Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » From playboy to husband - 17. kapitola

25.07.2014 (16:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1873×

Hodil jsem na stůl před Es smlouvu a čekal, co vyvede. Vůbec se jí nelíbilo, že vím o jejím nedostatku. Za to mně se to velice zamlouvalo. Pomalu jsem z toho měl Den nezávislosti. Vlastně, úplný opak, protože když se to tak vezme kolem a kolem, díky naší dohodě budu nešťastně ženatý.

Ach jo.

Je velice pozdě na to vzít nohy na ramena a běžet jako Gump. Kruci, Carlisle, je to tady. Konečně jsi padl do vězení zvaného manželství. Dokonce dobrovolně.

Budu potřebovat zapít žal.

Zásnubní párty.

Spokojeně jsem se zaculil.

„Podepíšeš to, nebo ti mám nadiktovat, jak se píše tvé jméno a příjmení?“ houkl jsem směrem k Esmé.

„Stále se rozhoduji, zda ti tou propiskou nepropíchnout krční tepnu,“ zamručela. Sebrala smlouvu a zběžně si ji pročetla.

„Rozvod bude kdy?“

„Tři roky musíme spolu vydržet, jeden je málo a čtyři už jsou moc. Navíc, trojky mám rád.“ Nad dvojsmyslem se zašklebila. Určitě si v duchu nadávala do těch největších bláznů a magorů. No, nemá být shopaholičkou.

„Peníze ti budou pravidelně chodit na účet. Výši a interval máš blíže specifikovaný ve smlouvě.“

Es pokývala hlavou a konečně podepsala.

„Fajn, jdu do toho, ale spát s tebou nebudu.“

Těžce jsem zalapal po dechu. „Bože, chraň, na to jsem ani nepomyslel. Ne, že bys měla lepru nebo herpes.“

Netvářila se zrovna nadšeně, asi mě opravdu probodne propiskou.

„Skončil jsi?“

„Nebo herpes, teď jsem skončil.“

Protočila oči a zvedla se.

„Když už jsme u tebe. Jen arogantní debil může nosit tričko se Supermanem.“

„Když už jsme u tebe, Es. Kde bereš prachy na nové a nové hadry? Půjčka? Úvěr? Šlapeš?“ Opět měla na sobě kratičké šatičky. Já jsem sice narcis, ale ona je zas hotová do toho servírovat mi ty svoje nohy pod nos.

„Kreténe!“

„Taky tě miluji, prdelko.“

„Vsadím se, že to říkáš poprvé v životě.“

„Měla bys být ráda, že to je na tebe.“

„Celé je to podvod!“

„Aspoň v tomhle máme jasno, nemíním, aby ses do mě zas zabouchla.“

„Celá žhavá! Počkej si na Valentýna!“

„Už se těším, a prosím nějakou sladkou čokoládku, hořká jsi už dost.“ Nevěřícně na mě hleděla a myslím, že potřebovala kyslíkovou bombu. Jenže tu opravdu nemám ve svém vybavení. Jestli to půjde takhle dál, budu brzo vdovec.

„Budeš mít moc, moooc peněz,“ mluvila k sobě. Zavřela oči a masírovala si spánky.

Mrkl jsem na hodinky. Kruci, musím jít. „Sice mě baví hrát ti na nervy, snoubenko, ale musím jít říct tvojí budoucí tchýni, že bude tvá tchýně,“ zvedl jsem se a trochu ji odsunul od mého zorného úhlu. Člověk nikdy neví, poloupír tuší, že by mu mohla něco provést.

„Co…cože jdeš?“ vyhrkla ze sebe Es.

Povzdechl jsem si a rozpřáhl ruce. „Mám obrovskou rodinu. Kdybych jim neoznámil, že se žením, pravděpodobně by mě ukamenovali svými upířími vražednými pohledy. To fakt riskovat nehodlám. Jo, a připrav se, že zítra jdeme na večeři k mým rodičům a strýcům. Tetičky nemám, důvod proč poznáš, až se setkáš se strejčky. Teď, Es, musím jít.“ Poplácal jsem ji po zádech a měl se na odchodu. „Jo, ještě jedna věc,“ zastavil jsem se v půlce pohybu, vytáhl z peněženky kreditku a podal ji Es. „Na tu zítřejší večeři si musíš koupit něco pěknýho a drahýho.“ Sice má Es v rámci mezí dobrý vkus, ale matinka je trošku mimo její hledáček.

„Es?“ vypadala jak socha. Vůbec nereagovala, jen tupě hleděla do mé hrudi. „Na,“ popadl jsem její paži a vrazil jí do dlaně kreditku. Možná bych neměl riskovat. Sebral jsem kreditku zpátky k sobě a pustil Es. „Půjdeme zítra nakupovat společně, měj se.“

„Měli bychom si vymyslet společnou historii. Aby se nám lépe lhalo, ne?“

Garrett pokrčil rameny a dál sledoval modelku v kratičké minisukni, jak si vybírá z pultu svetr, přičemž jí šlo nádherně vidět až do kuchyně. V tom mu ale podívanou překazila Barbie, když si stoupla mezi ně. „Nevzala jsem tě do obchodního domu, abys tu hledal příležitostný sex! Teď jsi má mužská holka na všechno! Platím tě!“ rozčilovala se. Garrett se usmál a pokýval hlavou.

„Jistě, jsme tu, abychom tvým blízkým lhali a abys nevypadala jako osamělá ženská s devíti kočkami.“

„Vůbec by mi to nevadilo! Nevidím nic špatného na svobodě! Jenže ty ses připletl a kecl jsi blbost roku, když jsi řekl, že my dva…“ hraně se zasmála. „Nikdy!“ křikla na něj a přešla do sekce se šaty. Přivřel víčka a mnul si spánky.

Chce přece dosáhnout svého, ne? Pokořit upíry, co si myslí, že jsou všechno. Může začít právě s ní. Otevřel oči a ohlédl se přes rameno na Barbie. Naštvaně přebírala jedny šaty za druhými, aniž by je pořádně prohlédla.

Pousmál se a pomalu se k ní přibližoval. Na jednu stranu je Barbie snadná oběť. Na druhou stranu něco mu říká, že bude litovat dne, kdy se rozhodl jí ublížit a zahrávat si s jejími city.

„Nebylo lepší je nejdřív zkusit, než zničit?“ zeptal se Barbie. Ta přestala v přímém útoku na šaty a ramínka a věnovala mu plnou pozornost. Vzhlédla a Garrett opětovně pocítil píchnutí v oblasti hrudi, konkrétně v levé oblasti. Vždy, když na něj pohlédla zpříma, se mu to stalo. Její oči, dvojbarevný pohled, čarovná smaragdová a tyrkys. Jak se takhle mohl někdo narodit? Zázrak?

„Asi máš pravdu,“ uznala. Sebrala troje šaty a odebrala se směrem ke kabinkám.

„Nestůj tam! Budeš radit!“ křikla k němu a čekala, dokud nesrovnal s ní krok.

Všechno byla pouhá hra. Barbie ho využila, aby si hrála na zadanou. A on si s ní pohraje, aby dokázal, že povrchní upíří elita občas dokáže padnout na kolena. Protože to oni rozpoutali jako první nebezpečnou hru, která skončila smrtí jeho matky.

„Asi moc usedlé, ne?“ houkla jeho směrem Barbie a vykoukla celá zpod závěsu.

„Otoč se kolem své osy,“ pobídl ji. Ne, že by ho zajímalo, jestli jsou to ty pravé, ale rád se díval na její štíhlé tělo. Musel uznat, že si vybral velice dobře. Její svádění ho bude dokonce bavit a náležitě si ho bude užívat.

„Mohl bys přestat očumovat můj zadek?“

„Nemůžu si pomoci, když se mi něco líbí, tak to dávám najevo,“ reagoval. Barbie se mírně zamračila a pohlédla mu zpříma do očí. Poprvé použil svůj dar a vyslal k ní slabou vlnu. Viděl na ní, jak se zachvěla a zčervenaly jí tváře. Okamžitě ucukla pohledem a zaplula do kabinky. Spokojeně se sám pro sebe usmál.

Vždy dostane tu, kterou chce.

Omlouvám se, že úsek K+G je kratičký, ale opravdu jsem v tento moment nevěděla přesně, co psát. Mám s nimi vymyšleno, co dál v budoucnosti, ne teď moc. :D Tak snad mi to prominete. Děkuji moc a nádherné komentáře, holky, opravdu si jich cením. :-)))

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek From playboy to husband - 17. kapitola :