Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward + Bella = Velmi dobrá kombinace 3. - 1. část

02.02.2010 (08:00) • EvaBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1409×

3. Kapitola - Hodina volna! Co budeme dělat...?

1. část

Dočetla jsem a zjistila, že mám ještě 3 hodiny, než pojedu do školy. Napsala, jsem si úkoly, co jsem měla do školy. A šla se nachystat.

Šla jsem se vysprchovat. Jakmile jsem se osprchovala jsem šla k mojí skříni, kde jsem si na sebe vzala černé tílko, obyčejné rifle a fialovou mikinu, dneska jsem si nechtěla brát boty na podpatku, tak jsem si vzala obyčejné tenisky...  Protože dneska tady ve Forks leje a nevím jak by to, zrovna moje boty na vysokém podpatku vydržely. Škoda, kdyby nebylo tak šíleně škaredé počasí, tak bych si vzala oblečení, které jsem si chtěla vzít schválně. A nemusím snad říkat kvůli komu... Tak si ho vezmu někdy jindy. Dobře, takže teď je 7:15 ještě aspoň 15 minut než vyrazím... Ach jo...

„Co budu dělat?“ řekla jsem si, ale něco mi tady nehrálo. Je tady nějaké ticho a to až moc velké. Ale čím to je? Vrtalo mi to hlavou aspoň 5 minut.

„Ježiši! Jazzi? Jsi tady?“ zavolala jsem do domu, potom co mi došlo, že to ticho způsobila nepřítomnost Jazze, ale kde asi je? Ptala jsem se v duchu sama sebe. Šla jsem se podívat do jeho pokoje. Zaklepala jsem, ale nikdo nic neříkal, tak jsem opatrně nakoukla dovnitř. Nikde, nikdo. To je divný. Když někam chodil, tak mi, teda aspoň doteď, říkal, že někam jde. Hm... To je vážně zvláštní... Nenapadlo mě nic jiného, než mu zavolat. Vzala jsem svůj telefon, vytočila Jazzovo číslo a počkala, až to zvedne. Nečekala jsem moc dlouho, protože to sotva jednou zazvonilo a už to bral.

„Ano? Co potřebuješ, Bells?“ zeptal se mě Jazz.

„No Jazzi, kde jsi? Nebo ne, to mi radši neříkej, ale jedeš se mnou dneska do školy, nebo ne?“ Vážně jsem, ani nechtěla vědět, kde je. Ale, ani nevím proč.

„No, ségra dneska ne,“ odpověděl mi, ale já to tak nějak tušila, že řekne ne.

„No neva, tak se uvidíme ve škole, zatím pa,“ řekla jsem a tím skončila náš hovor.

„Jo jasně, pa,“ stihl odpovědět, ještě než jsem zaklapla telefon, podívala jsem se na hodiny a bylo   7:28. „Akorát, čas vyrazit!“ řekla jsem si pro sebe a už se nemohla dočkat, až zase uvidím Edwarda...  Vzala jsem si tašku a klíčky od mého autíčka a vyjela do školy. Je to zvláštní, ale teď se do školy těším, myslím od včerejška. No netěším se ani tak do školy, jako spíš na Edwarda, ale díky škole ho můžu vidět půlku dne. Myslím, že je to super. Já mám šíleně ráda rychlou jízdu, tak jsem na cestě, kde jsem zatím neslyšela, ani neviděla nikoho a žádné auto, trošku víc přišlápla plyn. No, nebudu lhát, trošku víc než jenom trošku, protože se ručička rychlosti vyhoupla, až k 160, ale co.

Takovou rychlostí jsem mohla jet, ale jenom chvilku. Už jsem byla u školy a vjela na parkoviště. Zaparkovala jsem vedle volva a myslím, že mercedesu. Vystoupila jsem z auta a v tu chvíli se kolem mého pasu omotaly ruce. Bylo mi jasné, kdo to je, tak jsem se otočila a políbila ho. Když jsem se od Edwarda odtáhla, tak se na mě zářivě usmál.

„Ahoj, zlato. Jakpak se máš?“ zeptal se mě a já se na něj také usmála.

„Mám se skvěle, ale přes noc to bylo hrozný,“ řekla jsem a na konci udělala smutný obličej. Edward se na mě podíval takovým zvláštním stylem a řekl:

„Něco se stalo?“ Měl starost v hlase, byla úplně slyšet.

„Ano, stalo,“ řekla jsem a zase udělala, ten smutný obličej.

„A co?“ zeptal se opět starostlivě.

„Stýskalo se mi po tobě a to vážně šíleně hodně. Byla jsem doma úplně sama. Jazz, jak to tak vypadá, byl u vás a já neměla co dělat,“ řekla jsem a mu se hned vyjasnilo a zase se na mě usmál.

„Mně se taky stýskalo,“ ujistil mě. A já se nemohla zeptat.

„A vynahradíš mi to dneska?“ S očekáváním jsem se na něj koukla a viděla, jak se mu zablesklo v očích. Podle mě tohle byl souhlas nad souhlas, ale musela jsem slyšet, že to řekne nahlas.

„No... Jasně že jo!“ řekl, už trošku vyšším tónem a já mu skočila radostí kolem krku. Políbila jsem ho, ale uvědomila jsem si jednu dost podstatnou věc. A zatvářila jsem se ublíženě. Edward můj výraz uviděl a zeptal se mě.

„Co se děje?“ Já se na něj koukla a potom střelila pohledem k Alici.

„Dneska musím jet nakupovat s Alicí. Už jsme se domluvily,“ řekla jsem skleslým hlasem. Edward se na mě podíval takovým zvláštním pohledem, který jsem nedokázala vyluštit a, už si to i semnou mířil k Alici.

„Co chceš dělat?“ zeptala jsem se ho s trochou strachu v hlase.

„Neboj, nic špatnýho. Jen tě možná unesu. Nic víc,“ řekl a potom se na mě šibalsky usmál. Mezitím jsme už došli k ostatním, ale Alice na Edwarda hned vyjela.

„Zkusíš něco udělat a já tě roztrhám jak hada!“ No jo. Už celý Edwardův plán viděla. Z toho se už nevykroutím. Ale!

„Edwarde?“ zeptala jsem se mého miláčka, on se na mě podíval.

„Ano?“ zeptal se mě a já mu přitiskla mé rty k uchu a pošeptala mu.

„Co kdybys jel s námi? A potom bychom jeli jen my dva k nám?“ zeptala jsem se a čekala, co odpoví a ještě jsem ho schválně kousla do ušního lalůčku...

„No...“  začal. „Já nevím. S Alicí na nákupy?“ řekl a já dostala další nápad! Opět jsem si ho přitáhla a pošeptala mu do ucha:

„Potřebuju nějaký oblečení a spodní prádlo. Můžeš mi pomoct s oblékáním... Co ty na to?“ Tohle přece, už nemůže odmítnout, to by neudělal nikdo...

„No. Tak to už je jiná. Rád pojedu,“ řekl a usmál se na mě. Aby se s toho, už nevykroutil, tak jsem to hned řekla Alici.

„Alice, Edward řekl, že pojede taky!“ řekla jsem s radostí v hlase.

„Tak to je super! I, když jsem to věděla dříc než ty! Takže jedeme já, ty, Edward a Jazz!‘‘ řekla, přišla k Jazzovi a políbila ho.

„Už, musíme jít! Tak po škole na vás budu čekat! Jedeme v mercedesu. Tak zatím Ahoj!“ řekla a už si to mířila do učebny, kde měla první hodinu. Já se otočila na Edwarda a společně s ním zamířila na první hodinu, kterou jsme měli společnou. No vlastně skoro všechny jsem měla s Edwardem. Ty hodiny uběhly jako voda. Konečně oběd, řekla jsem si pro sebe v duchu a zamířila do jídelny společně s Alicí.

 Jakmile jsme vešly, zamířily jsme si to k našemu stolu, kde už seděli všichni. A protože jsem se dozvěděla, že nám další hodina odpadla a že máme potom, až tělocvik, tak jsem se s Edwardem domluvila, že se někam zašijeme. A protože jsme ani nejedli, tak jsme s Edwardem vypadli hned. Jeli jsme k nám, protože tam nikdo nebyl. Jazzovi žádná hodina neodpadla, takže byl dokonale prázdnej dům. Přijeli jsme k nám a já pozvala, Edwarda dál. Šli jsme do mého pokoje a já pustila hi-fi, kde právě hrála tahle písnička.

„Ty posloucháš tohle?“ zeptal se mě Edward, jakmile jsem to zapla.

„Jo proč ne? Celkem se mi to líbí,“ odpověděla jsem mu a otočila se k němu, protože si stále ještě nesedl. Já, i když to nepotřebuju, jsem měla v pokoji postel. A tak jsem se do Edwarda trošku zapřela rukama a nasměrovala ho k posteli, na kterou jsem ho poté povalila. Lehla jsem si vedle něj a přitulila se k němu. Bylo to příjemné, ale ještě nás čekala škola. Bohužel! Tak jsem se asi po půl hodině zvedla a protože jsem věděla, že už se po škole doma stavovat nebudu, tak jsem se převlékla do růžového trika, obyčejných riflí, vzala jsem si botičky, bundu a byla jsem připravená.

„Moc ti to sluší,“ řekl mi Edward, když mě uviděl.

„Děkuju!“ poděkovala jsem a mohli jsme vyjet.

„Tak co? Jedeme?“ zeptal se mě a já jen přikývla, vzala jsem si větší obnos peněz a šla spolu s ním do garáže. Nasedli jsme do auta a vyjeli ke škole.

* * *

Po tělocviku jsme se vydali na parkoviště.

„Alice a co moje auto?“ zeptala jsem se Alice, protože jsem ho tady vážně nechtěla nechávat.

„Ty jedeš se mnou mercedesem a kluci jedou tvým autem. A protože Edward chce být s tebou, tak pojede taky,“ řekla a usmála se na mě s hvězdičkami v očích. Potom jsme nasedli do aut a vyjeli.

* * *

Přijely jsme před obchodní dům a zamířily do garáže. Tam jsme zaparkovaly a zamířily jsme ke klukům.

Doufám, že se vám tato první část této kapitolky líbila a moc vás prosím o momentíky. Další část by sem měla přibýt brzo... Možná, ještě dneska.  EvaBella

Autor: EvaBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward + Bella = Velmi dobrá kombinace 3. - 1. část: