Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » From playboy to husband - 16. kapitola

30.06.2014 (18:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1807×

Bývaly doby, kdy jsem od ženských utíkal na kilometry daleko v momentě, kdy zmínily slovo svatba. Je sice pravda, že jsem nikdy neměl vztah natolik vážný, abych udělal takovou blbost a zasnoubil se, ale párkrát jsem to na nich viděl. Trpělivě vyčkávaly, až se vyslovím. Doufaly, že jsou ty pravé, protože jsem s nimi zůstal ne jednu noc, ale dokonce dvě či tři. Naivky, které se chtěly chlubit tím, že zlomily mladého Vittoriho.

A teď?

Jsou uražené, že jsem jim to nenabídl předtím, ale až teď. Po tom, co jsem je odhodil jako odpad. V té době jsem si holt neuvědomoval, že se musím doma ukázat s budoucí ženuškou, tvářit se zamilovaně, abych shrábnul svou část dědictví. No, kecám, věděl, ale zapomněl jsem na to.

Každé ráno mám dobrou náladu. Proč taky ne, když vesměs bydlím ve svém bytě a ne v sídle rodičů. Když mě neotravují dvojčata svými stupidními hádkami. Dnešní ráno se neslo v duchu těžké deprese. Asi budu muset poslechnout Kate a napsat si inzerát, jinak fakt nevím, nevím. Dokonce ani Esmé nekývla na mou nabídku. Absolutně nechápu proč. Vždyť jsem s ní nechodil, nespal a ani ji neodkopnul. Pouze jsem s ní studoval na střední, to je snad taky nějaký druh prohřešku?

Sebral jsem ze stolu klíčky od auta a mířil ke dveřím. Možná bych na tom byl líp, kdyby tu byl Demetri. Ale můj milovaný bratranec se rozhodl, že se vykašle na školu a bude pomáhat svému otci s rodinným podnikáním. Sebral se před pár dny a odletěl do Buenos Aires. Neviděl jsem v tom logiku, měl mi pomáhat s hledáním ženušky a ne si hrát na odborníka v oblasti obchodu. A co teprve Kate? Ta si taky usmyslela pomáhat tatínkovi a odjela pro změnu do L. A. Je snad den otců, nebo co?

Na chodbě jsem se málem srazil s paní Brownovou, domácí.

„Dobrý den, paní Brownová, jak se máte?“ zaculil jsem se na postarší paničku. Sice jsem hodně zoufalý, ale opravdu nemíním klesnout tak hluboko. Pořád mám určitý standard. Jako žádné šediny, zubní protézy, pětky dioptrie či celulitidu lemovanou striemi. Ne, děkuji pěkně. To raději přejdu na druhý břeh za čtyřprocentními klučíky.

„Pane Vittori, dobře, děkuji. Nevíte náhodou, kde je slečna Plattová? Potřebovala bych s ní mluvit. Ale neotvírá mi a dokonce ani nezvedá telefony,“ postěžovala si. Zaraženě jsem pohlédl na dveře od bytu Esmé. Včera jsme si hráli na fackovanou a květinovou válku. Prý nemá ráda narcisy. To pěkně kecá. Dokonce je na ně alergická. Zajímavé, že na střední byla úplný opak. Málem jsem použil na svou školní skříňku repelent pro dotěrný hmyz, aby se na ni tak nelepila a neházela mi tam furt ty svoje básničky zamilovaný.

„Netuším, děje se snad něco?“

Paní Brownová chvilku váhala, zda se má svěřit nebo ne, ale když jsem nahodil psí oči, polevila. „Jedná se o nájemné, stále mi nezaplatila.“

Rozhodně bych se neměl usmívat v této situaci, ale nemohl jsem jinak. Konečně se na mě usmálo štěstí. Prdelka se sice cukala, ale má to spočítaný, bude paní Vittori.

Kate je přesně ten typ, který pro svou rodinu udělá cokoliv. Potřebuje bratr pomoci s přemlouváním otce, aby mu konečně dovolil aktivně se účastnit obchodování? Pomůže mu. Potřebuje Carlisle profackovat a najít si fajn holku? Potřebuje, ale nemá zájem. Protože určitá část jeho mozku nereaguje od té doby, co se odstěhovala tam dolů. Potřebuje otec pomoci s reklamou? Klidně se po dlouhé době vžije do role modelky lomeno herečky a bude se culit do kamery a hrát, jak moc jí ten jogurt chutná. I když si připadala, že jí omítku. Ale nemohou po ní chtít, aby se tvářila šťastně a vesele na oslavě.

Její bývalé nejlepší přítelkyně.

Protože si za dva dny bere Felixe. Muže, který Kate miloval a ona jeho. Aspoň si to myslela, doufala v to, že je ten pravý, ale to by ji pak nesměl podvádět s její nejlepší kamarádkou. Gia ji varovala, že je Zina děvka. Kate neposlouchala, vrátilo se jí to i s úroky.

Přesto všechno sedí teď na recepci a čeká, až se Zina objeví společně s dalšími přítelkyněmi a budou hrát falešnou kamarádskou hru. Už viděla ty pohledy a otázky, které bude muset zodpovědět.

Proč tu nemáš přítele?

Ty nikoho nemáš?

Zase? Jak dlouho jsi sama?

Baví tě být samotnou? Mám štěstí, protože jsem našla Felixe.

Kate si vše dokázala živě představit a už teď měla nervy na pochodu z toho, že se bude muset přede všemi představovat jako ta, co je sama. Nervózně si přejížděla dlaněmi přes sukni ve snaze ji trochu víc narovnat a míň pokrčit. Opak byl pravdou. Rozhodně patřila mezi masochisty, jinak si to vysvětlit nedokázala.

Znenadání se její ruce zastavily v půlce pohybu. Zahlédla známou tvář. Ani ve snu by ji nenapadalo, že by se zde mohl objevit. Natož se ženou zavěšenou do něj a vrkající jako mladá zamilovaná puberťačka. Až na to, že ta žena nevypadala mladě, i když byla upírka, a taky rozhodně nebyla puberťačka.

Zřejmě vycítil její pohled, protože se přes rameno ohlédl směrem k ní. Kate ztuhla celá, nevěděla, co má dělat. Uzlíček nervů už z ní byl, ale teď, když se opětovně setkala s tím otravným upírem, zjistila, že je rozhozená úplně. Stále nevěděla, jak ho vnímá. Protože hlava jí říkala, ať dá od něj ruce pryč. Ale tělo, to její zrádné tělo, škemralo, aby vstala a šla za ním, vynutila si dotyky, kterými by ji obdarovával. Musela zakroutit hlavou ve snaze dostat myšlenky z hlavy pryč. Protože si připadala jako nadržená stepní koza.

„Barbie?“ uslyšela jeho hlas nebezpečně blízko. Stál přímo před ní. Žena po jeho boku zmizela. Kate se nervózně ošila a odkašlala si. Možná by mohla začít drtit šedou kabelku ve tvaru psaníčka než svou sukni, jinak z ní za chvilku nic nezbyde.

„Nejsem Barbie, upíre,“ zavrčela a cítila lehkou úlevu. Potřebovala se odreagovat od svatebních příprav její ex kamarádky a upír se jí nabízel jako fackovací panák, proč ne?

Upír se pousmál a usadil se do křesla naproti ní. „Copak se Barbie stalo, že je podrážděná?“ otázal se sám sebe upír. Kate pozdvihla jedno obočí a vyčkávala, co se bude dít. V tom ale spatřila, jak vychází z výtahu Zina společně se svými přítelkyněmi, a samozřejmě se držela za ručičku s Felixem. Kate se sevřelo hrdlo a píchlo jí u srdce. Dlouhou dobu Felixe neviděla. Netušila, jak bude reagovat. Uvědomila si, jak ubohá je, protože kdyby k ní teď přišel a prosil o odpuštění, učinila by tak.

Garrett se bavil nad její roztomilou zlobnou tvářičkou do chvíle, kdy změnila postoj a pokoušela se tvářit mile a vesele. Ohlédl se přes rameno a spatřil několik upírek a upírů, kteří k nim přicházeli. Všichni se řadili do upíří smetánky. Samozřejmě, Barbie patři mezi upíří elitu, takže se automaticky musí bavit jen s ní.

„Kate, dlouho jsme se neviděly. Vypadáš jako vždy fantasticky!“ vyjekla ze sebe nadšeně drobná žena s krátce střiženými blond vlasy. Pustila obrovského upíra, který si prohlížel Barbie starostlivým pohledem, a pevně objala Barbie. Ta se netvářila zrovna dvakrát nadšeně. Spíš to vypadalo, že by si raději do žil píchla jed, ale hrála hru na šťastnou holčičku dál.

„Ahoj, Zino… ty taky vypadáš skvěle,“ odvětila jí, když ji pustila, a dokonce se na ni usmála.  

„Já vím,“ drobná blondýnka se potěšeně usmála a přitočila se zpátky k obrovskému upírovi. Prohodili pár slov, rozloučili se a upír odešel spolu se zbytkem upírů. Takže kolem Garretta se teď nacházelo pět upírek společně s Barbie. Slušná sestava, vypadaly jako Spice girls, které před několika lety ohlásily návrat na hudební scénu.

„Je tak starostlivý. Už by sis konečně mohla pořídit mužského, ať víš, jaké to je. Jak dlouho jsi sama? Dva roky?“ pronesla Zina směrem ke Kate. Jak jinak. Zina se vdává, ale řešit se bude Kate a její staropanenství. Kate se usmívala, přesto měla sto chutí chytnout Zinu za krk a urdousit ji. Kvůli komu asi nemá chlapa? Kdo jí sebral toho posledního? Jasně, neměla by vše svádět na Zinu, ale taky by si mohla odpustit ty trapné kecy. Dřív, než jí zelektrizuje celé tělo a bude si místo nevěsty hrát na žárovku.

„Já,“ začala Kate a v hlavě se pokoušela vymyslet dobrou výmluvu. V letadle si říkala, že na single není nic špatného. Ale to bylo předtím, než čelila živě Felixovi a Zině.

„Katrino,“ vyslovil její jméno hluboký mužský hlas. Okamžitě se zasekla. Byl to upír-bezdomovec. Úplně na něj zapomněla, ale on zjevně na ni ne.

Jak vůbec ví její pravé jméno?

„Kdo je tento…“ Zina přejela Garretta pátravým pohledem. „Muž,“ dodala. Garrett se usmál a objal Barbie kolem ramen. Nechápavě na něj civěla a pokoušela se dostat z jeho objetí, jenže byl silnější, než ona. Garrett prostě nemohl odolat a zahrál si na rytíře v lesklé zbroji. Nelíbilo se mu, jak se peroxidová Zina vozí po Barbie, a taky se mu zamlouval fakt, že mu bude Barbie dlužit laskavost. Bohatá holčička bude dlužit jemu.

„Můj partner,“ procedila pracně skrze zuby. Garrett se hraně zasmál a víc si k sobě přitáhl Barbie. „Ale no tak, beruško, nebuď tak skromná. Jsme zasnoubeni, viď?“

Kate zalapala po dechu. Připadala si jako kapr na suchu.

Cože jsou?

Ona a on?

Nádech. Výdech. Nádech. Výdech.

Zadívala se mu do očí. Nabízel jí pomocnou ruku. Sice nechápala proč, ale určitě bude lepší mít ho za falešného snoubence, než poslouchat Zinu, jak si ji podává za svobodu. Co je na tom tak proklatě zlého? Přesto Kate volila cestu klidu. Opětovala upírovi úsměv a objala ho rukama kolem pasu.

„Nechtěla jsem to na ně vybalit takhle, miláčku,“ pohlédla na Zinu a ještě víc se namáčkla na upíra. Na krásně voňavého upíra s perfektním pevným tělem. Kdyby Kate mohla, kousne ho do zadku.

Na malý okamžik zavřela oči a mírně zatřepala hlavou. Nikdy se jí nestalo, že by byla posedlá chlapem. Nikdy po nikom sexuálně neprahla, až na něj. Vzhlédla a zadívala se do jeho očí.

„Bože… pokud existuješ, tak mi dones pod stromeček pás cudnosti, budu ho potřebovat, jinak nevím, nevím…“ pomyslela si Kate sama pro sebe.

„Ou, ráda vás poznávám…“

„Garrett,“ pronesl upír a uchopil dlaň Ziny a lehce se jí dotkl rty. Kate si odfrkla a zamumlala si pod nosem pár nadávek, což nutilo Garretta k úsměvu. Když se seznámil se zbytkem upírek, Kate ho nasměrovala k výtahu. „Musíme ještě pár neodkladných věcí zařídit, omlouvám se, Zino, zavolej mi, až budete zpátky, ano?“ Kate se tvářila velice kajícně a doufala, že jí to vyjde. Zina vypadala nešťastně, ale nakonec nic neudělala, pouze kývla a společně s holkami odešla.

Kate si oddechla v momentě, kdy se za nimi zavřely dveře od výtahu, a zmáčkla šesté patro. Zavřela oči a přitiskla se na stěnu výtahu.

Další hnusná noční můra je za ní, ale za pár hodin bude znovu pokračovat. Znenadání pocítila dotyk na svých pažích. Otevřela oči a dívala se na upíra, který stál tak blízko, že cítila jeho dech na kůži.

„Co je?“ vyhrkla ze sebe.

„Málem jsem zapomněl, jak krásné máš oči,“ vydechl a pousmál se. Kate protočila oči a použila svou moc a zrovna se s ním moc nepárala. Sesunul se na zem hned vedle ní. „A taky jsem málem zapomněl na to, že jsi chodící taser,“ dodal. Kate se sama pro sebe usmála a souhlasně pokývala hlavou, načež k němu natáhla ruku. Přijal ji a společně se vydali do jejího pokoje.

V momentě, kdy se za nimi zabouchly dveře, Kate spustila: „Zaplatím ti dost peněz za to, že budeš hrát mého snoubence, co ty na to?“

Garrett se pohodlně uvelebil do křesla a pozoroval Barbie, jak se pokouší vyjednávat. „Jaké jsou pravidla?“

Kate chvíli přemýšlela. Nikdy nikoho nenajímala na to, aby s ní chodil, nebo byl zasnoubený. Sjela upíra od hlavy až k patě, dvakrát.

„Musíme ti pořídit oblečení, takhle se nemůže oblékat muž, který je se mnou zasnoubený,“ na poslední slovo kladla důraz. Což u upíra vyvolalo pobavení.

„Snad se nezlobíš.“

„Ne, vůbec,“ zamumlala Kate naštvaně. Divila se, že jim holky věřily báchorku o zasnoubení. Možná, že nevěřily, ale pro klid v duši Kate udělá vše, aby tomu na ty dva dny věřily.

„Když něco řeknu, tak to platí a nebudeš mi odporovat. Budeš se tvářit, že jsem pro tebe jediná na světě. Prostě budeš si hrát na toho nejlepšího chlapa na světě, aby mi tě i Zina záviděla, rozumíš?“

Barbie si pravděpodobně ráda hraje. A taky to vypadá, že drobná blondýnka, Zina, jí musela provést něco zlého, že se chce mstít. Garrett si stoupl a přešel ke Kate.

„Platí.“

„To je vše?“

Garrett pokrčil rameny. „Za sex je příplatek, nejsem charita.“

„Na to rovnou zapomeň!“

„Pouze dodatek k naší smlouvě.“

„Dobře, takže… plácneme si?“

„Klidně.“

Musela se zbláznit, protože právě uzavřela smlouvu s ďáblem, který rozhodně nenosil Pradu. Doufala, že dokáže hrát lépe než dole na recepci. Doufala, že jí dá Zina svatý pokoj a ona si svou povinnost družičky pěkně odtrpí, pak si sbalí svých pět švestek s chladícím boxem krve a odjede domů.

„A co ta žena?“ vzpomněla si Kate.

„Jaká žena?“

„Ta, co byla s tebou u výtahu.“

„Minulost.“

„Ale…“

„Beruško, teď jsi mou jedinou přítomností a i budoucností ty.“

„Baví tě to?“

„Nesmírně, konečně si můžu zahrát na zamilovaného ubožáka. Nečekal jsem, že to bude taková legrace.“

Zaparkoval jsem před školou a vystoupil jsem. Esmé mi svou finanční situací hrála do karet. Určitě měla trable. Žena jako ona platí všechno včas. Je ten typ, který ani pavouka nezabije časopisem. Raději ho spláchne do záchodu, aby měl před smrtí krásný adrenalinový zážitek.

„Ahoj, Carlisle, přijel jsi pro nás?“ vypískla nadšeně Jane, když běžela ke mně společně s Alecem. Úplně jsem zapomněl, že chodí do školy, kde pracuje Esmé.

„Ne, jsem tu pro Esmé,“ odpověděl jsem jí a pokoušel se Jane obejít, jenže moje sestra se evidentně nechce pustit mého božského těla. Nedivím se, je ženská.

„Cože? Jedeš pro nás! Ne pro ni!“ škubla mnou směrem k sobě. Protočil jsem očima a odtrhl ji od sebe.

„Hele, ty malá protivná bloncko!“ vytáhl jsem z kapsy pár bankovek a podal jí je. „Jeďte si metrem nebo busem!“

„Ale tam jsou lidi!“

„Tady taky! Budete mít nové zkušenosti, zocelíte se!“

„Ale…“ začal už i Alec.

„Nebo jděte pěšky! Jednou vás to nezabije a konečně si uvědomíte, že venku nejsou jen fialový krávy a vlci. Pokud budete mít štěstí, možná potkáte i výra.“

„Vir? On existuje i mimo počítač?“ zděsil se Alec. Pohlédl jsem na něj a doufal, že si ze mě dělá srandu. Ne. Nehrál to. Pokrčil jsem rameny a raději se zdekoval pryč. Jestli nám matka s otcem pořídí ještě dalšího sourozence, tak mě z něj opravdu klepne.

Bez klepání jsem vstoupil do kanceláře Esmé. Už jsem tu jednou byl pro Jane. V tu dobu si tu s Esmé hrály na menší dívčí válku.

„Čus, Plattová, plať za své hříchy,“ houkl jsem na ni. Zaraženě na mě hleděla, evidentně neměla nejmenší ponětí, o co běží. Pohodlně jsem se uvelebil naproti ní a usmíval se.

„Dej mi jediný důvod, proč bych se s tebou měla bavit a proč bych se měla zabývat tvou duševní poruchou. Nejsi adolescent, takže mě tvá narcistní povaha s obrovským egem a trapnými vtipy, balícími hláškami a teoriemi, jak jsi úchvatný, božský a nejlepší, nezajímá.“ Oplatila mi zaculení a dokonce pozdvihla jedno obočí.

„Ale bude, drahá snoubenko, protože jsem za tebe zaplatil dluh u správkyně,“ zvedl jsem se a přešel k ní. „Trošku jsem se nudil, a tak jsem zjišťoval.“ Popadla mě za triko a přitáhla k sobě.

„Co jsi zjistil?“

Zdálo se mi to, nebo se opravdu začala vztekat?

Vytrhl jsem jí z ruky mé tričko a vítězně se na ni usmál. „Že můžeme uzavřít smlouvu, která bude výhodná pro obě strany, prdelko.“

Hoky, děkuji moc za komentáře.

Jessy: Děkuji moc za nádherný komentář, ani nevíš, jak moc mě potěšil. Jsem zvědavá, co budeš říkat po této kapitole. :-D 

LiviaCullen: Doufám, že dneska budeš spokojená, jak s délkou, tak s přítomností Kate a Garretta. :D

PCullen: Opravdu moc děkuji za konmentář, potěšíl mě a snad tě dnešní délka kapitoly uspokojila. :-D

Alex: Děkuji, snad se bude pokračování líbit. :-)

Lucina: Děkuji, původně jsem se vrátit ani neměla, ale nakonec jsem změnila názor. :-D

KatariEsCullen: Neee, nedělám si z tebe srandu, budu se snažit dopsat povídku, co nejdřív, zároveň s Madness, ať to má z krku. :D 

Izzie22: Děkuji, snad i dnešní kapitola tě pobavila. :-) 

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek From playboy to husband - 16. kapitola: