Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvojčata - Prolog + 1. Ztracený bratr

twilight-new-moon-necklace

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dvojčata - Prolog + 1. Ztracený bratrNová povídka je tu... ze začátku uvedení do děje a nakonec pohled Belly, když najde bratra svíjejícího se v bolestech. Dva dny u něj zůstane a pak jeho srdce utichne. Ale je opravdu mrtvý?

05.03.2010 (14:45) • DeSs • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2589×

 

PROLOG

 

 

Píše se rok 1961. Ve městě Phoenix právě umírá bohatší žena z dobré rodiny. Porodila dvě krásné děti, ale nastaly komplikace a ona má ke svému milujícímu muži jen jedno přání. Aby se o ně dobře postaral a nekladl jim za vinu její smrt.

Otec své děti pojmenuje Isabella a Seth. I přes přání své manželky, kdykoliv na ně pohlédne, vidí ji. Vidí, jak celá zpocená a od krve umírá na louce, kam si ten den vyšli na procházku. Nenávidí své děti, i když ví, že by si to jeho milovaná žena nepřála.

Ten den děti slavili své 16. narozeniny. Matku neměli a otec je nenáviděl. Měli pouze jeden druhého a milovali se, jak jen sestra a bratr dovedou. Také si dávali za vinu smrt jejich matky, tak se aspoň snažili nechodit svému otci moc na oči. Pilně se učili a pomáhali doma, jak jen dovedli. Seth zpravoval zanedbávané panství, staral se o pole a choval nějaký dobytek. Jeho krásná sestra zatím prala, vařila a starala se o domácnost. Oba byli vzorní a každý by si takové děti přál. Jenže ten den, na jejich narozeniny si Isabella oblékla sněhově bílé šaty po kolena. Když ji otec uviděl, okamžitě si vzpomněl na den, kdy jeho žena zemřela. Měla na sobě ty samé šaty jako Isabella. To byla poslední kapka a otec své vlastní děti z domu vyhnal. Bez peněz, bez věcí. Vykázal je ze dveří a ani se za nimi neohlédl.

Děti neměli kam jít, neměli peníze, ani jídlo. Nechtěli na ulici a žebrat, to by raději zemřeli, než snášet všechny ty urážky a zhnusené pohledy. Vydali se do temného lesa za jejich domem. Dlouho procházeli lesem, sbírali lesní plody a pili vodu z tůněk a potůčku. Chtěli si najít nějaké pěkné místo, kde by si postavili přístřeší. Dívka by chodila na houby, plody a jedlé rostliny, zatímco chlapec by se snažil něco ulovit. Ale nemohli nikde najít pěkné místo, kde by se usadili.

Blížila se noc a oni ji měli strávit sami v lese. Dívka již byla unavená, tak jí Seth řekl, ať se prospí. On zatím zkusí něco ulovit nebo najít. Dívka s tím nesouhlasila, ale nakonec sama podlehla únavě…

 

 

ZTRACENÝ BRATR
(Bella)

 

Pomalu jsem otevřela oči a doufala, že to celé je jen sen. Ale vycházející slunce nad korunami stromů a nepohodlná zem pokrytá listím mi to popřela. Takže nás otec vážně vyhnal. Je to moje vina, kdybych si nebrala ty šaty. Ale jak jsem mohla vědět, že ve stejných matka rodila?
Raději jsem se přestala litovat a obhajovat a rozhlédla se po okolí. Ale kde je Seth? Večer mě poslal spát, že zkusí něco ulovit. To se ještě nevrátil? On by se tak moc nezdržel a nenechal mě samotnou. Co když se mu něco stalo? Musím ho najít. Ale co když se pak vrátí sem a já tu nebudu a vydám se úplně na druhou stranu lesa? Navíc s mojí nešikovností je větší pravděpodobnost, že se zabiju, než že ho najdu. Ale je to můj bratr, nejlepší přítel a zároveň jediná osoba, kterou mám a která mě má ráda. Prostě ho najdu!

Klopýtavým krokem plným odhodlání jsem se vydala směrem, kam včera můj bratříček odešel. Prodírala jsem se hustým porostem a doufala, že ho ještě najdu. Bez něj bych to nepřežila. Bloudila jsem lesem už hodinu, dvě, tři. Zdálo se mi, že nohy váží nejmíň tunu a mé hrdlo spalovala žízeň. Za celou dobu jsem nenarazila ani na kaluž, i když tady v létě zrovna neprší. Vzdávala jsem se naděje, že bych ho snad našla. Neměla jsem ponětí, kde jsem, nebo kudy se dostat zpět.

Slunce bylo právě přesně nad mou hlavou, když jsem zaslechla bolestný výkřik. Běžela jsem z posledních sil za těmi výkřiky a prosbami o smrt. Byl to můj bratr, kdo jiný by tu mohl být? Tak hluboko v lese? A co se stalo? Mučí ho někdo? Napadl ho někdo? Byla jsem šíleně pomalá, zakopávala jsem a bolestné výkřiky nepřestávaly. Ba naopak, sílily.

Konečně jsem doběhla na sluncem zalitou louku. Byla nádherná, ale její krása mě nezajímala. Uprostřed ní se svíjel v bolestech můj bratr. Klekla jsem k němu a snažila se zjistit, co mu je a jak mu můžu pomoct. Úplně hořel, měl snad přes čtyřicet stupňů, ale jinak žádná stopa po zranění. Musel se nějak otrávit. Klečela jsem u něj a prosila ho, ať nezemře. Křičel čím dál víc a prosil, ať ho zabijí.
„Sethe, to bude dobré, bude to dobrá,“ šeptala jsem, ale uklidňovala hlavně sama sebe.

Na konci louky jsem uviděla malé jezírko nebo studánku. Urvala jsem lem svých šatu a běžela se napít. Kus látky jsem namočila a přikládala Sethovi na hořící čelo. Strávila jsem u něj celý den a nakonec i přes jeho křik usnula. Když jsem se ráno probrala, nekřičel, ani se nezmítal. Jen nehybně ležel, byl bledý a studený. Lekla jsem se, že zemřel, ale srdce mu stále bilo. Sice příliš rychle, ale bilo. Strávila jsem u něj zase celý den i noc, ale žádná změna. Jedla jsem jen nějaké maliny a další lesní plody a stále doufala, že se můj bratr probere. Ale už třetí den nepil ani nejedl.

Zrovna jsem zkoušela, jestli jeho srdce pořád tluče. Když jsem přiložila dlaň na jeho hruď, lekla jsem se. Jeho srdce běžela závratnou rychlostí. Tlouklo tak rychle a silně, že jsem ani nerozeznávala jednotlivé údery od sebe. A pak. Nic. Ticho. Jeho srdce přestalo bít. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a začala vzlykat. On je mrtvý. Měla jsem jen jeho a teď jsem úplně sama. Trvalo to jen asi půl minuty, když se jeho hruď najednou pohla. Zvedla jsem se z něj a pohlédla mu do tváře. Nehnutě ležel a pak najednou otevřel oči. Krvavě rudé oči…

 

◄   ▲   ►

Autor: DeSs (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvojčata - Prolog + 1. Ztracený bratr:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře