodne daný učitel.

Žáci se musí v hodinách hlásit, žádné vyřvávání odpovědí!“

A tak to pokračovalo skoro celou hodinu. Během ní sebrala několik mobilů, časopisů a dalších běžných nezbytností, bez nichž se dnešní mládež - jak nás označila - neobejde. Stále kritizovala každou minutu, říkala, co děláme špatně a jak to má být správně. Všichni už jsme jí měli dost a hlasitě jsme si oddechli, když zazvonilo na konec hodiny a příchod přestávky.

***

„Poslední hodina odpadá, jupí!“

Emily jásala jako malé dítě, když na Vánoce dostane svou vysněnou hračku. Radovala se až přehnaně, já však nemusela hádat dvakrát. Jelikož nám odpustili poslední vyučování, mohla se s Jeremym sejít dřív. Jeremy totiž právě končil a Emily předpokládala, že by si udělal na ni čas.

Když jsme se konečně vybatolily obě před školu, nestačila jsem žasnout. Jeremy postával kousek od vchodu a v ruce měl kytici růží. Jaké to klišé, napadlo mě, ale taky jsem si pomyslela, že Emily bude z téhle maličkosti nadšená. Jeremy třeba touží po tom, aby na to vše znovu zapomněla a dala mu další šanci. Říkala jsem si, že Emily obdivuji, jak hrdě to nese, vždyť jí tolikrát ublížil!

Jenže Jeremy se nehodlal usmiřovat. Omluvy taky nepřipadaly v úvahu. Vzápětí se k němu do náruče vrhla neznámá blondýna, nejspíš z vyššího ročníku. Emily na ni zírala s otevřenou pusou. Nemohla uvěřit tomu, že se tentokrát Jeremy nepřiplazil s omluvou a místo toho jen objímal dívku se světlými vlasy a líbal ji na rty. Emily v sobě dusila vztek i žal.

Jeremy ale nebyl jediný, kdo nedočkavě číhal před školou. Moje oči zahlédly povědomý obličej a málem popoháněly srdce, aby se k němu rozeběhlo bez mojí pomalejší tělesné schránky.

Jason stál v celé své kráse a čekal s růží v ruce. Když zvedl hlavu, usmál se a zamával mi. Na nic jsem nečekala a rozeběhla se k němu. Už jsem dokázala pochopit, proč Emily Jeremymu stále odpouštěla.

Autor: Lena15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Drogy nebo nic! - 4.kapitola - Před školou: