Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Evil Angel - 8. kapitola Konec se blíží

Robsten

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Evil Angel - 8. kapitola Konec se blížíDalší dílek, ve kterém se už přesouváme do centra dění. No jo, je to trochu useknuté, ale jinak to nešlo, sorry... Ale i přesto doufám, že se bude líbit a napíšete nějaký koment :-D

09.09.2009 (16:00) • Izzy0fan • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2402×

8. KONEC SE BLÍŽÍ

Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná...

(Voltaire)

Vypráví Isabella

No ták, už vstaň, dneska je Štědrý den... ale ty pracuješ, takže už vstaň!

Ale je přeci Štědrý den, trocha uvolnění ti neuškodí... hádaly se ve mě dva hlasy.

„Tak dost!“ okřikla jsem je a vyskočila z postele.

Z kuchyně se linula úžasná vůně...

„Hm, to tak krásně voní,“ letmo jsem políbila Simona.

„Udělal jsem lívance. Doufám, že máš pořádný hlad...“ Posadila jsem se a pustila se do těch lívanců...

„Už jsem ti říkala, že dnes jedu i s Tajemným cizincem splnit poslední úkol?“ Simon upustil pánev na zem.

„Co se stalo?“ byla jsem vyděšená. Simon stále nic neříkal, jen se sehnul pro pánev a sebral zbytky lívanců z podlahy.

„Neříkala jsi náhodou, že už je konec?“ vyhrkl najednou.

„Já vím, ale tohle je opravdu posled-“

„Ne!“ vykřikl. „Něco jsi mi slíbila... Už jsi sakra přestaň nehraj na hrdinku!“ stále křičel.

„Promiň, ale tohle nebudu poslouchat. Až se vrátím, tak pojedu kam jen budeš chtít, to už jsem jednou řekla... Ale už radši půjdu...“

„Jen aby ses měla kam vracet...“ zamumlal si. Sice mám Simona moc ráda, ale je až přehnaně starostlivý... To mi leze na nervy.

Jakmile jsem vyšla před hotel, zůstala jsem ohromeně stát. Venku stále moderní sportovní auto, ve kterém seděl Tajemný cizinec.

„Můžeme jet?“ zeptal se. Jen jsem němě přikývla a nasedla do auta.

„Udělejte si pohodlí, pojedeme dlouho,“ řekl a rozjel se napříč právě se probouzejícím Londýnem.

„Doufám, že máte ráda Skotsko, protože právě tam jedeme. Náš cíl žij-... se skrývá poblíž města Coldstream.“ Oznámil mi po hodině jízdy.

„Řeknete mi konečně koho mám zabít a proč musíte jet se mnou?“ musela jsem se zeptat, to nic nevědení bylo k vzteku... Ale moje otázka ho vůbec nezaskočila.

„Řeknu vám to, až budeme na místě. A už se nevyptávejte!“ okřikl mě.

Celou zbývající cestu jsem si vyčítala, že já hloupá přijala jeho návrh. Nikdo se mnou nikdy takhle nejedná! Nebo spíš já sebou nikdy nenechám vláčet!

Konečně jsme přejeli přes Skotské hranice. Já ve Skotsku nikdy nebyla, ale okolí bylo vážně překrásné. Už se těším, až tu budu bydlet... Koupíme si se Simonem obrovský dům se zahradou a velkého psa k tomu... a ze mě bude domácí puťka, která bude celé odpoledne vyhlížet z okna a čekat na svého manž-... Simona. To ne. Proč je právě tohle Simonův vysněný život?

„Už jsme tu,“ vytrhl mě z mého zamyšlení Tajemný cizinec.

„Tady?“ podivila jsem se. Auto stálo na parkovišti spolu s dalšími patnácti nablýskanými auty. Před námi se tyčil majestátní zámek se zamrzlou, ale přesto dokonalou fontánou. Vystoupili jsme z auta. Trochu jsem za ním zaostávala... já se narozdíl od toho povýšence kochala tou krásou.

Vešli jsme dovnitř.

„Á, pán se nám vrátil...“ lhostejně prohodil muž a sundal mi kabát.

„Ne na dlouho,“ odpověděl mu stejným tónem Tajemný cizinec. Poté mě vedl chodbou a schodištěm, kde stála jakási žena....

„Isabello?“ otočila se ta žena.

„Mary!“ vykřikla jsem a běžela ji obejmout.

„Isabell, ani nevíš jak se mi po tobě stýskalo...“ kdyby mohla plakat už by pod námi byla kaluž...

„Co tu vlastně děláš, jdeš navštívit-“ nedořekla větu, protože ji přerušil on.

„Ona je tu se mnou,“ odvětil jí. Mary si ho měřila nenávistným pohledem

„Jdeme,“ zavelel a já chtě nechtě musela jít.

Vedl mě dál chodbou a já si obdivně prohlížela strop nade mnou. Akorát jsem si všimla, že jsme prošli dveřmi a pak se Tajemný cizinec zastavil v nějaké hlučné místnosti. Nedávala jsem pozor a tak mě zastavil a náraz do něj.

Konečně jsem odtrhla zrak od té nádhery kolem a uviděla místnost plnou upírů sedících u jednoho dlouhého stolu a v roku stále obrovský blikající stromeček...

Všechny oči (zlaté i rudé) civěly na mě a na mého najímatele.

„Viktore?“ uslyšela jsem povědomí hlas.

Shrnutí

Autor: Izzy0fan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Evil Angel - 8. kapitola Konec se blíží:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře