Toto je moje první povídka... Doufám, že se bude líbit a že tady brzy budou i další... Dívka Esme je velmi hezká a milá, ale v něčem se liší. Je upírem. Jak bude probíhat její život?
17.02.2012 (17:00) • BlackUnicorn • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1709×
Prolog:
Esme je podle vzhledu velmi milá a laskavá dívka. Lidé by řekli, že je jí něco přes šestnáct let. Ale není tomu tak. Je jí naopak mnohem více - tedy v jejím světě. Letos by měla oslavit třicáté narozeniny... Ale neudělá to. Navždy uvízla v hluboké propasti mezi časem. Její tělo ani ona sama nestárne a její vzhled se nemění. A také už nikdy nebude.
Je upírem - tou krvelačnou bestií, která je schopna všeho, jen aby ukojila svou žízeň. Dokáže zabít stiskem, přesunout se obrovskou rychlostí z místa činu a svou silou udržet auto na malíčku. To vše jsou ale jen vedlejší zbraně upírů. Tou hlavní zbraní jsou tesáky - útlé, smrtící tesáky potřísněné krví nevinných. I legendy vypovídají o nesmrtelných osobách s dlouhými špičáky vyčnívajícími z pusy ven. Esme ale špičáky, které se zabodnou do krku oběti, nemá tak velké. Má jen nepatrně vystouplé dva přední zuby. Jsou ale stejně účinné. Jedinou obživou upírů je krev - teplá krev vysávaná přímo z těla oběti.
Tohle je Esmein život... Ale jednoho dne se navždy změní...
1. kapitola:
Esme vyšla ze svého úkrytu ve skalách a vydala se do městečka deset mil odsud. Byla tmavá noc a úplněk, který měl této noci nastat, se vůbec neukazoval. Tma obklopovala vše kolem a Esme toho využila. Svým neslyšným a bleskovým krokem se řítila k městským hradbám. Město bylo kolem dokola obestavěno a jediným vchodem byla velká brána, která se přes noc zavírala. Pro Esme tohle ale nic neznamenalo. Stačilo se jednou odrazit - a už měkce přistála na druhé straně hradeb.
Věděla, kam přesně si má jít hledat potravu. Do malého parčíku, kde se dennodenně scházeli zamilovaní a kde se dalo lehce přijít k mladé krvi, která dodávala mnohem více síly a energie. Esme se teď začala řídit svými instinkty a pátrat po své oběti všemi směry.
Ucítila krev a vydala se po čichu. Skryla se u velkého smrku, zdatně stojícího u jedné z desítky laviček. Byli dva. Dva mladí lidé, právě se loučící. Jeden z nich už nikdy toto místo neuvidí. Rozhodla se pro dívku z páru - z jedné strany proto, že měla Esme málo energie a silný kluk by se jí mohl vysmyknout a z druhé strany proto, že dívka šla směrem, kam to Esme potřebovala - dál od města. Dívka se rozloučila a houpavým krokem se vydala pryč.
Zřejmě byla podnapilá, a tak si ani nevšimla stínů, vržených od lamp. Došla až k malému rybníčku, sklonila se a chtěla se napít čiré vody, ale nestihla to. Esme byla rychlejší a chytila dívku pod krkem. Odkryla jí z krku vlasy a zabodla špičáky. Krev začala téci z těla oné dívky a Esme se s radostí a přibývající energií krmila. Dívka sebou ještě chvíli cukala a očividně se nehodlala vzdát, ale po krátké době si to rozmyslela, a nakonec ze sebe nechala vyprchat život...
Esme dopila a rozhlédla se kolem sebe. Cítila, jak se jí do studených žil vrací energie, a kypěla radostí. Olízla si rudé rty a bezkrvou oběť vzala do náruče. Spolu s ní se přehoupla přes hradby a hodila ji do močálu v lese. Tam ji snad nikdo hledat nebude. Když byla spokojena se zahlazením stop, vrátila se do skal.
Vlezla do prostorné jeskyně, kde měla svůj „pokojíček". Byl plně vybaven. Jako stůl ji věrně sloužil obrovský plochý kámen, vlastnoručně dovlečený doprostřed jeskyně. Vedle byly dvě židle s železnou konstrukcí. Esme ji sama vytvarovala a její dílo se jí skutečně vyplatilo. V rohu byla skromná postel - nemusela být ani tak pohodlná, ale byla nádherná. Upírům byla pohodlnost stejně lhostejná, když nic necítí. Na stole bylo rozloženo několik papírů popsaných Esmeiným úhledným rukopisem. Esme se nadechla a nasála vůni svého domova. Rozžehla lucernu pověšenou nad stolem a uvelebila se na posteli.
Zahloubala se do myšlenek a nevědomky přišla až ke svým začátkům... K době, kdy byla malou holčičkou žijící na odlehlém statku...
Následující díl »
Autor: BlackUnicorn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Esmeiny slzy - prolog + 1. kapitola:
Ahoj, promiň, ale článek ti vracím...
- čárky
- Střídáš psaní jména Esmé - jednou jej píšeš s krátkým, jednou s dlouhým "e". Sjednoť její tvary.
- Je dobré psát číslovky slovy, ne čísly.
- pro to (pro koho, co)/ proto (kvůli něčemu)
- ji/jí - krátce jen ve 4. pádě
- Občas vě větách chybí slova.
Až chyby opravíš, zaškrtni znovu "článek je hotov". Díky.
Ahoj, prolog je bohužel příliš krátký, minimum je 500 slov. Buď jej prodluž, nebo k němu připoj první kapitolu. Také si dávej pozor na chyby, sem tam ti chybí čárka, sem tam se vloudí chyba (přez -> přes), základní číslovky vypiš slovy. Až vše opravíš, znovu zaškrtni "článek je hotov". Díky!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!