Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 43. Pravda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Falling star - 43. PravdaTakže jsem si pospíšila a máte tu další kapitolu. Tak co? Kdo hádal správně?

08.10.2009 (15:30) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1945×

43) Pravda

 

Ness:

Dívala se na mne uslzeným a vystrašeným pohledem. Vypadala tak na čtrnáct let a za tu dobu, co jsem jí neviděla, zkrásněla. Její vlasy, teď rozcuchané a spadané do čela, se jí vlnily do půli zad a vypadala stejně křehká a zranitelná, jako když jsem ji poznala. Lissa.

 

Edward:

„Lissa.“ vydechli jsme já a Alice společně. „Lissa?“ Bella se na mě zmateně podívala. „Ness je u Lissy?“

„Spíš naopak, Lissa je u Ness.“ zamručel jsem, ale v hlavě se mi honila stovka myšlenek. Jak se mohla Lissa dostat do Voltery? A co dělá s Ness? Alice stále dokola opakovala tu samou tvář. Nikdy bych si ji nespletl. Je to Lissa. Smykem jsem zastavil auto u krajnice. Carlisle zastavil hned za mnou, Emmett to ale neubrzdil, proletěl kolem nás a zastavil se až v kukuřičném poli. Jindy bych se tomu snad i zasmál, ale teď jsem nemyslel na nic jiného, než kde je moje dcera.

 

Carlisle ke mně došel s otázkou v očích. „Alice viděla Ness, ale byla s ní i Lissa.“ Carlisle se zamračil. „To nedává smysl.“ Přikývl jsem. Všichni jsme věděli, jak špatně na tom byla Lissina rodina. Peněz na výlet neměli nazbyt a tak daleko by se určitě nepřestěhovali. „Nemůžeme ale jen tak hádat, kde je. Může být kdekoliv.“ Znovu jsem přikývl. Naše situace se vlastně vůbec nezlepšila. Ba naopak. Měli jsme možná maličkou naději, že ji neunesl nikdo z Volturiových, ale na druhou stranu jsme neměli vůbec ponětí, kde je. Bella ke mně přišla a stiskla mi ruku. Byl jsem rád, že nemusím číst její myšlenky. Moje bolest mi stačila. Carlisle se podíval na naše propletené ruce a pak pokračoval: „Nemá cenu jezdit po celém Forks a hledat, jestli tam náhodou Ness někde není. Budeme se držet původního plánu. Pojedeme do Voltery a pak uvidíme.“ Všichni přikývli a rozešli se zpátky k autům. Jenom Alice se najednou zastavila, oči rozostřené. A pak pronesla tu větu, při které všichni strnuli. „Může mít Ness žízeň?“

 

Ness:

Příšerné pálení v krku, tělo v jednom ohni a oči zaostřené jenom na ni. Tak málo stačilo a já se na ni vrhla. Ublížila bych nejlepší kamarádce. Zabila bych ji. Nikdy! To bych neunesla. Nedokázala bych s tím pocitem žít. Probrala jsem se zpátky do reality. Jaká podivná náhoda nás k sobě po tolika letech dostala? Neměla jsem ale čas nad tím přemýšlet. V krku mě stále pálilo a pach krve jako by se vznášel všude kolem. Přitiskla jsem se těsněji ke zdi.

 

Lissa vypadala zmateně, ale strach v očích se jí pomalu měnil na úžas. Pak se jí ústa roztáhla do širokého úsměvu. „Ness!“ vydechla. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat, padla mi kolem krku. Pevně se ke mně přitiskla a slzami mi smáčela rameno. Okamžitě jsem zadržela dech a pevně zabořila prsty do země. Slyšela jsem, jak jí splašeně bije srdce. Cítila jsem, jak se mi chvěje v náručí. Jednou rukou jsem křečovitě ryla do kamene a druhou jsem ji lehce od sebe odstrčila. Docházel mi kyslík. Nutně jsem se potřebovala nadechnout, ale v její blízkosti jsem se neodvážila.

 

Odtáhla se ode mne a já nasála slaboučký závan vzduchu, který pronikl oknem. I tak byl ale smíšený s pachem krve, která jí stále stékala po rameni. Slabě jsem se na ni usmála. „Můžeš jít prosím na druhý konec místnosti a zakrýt si tu ránu?“ Lissa pouze němě přikývla. Vždycky tušila, že nejsem normální člověk a to, že vypadám minimálně na osmnáct, místo na jejích čtrnáct let, její teorii jenom podpořilo. Zvedla se, přešla na druhý konec a sedla si na zem. Z trička si odtrhla kus látky, přitiskla si ji na ránu, druhou rukou si objala kolena a čekala. „Děkuju.“ oddechla jsem si. Teď jsem byla klidnější. Alespoň trochu.

 

Znovu jsem se přesunula ke dveřím a několikrát hlasitě zabušila. Chtěla jsem zavolat, ale neznala jsem ani jeho jméno. Za chvilku jsem na chodbě uslyšela kroky. Okénko se otevřelo a já viděla opět ty samé rudé oči. Lissa se zachvěla. Jakmile ji spatřil, celou, a živou, zamračil se. „Potřebuju lidské jídlo. Prosím.“ zašeptala jsem. Nechtěla jsem, aby to Lissa slyšela. Nemělo cenu jí více znepokojovat. Muž svraštil obočí. „Prosím!“ dodala jsem naléhavěji. Okénko se znovu zaklaplo. Ani ne za půl minuty byl zpět s kusem chleba a sýra. Vděčně jsem mu poděkovala a rychle se dala do jídla.

 

Lissa mě celou dobu mlčky a zadumaně pozorovala. Už po několika soustech jsem cítila, jak oheň v krku ustupuje. Mohla jsem volně dýchat, volně myslet. Pach krve jsem už téměř necítila. Nikdy jsem nebyla tak šťastná, za lidské jídlo. Zvedla jsem se, a jak mi to jen zraněná noha umožnila, jsem došla k Lisse. Sedla jsem si vedle ní a nabídla chleba. Vzala kousek, začala ho pomalu uždibovat a neustále mě pozorovala. Usmála jsem se na ni. „Moc se ti omlouvám za to, jak jsem se před chvílí chovala.“

„To je v pořádku. Řekneš mi už konečně, kdo jsi? Jsi stejná jako on?“ hlavou pokynula ke dveřím. Všímavá. Nemůžu říct, že jsem tuto otázku nečekala, bylo jasné, že se na to zeptá. Rázem jsem ale nevěděla, co jí říct. Jsem stejná, ale jsem jiná. Jsem vůbec jiná? Chtěla jsem, aby o mně věděla pravdu. Nejenom proto, že ona byla vždycky moje jediná kamarádka, ale taky proto, že si to zasloužila. Zasloužila si znát pravdu. Věděla jsem, že ona je ta poslední, která by to někomu řekla. Neměla jsem ale vůbec tušení, jak začít. Pak jsem si ale uvědomila, že nejlepší způsob, jak jí to vysvětlit, je ukázat to.

 

Natáhla jsem dlaň před sebe. „Chyť mě za ruku, ukážu ti to.“ Lissa zmateně zvedla ruku a dotkla se mé. V momentě, kdy ji hlavou probleskly první obrázky, zavřela oči a plně se soustředila na příběh, který před ní běžel jako film. Usmála jsem se pro sebe. Byla první, kdo po mém doteku neucukl. Vždycky byla jiná, než ostatní. Zavřela jsem oči a začala jsem se svým příběhem úplně od začátku. Od Carlisleho.

 

 

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 43. Pravda:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře