Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Gigolo od vedle - 10. kapitola

30.04.2010 (09:15) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3371×

10. kapitola

Jiskření, které už se mezi námi nedalo vydržet, tak jsem se k ní pomalu přibližoval. Ona najednou ucukla a sedla si. Já jsem se taky narovnal a díval se všude možně, jenom ne na ni.

„Promiň, já…,“ nevěděl jsem, co mám říct, ale ona to vyřešila za mě.

„Promiň, já jen nevím, jestli to chci udělat. Ještě nejsem připravená," omlouvala se mi se sklopenýma očima.

„Já vím, chápu to." Chtěl jsem něco říct, ale zazvonil jí mobil.

„Ahoj, mami. Co potřebuješ?" Ptala se do telefonu. Takže jí volá matka, ta holka má opravdu těžký život.

„No jo, já už do domů," odpověděla s povzdechem. "Jasně mami, ahoj," rozloučila se s ní a telefon zaklapla.

„Promiň, já už budu muset domů," omlouvala se mi za nic, i když rád bych tu s ní zůstal.

„Tak počkej, já tě odvezu," nabídl jsem jí. Ona mi jen kývla. Vzpomněl jsem si, že auto jsem nechal u Grace. Tohle se mi vůbec nelíbilo. Napadlo mě, že bych si mohl dovolit další krádež. Vydal jsem se do ulic zalitých tmou a hledal vhodné auto, které by za tu krádež stálo. Došel jsem až na konec ulice a rozhlížel se všude možně. Můj pohled zaujalo sportovní Audi asi deset metrů dál.

Upíří rychlostí jsem k němu doběhl, nepozorovaně odemkl kreditkou a vlezl dovnitř. K mé spokojenosti auto nemělo ani moc složitý motor. Já jsem na ně totiž docela zdatnej. Ono po těch letech kradení aut se docela zajedete a jde to lehko. Odrhnul jsem druhý drátek a hned na to je o sebe třel. Zapalování naskočilo. Sedl jsem si za volant, postříkal auto moji voňavkou, aby to vypadalo důvěryhodněji a působilo zabydleně. Šlápl na pedál a za okamžik zabrzdil u Belly.

„Hezký auto," obdivuhodně šeptla do tmy.

„Jo, ale už má taky nějaký ty roky," odlehčoval jsem náladu, jak nejvíc to šlo. Stejně tu poznámku udělala jenom proto, aby bylo o čem mluvit.

„Tak si nasedni," přikázal jsem a otevíral u toho dveře.

„Děkuju," nesměle se na mě usmála a zmizela za kouřově černými skly v autě. Neotálel jsem a rychle proběhl přes zadek auta, aby mě neviděla. Ani ne za minutu sedím u ní. Nesměle a neuvolněně seděla v autě, zatímco já jsem nastupoval. Nasedl jsem a ona nic neříkala. Auto se rozjelo temnou nocí, směrem k jejímu domovu. Jelo docela rychle, ale ne tak jako Volvo. Jel jsem okolo 160km/h a ona vyděšeně vykřikla:

„Zpomal, vždyť nás oba zabiješ!" Připadalo mi to jako ironie, já a umřít. Ale trochu jsem teda zpomalil a usmál jsem se na ni. Křečovitě se držela sedadla a koukala všude kolem, jen ne na silnici. Asi nechtěla vidět, jak rychle jedu. Přišlo mi vtipné, že bych mohl nabourat. Tohle se mi ještě nikdy nestalo, asi žádnému upírovi se to nikdy nestalo. Kdybych naboural, vylezl bych z auta bez zranění, ale Bella by to asi nepřežila. To mě donutilo ještě trochu zpomalit, nechtěl jsem, aby se jí něco stalo. Jel jsem asi 120 km/h.

Přišlo mi to jako čekat v koloně aut a každou hodinu se šoupnout jenom o milimetr. Podle Belly to ale nebylo pořád dost a protestovala dál.

„Edwarde, no tak zpomal. Teď jsem tady viděla osmdesátku," zmlkla ve chvíli, než jsem se na ni stačil podívat.

„Bello, uklidni se. Já nenabourám, už teď jedem podprůměrnou rychlostí," můj tichý smích rozezvučel kabinu auta.

„Milý Edwarde, podprůměrně bychom jeli, pokud bys aspoň o polovinu sundal nohu z pedálu. Pokud vím, tak sto dvacet děleno dvěma je šedesát. A tady je napsaná na značce osmdesátka. Nemohl bys zpomalit aspoň na tu stovku, prosím?" sladce se na mě podívala. Vlastě poprvé poté co jsme se málem políbili. Bohužel jenom málem. Podívala se na mě. Noha mi sklouzla po pedálu a už jsem na něj netlačil tak silně jako předtím. Nechtěl jsem ztratit nit, a proto navázal mírnou konverzaci.

„Měl jsem možnost se seznámit s tvojí matkou."

Zakroutila očima.

„A jak se ti líbí?" Vrátila mi neočekávanou odpovědí.

„No je strašně sexy, ale to ona o sobě určitě moc dobře ví," podíval jsem se na ni a vybuchli jsme smíchem.

„No wow! To jsi teda asi první kdo to o ní řekl takhle nahlas," popadala se za břicho a zakuckávala se smíchem při každém slově.

„To jí určitě uděláš radost. Hned jak se tě bude snažit dostat za práh našich dveří. Radši odmítni. Dokáže být naprosto přesvědčivá a vaří takový kouzelný lektvar lásky. Divil by ses, ale opravdu zabírá," mrkla po mě a nahodila na vteřinku vážný a poučující výraz. Spadl mi úsměv ze rtů.

„Jako fakt? Ona má snad nějaký čarodějnický předky?" Bral jsem to vážně. Nejednou jsem se totiž s někým takovým setkal.

„Úplně,“ vyprskla zase, „ta dostává chlapy k nám domů jenom na pivo. Ty jsi mi jako opravdu věřil?" Ptala se s nezastíraným překvapením.

„Jasně, že věřil," slušně jsem odpověděl a přecházel k dalšímu tématu.

Za chvíli jsme dojeli před její dům. Možná jsem měl jet pomalu, aby se ta cesta prodloužila. Pokaždé v romantických filmech jsou dva lidi v autě před domem a políbí se. Chtěl jsem, aby se stalo něco podobného, ale vím, že mi to Bella nedovolí. Nechtěl jsem na ni spěchat, když se jí stala tak strašlivá věc. Chvíli jsme jen tak seděli.

„Tak já půjdu, aby se na mě máma nezlobila," řekla nakonec.

„Počkej, já tě doprovodím ke dveřím," nabídl jsem se jí.

„Tak dobře, jak chceš," odpověděla mi a oba jsme vystoupili z auta. Bella se chvíli hrabala v tašce a nakonec si povzdechla. Chtěl jsem se jí zeptat, co se děje, ale ona mi to řekla sama.

„Nemám klíče. Budu muset zazvonit," dodala na vysvětlenou.

„A to vadí?" vyzvídal jsem.

„Ale máma tě uvidí a bude mít zase nějaký řeči." Pokrčil jsem rameny a vedl ji ke dveřím. Chtěl jsem zazvonit, když mě Bella zastavila.

„A uvidíme se ještě někdy?" Ptala se mě zklamaně, protože určitě očekávala zápornou odpověď. Já jsem ji však chtěl ještě vidět, takže bylo jasné, že jí řeknu kladnou odpověď. Už jsem sahal do kapsy pro vizitku, když jsem si to rozmyslel, protože tam bylo napsané, že jsem gigolo. Pokud jí to ještě nedošlo, tak bych byl rád, kdyby to ještě chvíli zůstalo v tajnosti.

„Budu rád, když se uvidíme. Půjčíš mi mobil? Napíšu ti číslo," mrknul jsem na ni. Podala mi ho a já jí to číslo napsal. Nakonec jsem se s ní rozloučil a zazvonil.

Shrnutí Anicka14vampire / albatrosR

Předchozí kapitola

Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Gigolo od vedle - 10. kapitola: