Přicházím s první kapitolou. Snad se bude líbit. Emmett jde do školy a hned ráno narazí do Rosalie. Co na ní Emmett řekne? Snad nepřidělám práci Administrátorům. Jestli ano, tak se omlouvám. Tuto kapitolu bych chtěla dát Texy a Dorianně, za to, že mi s ní tak pomohly. Dekuji. =)
05.10.2010 (08:30) • LenicQa1996 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1558×
Nádherně se mi spalo. Venku je zamračeno, a vypadá to, že bude pršet. No co, to mi náladu nezkazí. Dneska bude skvělý den, cítím to v kostech.
„Emmette, pojď na snídani!“ volala moje máma.
„Ano, už jdu,“ zavolal jsem, seběhl dolů jenom v pyžamu a začal se cpát chlebem, který byl namazán máslem.
„Hele, Emmett a je v pyžamu,“ řekla Selena Miley.
„Taky ti přeji dobrý ráno, sestřičko,“ popřál jsem s úsměvem Seleně.
„Jak pak jste se vyspali děti moje?“ ptala se mamka a podala nám šálek čaje.
„Dobrý,“ řekl jsem s plnou pusou, až jsem se zakuckal a Miley mě musela bouchnout do zad.
„Jdu se převléknout,“ sdělil jsem sestrám a matce a odešel nahoru do svého pokoje.
Jak jsem šel po schodech, tak hrozně vrzaly. Docela mi to lezlo na nervy.
„Pitomý schody." Pomyslel jsem si a dál se trmácel po těch starých schodech.
Proč jenom ten dům musí být tak starý. Vyšel jsem ze schodů a pokračoval jsem krátkou chodbou do svého pokoje, který byl na konci. Otevřel jsem dveře a zamířil do koupelny si udělat ranní hygienu. Po ranní hygieně jsem se otočil k mé staré skříni. Dveře ještě neupadly, tak to bylo v pohodě. Vytáhl jsem černé kalhoty, bílou kravatu a světle modrou košili. Vzal jsem si svojí malou školní tašku a vyrazil zpátky dolů.
„Ahoj, mami, vrátím se kolem třetí odpolední,“ křikl jsem směrem, kde jsem tušil mámu.
„Ahoj a moc nezlob, Emmette,“ zavolala za mnou.
Vzal jsem si sako, nazul boty a vyrazil po cestě do školy. Bylo půl osmé, takže jsem měl ještě půl hodiny čas.
„Dobré ráno,“ pozdravila mě paní Gomesová a dál kráčela se svým synem.
„Dobré ráno,“ oplatil jsem jí její pozdrav.
Bylo jí něco kolem třiceti. Nevypadala staře a navíc byla velmi milá. Její syn je ale nafoukaný, malý a tlustý. Nemám nic proti tlustým dětem, ale tenhle je opravdu, jak malá kulička.
Právě dorážím do školy. Naše škola je velmi chudá, a taky podle toho vypadá. Bílá omítka je na některých místech špinavá, nebo tam není vůbec.
„To bude zase den,“ řekl jsem si sám k sobě.
Šel jsem po cestě dál, až ke dveřím. Otevřel jsem je a šel kraťoučkou chodbou do své třídy.
Sedl jsem si do lavice, a čekal, až přijde pan soudruh učitel ohlásit hodinu. Asi po 5 minutách čekání jsem se dočkal. Do třídy vešel náš soudruh učitel na matematiku. Hned za ním kráčela nádherná blondýnka.
„To bude Rosalie,“ pomyslel jsem si.
„Žáci, tohle je Rosalie Cullenová. Od teď bude chodit s vámi do třídy,“ prohlásil soudruh učitel a zamilovaně hleděl na Rosalie.
„Dědek jeden starej,“ říkal jsem si v duchu. „Aby si ty oči nevykoukal.“
„Tak kam tě posadíme, Rosalie?“ řekl soudruh učitel a rozhlédl se po třídě.
Jediné volné místo bylo buď u mě, nebo u Petra Trascotta.
Petr Trascott je největší idiot ze třídy. Pořád se šťourá v nose a drbe se mezi nohama.
Člověk by řekl, že tam má breberky. Potichu jsem se zasmál svému vtipu a dál pozoroval Rosalie.
„Rosalie, běž si sednout vedle pana McCartyho,“ řekl soudruh učitel a ukázal na mě.
„A sakra!“ ulevil jsem si v duchu, když si sedla vedle mě.
„Ahoj, já jsem Rosalie.“ Prohlásila a podala mi ruku.
„Já jsem Emmett,“ představil jsem se a podal jí ruku taky. Byla hrozně studená, ale co. Dneska byla zima.
Celou hodinu jsem nedával pozor na výuku a díval se pořád jenom na ni. Byla tak krásná. Nic se jí nemohlo vyrovnat.
„Pane McCarty, co kdybyste nám řekl výsledek?“ řekl učitel a podíval se na mě skrz brýle.
„Nevím, jaká byla otázka?“ zeptal jsem se opatrně a přesladce se usmál.
„Dávejte, prosím, pozor, pane McCarty.“ Zamračil se na mě.
Konečně hodina skončila a já mohl odejít z té hrozné třídy. Další hodinu jsem měl s Rosalie.
Nevím proč, ale působila na mě strašně chladným dojmem. Jako ledová královna.
Měla na sobě černé kalhoty, světle modrou blůzku a kabát. Vypadala nádherně a její blonďaté vlasy tomu dodávaly nádherný efekt. Nejvíc mně zaujaly ty její oči. Tak krásně zlaté.
Zvláštní. Nikdy jsem takové oči neviděl. Rosalie je asi velmi zajímavý člověk. Musím o ní zjistit víc.
Zrovna mi začíná chemie. Měli jsme přinést nějaké dřevo. Nemám vůbec tušení, co budeme dělat. Vešel jsem do třídy a Rosalie tam už byla. Měli jsme paní soudružku učitelku Němcovou. Byla to nejpřísnější učitelka na škole.
„Všichni si vyndejte dřevo, které jste na dnešek přinesli.“ Prohlásila hnusným hlasem.
Vyndal jsem své dřevo a čekal, co bude dál.
„Na lavici máte brusku, tak to dřevo obruste,“ zadala nám úkol a dál se věnovala novinám.
Broušení mi celkem šlo. Tedy až do chvíle, než jsem se o brusku řízl. Řízl jsem se do prstu. Mně by to nevadilo, že jsem se řízl, ale ta krev mi začala téct opravdu rychle. Kapky krve začaly dopadat na zem.
Rosalie se na mě podívala. V jejích očích jsem našel strach a lítost. Proč by mě, nebo někoho jiného litovala? Rychlostí blesku vystřelila ze třídy, až se za ní jenom prášilo.
Zeptal jsem se soudružky, jestli můžu odejít na pánské toalety. Soudružka mi to dovolila a já vyšel ze třídy. Na záchodech nikdo nebyl. Utrhl jsem si kus toaletního papíru a ovázal jsi jím ránu. Krev mi už tolik netekla, tak to bylo v pořádku. Vyšel jsem z toalety a přede mnou stála Rosalie. Otočila se na mě a zůstala stát, jako přimražená. Oči jí zčernaly a vrhla se na mě.
Autor: LenicQa1996 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Emmův život před přeměnou a po - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!