Bella prožívá tak trochu jiný život. Je to upírka a ačkoliv si to nechce přiznat, závisí na ní osud celého upířího světa.
01.10.2010 (18:00) • Paradis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1343×
Prolog
„Jízdenku, prosím…“ oslovil mne starší pán s takovou tou bezďáckou, černou, pletenou čepicí na hlavě. Co ale bylo horší, v ruce třímal odznak revizora jízdenek a já samozřejmě jako naschvál žádnou neměla. A do Prčic.
Mile jsem se usmála.
„Vůl jeden,“ mumlala jsem si, když jsem kráčela temnou uličkou někde v polovině cesty domů. Už i z podzemky člověka vyhodí. Přemýšlela jsem nad tím, jak si dnešek užívá Elena. Má o dva roky mladší sestřička, která dneska slaví sedmnáctiny. Celkem jí to přeju a zvlášť toho přenádhernýho kluka, co ulovila. Jmenuje se Edward, ovšem tohle staromódní jméno je dokonalé nic a bezvýznamné ještě míň, oproti tomu jak vypadá. Má medovou, možná bronzovou barvu vlasů. Takovou barvu jsem nikdy na nikom jiném neviděla a musím říct, že je naprosto boží. Má je módně rozčepýřené do všech stran a i když se to zdá ledabylé, tak když se zadíváte detailněji, zjistíte, že má každý vlásek své místečko, které ne a ne opustit. Ano, jsem ujetá na jeho vlasy, jenomže když on je má tak krásný… a ty jeho oči. A obličej a tělo a… a… a… Kušuj! Chodí s mojí mladší sestřičkou! Navíc, on mě nesnáší. Teda... nevím přesně, jestli je to nenávist, ale přestože je to kus, tak já ho taky nemám příliš v lásce. Je namyšlenej a neustále mě shazuje. Teda... já jeho taky, ale…
„Mami? Ahoj…“ Usmála jsem se nervózně do telefonu. „Ne, já…“ pokoušela jsem uklidnit její hysterické výlevy. „Jo, ale…“ Zase marně. „Mami, přijedu trochu pozdějc. Ujelo mi metro a chytil mě revizor, takže…“ Bla, bla, bla, bla… „No, to právě neměla.“ Zakoulela jsem očima a litovala toho, že jsem jako poslušná dcerka zavolala mamince a dala jí vědět, že jsem v pořádku, jak po mně žádala. „Tak ahoj!“ ukončila jsem celkem záživný rozhovor. Překvapilo mě, jaký je všude ticho.
Najednou jsem zaslechla smích. Ne šťastný a pobavený. Podezíravý, vítězný a hrozivý. S hrůzou jsem se otočila a pohlédla do rudých očí.
Kapitola první - Setkání
Kráčela jsem si to centrem města a užívala si závistivé pohledy dívek a chtivé pohledy mužů. Užívala jsem si ten pocit nadřazenosti; toho, že by mě každý chtěl, jenomže pro mě bude vždycky jenom potravou a zábavou.
Bylo překvapivě jasno. Hvězd bylo pomálu, zato světly všech možných barů a restaurací se tu nešetřilo. Usadila jsem se na lavičku. Nikam jsem nespěchala. Měla jsem celou věčnost. Jen jsem tupě zírala před sebe a užívala si.
Zaujala mne situace v jednom z obchodních center. Nejdříve vyběhl muž v tmavé kukle s takovým tím černým, koženým kufříkem na kód. Sotva pět vteřin za ním se vyřítilo stádo o-uniformovaných chlapíků s obušky, elektrickými paralyzéry a ostatními věcmi v rukách. Kolemjdoucí zvědavě přihlíželi té podívané. Ne, že by je napadlo toho zloděje chytit, oni mu ještě udělali uličku mezi sebou, kterou následně uzavřeli, aby se na něj mohli podívat ze zadu. Chudáčci hlídači, kteří ho honili, měli smůlu. Bylo mi z toho do smíchu.
Ozval se výstřel. Několik lidí, tedy hlavně žen, splašeně vykřiklo a během sekundy se okolo místa výstřelu vytvořil hrozen lidí. Ale ne! Pomyslela jsem si a začala se zvedat k urychlenému odchodu. To už mě ale omámila sladká a vábivá vůně. Nedalo se nic dělat, prostě jsem musela. Nevyváženým krokem jsem se vydala tam kam ostatní. Prodrala jsem se davem a očima spočinula na zakrvácené noze zloděje. Bezmocně sebou škubal a naříkal.
Cítila jsem, jak se mi v puse tvoří jed a jak mi černají oči. Snažila jsem se ovládat, ale šlo to ztěžka…
„Paní, tady stát nemůžete.“ Chytil mě někdo za rameno a jemně škubnul. Urychleně jsem se na něj otočila a zuřivě zavrčela. Stál tam jeden z těch hlídačů v uniformě. Vytřeštil oči a o krok ustoupil. Já využila toho rozptýlení a co nejrychleji utekla. Zabočila jsem do první uličky, která tu byla, a rozběhla jsem se plnou rychlostí.
„Ale ne!“ zaskučela jsem, když se ke mně donesl další, poplašný alarm spouštějící pach. Zpomalila jsem na obyčejnou lidskou chůzi a přikrčila se u zdi. Za rohem jsem totiž zaslechla kroky.
Byl tam upír. Neznámý a jistě ne zrovna přátelský. Tak trochu jsem doufala, že když vítr fouká opačným směrem, třeba si mě nevšimne, ale to jsem okamžitě zavrhla, když jsem slyšela, jak intenzivně čichá a opatrně našlapuje.
Mohla jsem buď změnit směr a utéct, nebo jít dál a setkat se s ním. V překladu: Buď zpátky ke krvavé aférce, nebo tváří v tvář naštvanému upírovi. Nakonec jsem rozhodla, že u upíra mám větší šanci. Udělala jsem tedy ještě pár kroků a spočinula těsně před rohovým zakončením oné zdi. Slyšela jsem, že tamten upír je na tom stejně jako já.
Nakonec jsem tam nakoukla. On udělal totéž. V mžiku jsme byli oba dva připraveni k boji a výstražně jsme na sebe syčeli.
„Edward?“ vypískla jsem překvapeně. Cože? On je upír? Co? Oba dva jsme se na sebe dívali, jako bychom spadli z višně.
„Swanová?“ No jo, já zapomněla, že se nesnášíme.
První kapitola... No jo, vím, že to umím líp, jenomže já nevěděla, jak jinak to napsat.
Možná mi budete nadávat za to, že je to krátký a nerozepsaný, ale věřte mi. Zkoušela jsem to. Ovšem potom to dopadlo tak, že to byl hotovej román a stalo se tam to samý, jako tady.
No, tak doufám, že se to alespon někomu líbilo a předem díky za komentář, který mi tu určitě zanecháte, že?
Díky, vaše paradis. :P :D
Autor: Paradis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Fake - Prolog a kapitola první:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!