Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 21.


Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 21.Konec Volturiových - Název kapitoly stačí pro popis celé kapitoly... Už jedna kapitola a máme tu konec kapitolovky EAMV!

Konec Volturiových
..........................................


Všichni jsme cítili, že to přichází.
„Edwarde, synu můj. Buď se vrátíš domů a vezmeš si Tanyu, anebo tu zemřeš,” řekl Aro nečekaně. Já jsem tento verdikt ale čekal. Otočil jsem se na otce a vztyčil ruku na znamení, ať ještě počká.

„Aro, dovol mi něco říct!” zvolal jsem nebojácně. Věděl jsem, jak to dopadne a už ani na chvíli mě to nemrzelo.

„Prosím,” pobídl mě.

„Už nejsem tvůj syn! Našel jsem svého pravého otce a už nejsem Volturi...”

Aro ohrnul tvář. Už jsem natahoval ruku, abych dal otcovi znamení – i když by si ho stejně byl schopen přečíst v mých myšlenkách, ale promluvil ještě někdo.

„A já už k vám také nepatřím!” zavolal s úsměvem Demetri. Překvapeně jsem se otočil. Myslel jsem, že bude představovat problém, ale ne.

„Rád bych se stal právoplatným bratrem Edwarda!” zasmál se temně. Usmál jsem se.

Chtěl jsem říct: „Teď, tati!” Ale neřekl jsem to. Ucitíl jsem tlak. Jane se snažila vyřadit nás ze hry, ale její dar se jen odrazil od Bellina dokonalého štítu. Jane rozzuřeně zavrčela. To se jí ještě nikdy nestalo.

Věděl jsem, že teď přijde na řadu Alec. A měl jsem pravdu. Zanedlouho se k naší skupince valil temný stín, ale také neuspěl. Obtočil se horem kolem štítu a hledal skulinku. Žádnou nenašel.

„Miluju tě, Bello,” zašeptal jsem. Zachichotala se.

I Alec se rozzuřil, ale to už jsem vyslal otci myšlenku, která nás všech měla zbavit utrpení.
Teď!

Vteřinu se nic nedělo, ale pak se otec vznesl do výšky a ukázal k nebi svoje dlaně. V mžiku mu z pravé ruky vystřelil oranžový plamen a svíjel se ve vzduchu. Všichni do jednoho ohromeně vydechli.
A v tom okamžiku z otcovy levé ruky vystřelil modrý plamen. A také se začal kroutit ve vzduchu. Ty dva plameny se k sobě spojily - jako by to byly dva magnety – a vytvořily ve vzduchu něco jako silové pole nebo kopule. Kopule měla oronžovo-modrou barvu.
Otec zakřičel a rukama hodil tu kopuli na skupinku, kterou tvořili Volturiovi. Kopule je objemula a sepjala je dohromady. Tanya těžce vydechla a Jazz ji mezitím chytl pod krkem.
Sledoval jsem to. V okamžiku, kdy dopadla kopule na Volturiovi a obejmula je, se vytvořily ocelové plameny, které trhaly každičké části těla všech Volturiových. Koukal jsem na to s vyděšenýma očima. Marcus umíral. Sulpicia umírala. Aro umíral...
Po pěti minutách zbyly na zemi jen kousíčky z roztrhaných těl, ale kopule ještě nepovolila. Nyný se proměnila ve velký oheň a žuchla na roztrhané kousíčky těl.
Dokonalý dar. Jednou rukou upíra roztrhneš, druhou ho spálíš...

„Co-to-bylo?” vyjekla zděšeně Tanya.

„Konec Volturiových,” zašeptal otec.
Tanya se rozplakala. Esmé ji obejmula svými malými rameny a utěšovala ji. Nechápu proč, ale trochu jsem byl rád, že Tanya neumřela. Sice je naprosto pitomá, ale pořád je to jen upírka, která se stala obětí Volturiových.

„Edwarde!” skočila na mě zezadu Bella. Nečekal jsem to a padal na kokos. Rychle jsem se otočil a obmotal jsem své ruce kolem Belly.

„Miluju tě,” zašeptala mi do ucha.

„Jako já tebe,” zašeptal jsem pro změnu jí do ucha. Pak už jsem ji drtil svými vášnivými polibky a když jsem se chtěl po pěti minutách odtáhnout, nedovolila mi to.

„Ehm-,” odkašlal si někdo. Vzhlédli jsme. Otec něco hledal v kapse a když to našel, napřáhl ke mně ruku.

„Bude se hodit,” mrknul na mě. „Edwarde Masone,” dodal ještě s úsměvem. Zasmáli jsme se a já se vymanil z objetí Belly a pořádně svého otce obejmul. Ucitíl jsem, že mi otec něco vložil do ruky. Byl to šperk. Podíval jsem se. Byl to prsten.

„Ten je zásnubní,” řekl otec tichoučkým hlasem a znovu mrknul.
Přesně jsem věděl, co mám udělat. Našel jsem lásku svého života, teď chci, aby patřila jenom mně a nikomu jinému.
Přistoupil jsem k Belle. Bella vykulila oči ale mlčela.

„Isabello Cullenová, vezmeš si mě?” řekl jsem tu nádhernou větu.

Bella vykulila oči ještě víc, ale zašeptala: „Ano.”

 


 

PředchozíSHRNUTÍ | Další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edward Anthony Mason Volturi - Kapitola 21.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!