Jasper odchází, Alice trpí.
06.08.2011 (12:15) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 3209×
Pohled Alice
Ráno jsem vstala a nachystala Bells oblečení do školy. Tátovi a mámě jsem ho nachystala taky, táta šel do práce a máma jela do knihkupectví, poslední dobou je posedlá upíří ságou Bratrstvo černé dýky, nedivím se, je to super. Všechno jsem narovnala do komínků a odebrala se do postele.
Zavrtala jsem se pod peřinu a snažila se uklidnit. Srdce jsem měla sevřené, jako by ho drtila ocelová dlaň. Když si uvědomím, že muž, kterého miluji, se nachází v domě a odchází neznámo kam… Ne, nemysli na to. Mysli na tátu, Bells, mámu, ano, na ty musím myslet. Nejde to! Vidím před sebou jeho úsměv, krásný, sladký, dokonalý. Ty dolíčky, pro ně bych vraždila. Chci ho, musím ho tu udržet. Vyskočila jsem z postele a utíkala ke dveřím. U kliky jsem se zarazila, vybavila jsem si ten pohled. Včera, když jsem ho donutila se mi podívat do očí, ten pohled mě odradil, zbavil mně veškeré naděje. Zlomeně jsem pustila kliku a otočila se zpátky ke své posteli.
„Alice, jdeš? Jasper už odjíždí,“ volala na mě máma, otevřela dveře a usmála se na mě.
„Nejdu, je mi špatně,“ odvětila jsem jí. Přiskočila ke mně a prohlédla si mě.
„Zůstaneš dnes doma, nechoď do školy. Asi jsi něco špatného snědla. Mám zavolat Jazze?“
„Nemusíš, loučili jsme se už včera, jen mu vyřiď, že musí být silný, ať vydrží ve vegetariánství.“ Kývla na souhlas a pohladila mě po vlasech. Zalezla jsem si zpátky do postele.
Víš, že nebude tvůj. Neviděla jsi jeho budoucnost, nikdy se nevrátí, dnes je tu naposled a ty už ho nespatříš. Odchází, utíká od tebe! Dlaně jsem sevřela v pěst a bušila do polštáře jak pominutá. Slzy mi tekly po tvářích, bylo mi to fuk, všechno mi bylo jedno, chci jen zapomenout.
Pohled Jaspera
Stál jsem před domem. Bells jela do školy, Esmé nevím kam a Carlisle do práce. Předtím se ale přišli rozloučit. První byl Carlisle.
„No, užij si to ve světě. Dávej bacha na ženský, ať nedopadneš jak já. Myslím tím samozřejmě svou bývalou, ne Esmé, ta je výhra,“ dodal rychle. Podal mi ruku a já ji stiskl. „Díky, Carlisle.“ Šel ke svému autu a odjel. Esmé mě objala a dala pusu na tvář.
„Alice ti vzkazuje, ať nepolevuješ, drž se toho, co ses tu naučil. To samé si přeji i já, někdy se zastav, až budeš mít cestu. Kontakt na nás máš, zavolej.“
„Určitě zavolám,“ lhal jsem. „Budeš mi chybět, Esmé.“ Ještě jednou jsem ji objal a pustil ji. Taky odešla ke svému autu a odjela, poslední byla Bella. Počkala, až odjedou rodiče, došla ke mně a vrazila mi facku. Čekal jsem to, její emoce mě varovaly.
„To máš za Alice. Víš, jsem ráda, že konečně vypadneš. Nikdo, opakuji, nikdo jí neublížil tolik, jako ty! Doufám, že tě první upír, kterého potkáš, roztrhá na cucky. Jen díky Alice to nejsou máma a táta. Nečekej, že tě budu objímat, nebo se rozpláču nad tvým odjezdem. Tam nahoře je dívka, která tvůj odchod, příchod a pobyt zde oplakala celkem dostatečně. Sbohem, Whitlocku.“
„Sbohem, Bello, ať se ti v životě daří,“ popřál jsem jí. Ukázala na mě prostředníček a odjela. Naposledy jsem se podíval na dům, na okno, které patřilo jejímu pokoji. Je tam zavřená, zlomená, nešťastná. Stačilo by…
Ne! Jdi si svou cestou, vybral jsi správnou cestu, jdi od ní. Otočil jsem se k domu zády, nasedl na motorku a odjel. Odjel od svého srdce, své duše, svého bytí.
Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Esmé! Where are you? - 24. kapitola:
Neee, pořád jsem doufala, že si to rozmyslí... Ať se vrátí co nejdřív!
Krása...! Moc se mi to líbilo...! Chudák Alice...! Bells mu to pěkně nandala...! Jasper je ťululum...!
Úžasná kapitolka. Chudinka Alice, Jasper by si zasloužil pořádně nakopat. Už se těším na pokračování. Doufám, že se Jasper vzpamatuje a vrátí. :)
Nie, nie, a nie!!! O0n úplne že fakt odišiel?
krátké, ale krásné!!! Moc se mi líbila Bella!!! Strašně se těším na další díl
néééé to nesmí, proč odjíždí když jí má rád? tak teda jen doufám že se vrátí jinak je to dobrá kapitolka sice smutná ale dobrá,tak rychle další prosím
Smutná ale skvělá kapitolka.
Jazz se chová daleko dospěleji. Doufám, že právem pevně věřím v to, že SE VRÁTÍ! On se totiž k nim strášně moc hodí! Třeba si zkusí pár děvek, na kopii Carlisleovy ex sice nenarazí, ale uvědomí si, že to není nic pro něho, a že jediná, kterou vždycky bude milovat, je Aliceee... Moc jim to nenatahuj
Z tohohle je mi smutno. Takže umíš i rozbrečet a ne jen smíchy. Určitě neodešel na pořád, že ne? A Bells mu má co dávat facky. Taky na tom má trochu vinu.Malinko, ale má. A já jí prostě nemám ráda. I když ta její halenka byla moc pěkná. A... musela jsem si vzdychnout nad tím svetrem pro Carlisla, ten vypadá . Ty obrázky mám hrozně ráda. Zpestřují povídku ( i když tahle by to nepotřebovala) a fakt obdivuju tvojí výdrž. Já bych se s tím nepatlala.
Takže suma sumárum: dokonalost
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!